Střelivo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
nepoužívá se "kulka" ale "střela" značka: editace z Vizuálního editoru |
částečná wikifikace, typo |
||
Řádek 5:
'''Střelivo''' je ve smyslu [[Zákon o zbraních|zákona o střelných zbraních a střelivu]] souhrnné označení [[náboj]]ů, nábojek a [[střela|střel]] do [[střelná zbraň|střelných zbraní]]. V obecném jazyce se často zaměňuje s pojmem [[munice]], avšak zákon za munici považuje pouze některé druhy střeliva a naopak zahrnuje do její definice i věci, které střelivem nejsou (např. ''ruční'' granáty). Příloha zákona definuje následující druhy střeliva:
* [[střelivo přebíjené]] – střelivo, které využívá již použitých [[nábojnice|nábojnic]].
* [[střelivo zkušební]] – střelivo, určené pro úřední přezkušování zbraní podle zvláštního právního předpisu.
Řádek 11:
* [[vojenská munice]] – munice, včetně střeliva, určená k vedení námořní, letecké nebo pozemní války, pokud není ověřena pro civilní použití.
* [[projektil]] – střela vystřelená ze střelné zbraně (mechanické či palné), určený k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu.
* [[jednotná střela]] – těleso, určené k zasažení cíle nebo vyvolání jiného efektu, které se po opuštění hlavně nerozdělí.
Řádek 20:
* [[šoková střela]] – jednotná střela, se špičkou ve tvaru komolého kužele, který je na vrcholu opatřen otevřenou válcovou dutinou, do které zasahuje část olověného jádra tvaru komolého kužele, plášť je na okrajích podélně naříznut.
* [[náboj]] – celek určený ke vkládání (nabíjení) do palné zbraně, signální zbraně nebo zvláštní zbraně, skládá se z nábojnice, zápalky nebo zápalkové slože, výmetné náplně a střely.
* [[nábojka]] – celek určený ke vkládání (nabíjení) do expanzní zbraně, expanzního přístroje nebo zvláštní zbraně, skládá se z nábojnice, zápalky nebo zápalkové slože, může obsahovat výmetnou náplň, granule nebo chemickou dráždivou látku.
Řádek 31:
{{upravit - část|vkladatel uvádí že jde o překlad en ale neformátováno, mnoho překlepů, chybí wikiodkazy, zdroje}}
Munice je hnací látka a projektil, nebo cokoliv, co může být
protipěchotních min. Slovo pochází z francouzského La munition, což je veškerý
materiál používaný pro válku. Účelem munice je produkovat sílu proti vybranému
Řádek 41:
pro ruční palné zbraně, granáty, miny, pyrotechnika, lepší konvenční munice, a
naváděné munice.
Slovník▼
▲===Slovník===
* "náboj", je jediná jednotka munice. Pro moderní střelu malé zbraně je to kombinace střely, hnacího prostředku, zápalky a nábojnice v jednom
* "broková střela" - velký počet malých projektilů, které jsou vystřeleny najednou pomocí jediného náboje se nazývá broková střela, ruční zbraně určené pro tento typ munice jsou obecně známé jako brokovnice.
▲• velkorážní děla často střílejí projektily naplněné výbušninou známé jako grenáty.
▲• "bomba" nebo přesněji řízená nebo neřízená puma, typicky odkazuje
Historie (c. 1. Světová válka) ▼
Tyto všeobecné podmínky se vztahují na střelaování munice v pevnostech. Zde jsou
pozice pro zásobníky a střelay munice zvoleny tak, aby měly nejlepší ochranu před
Řádek 94 ⟶ 87:
jsou přímo pod místem s vysokou spotřebou munice. Odtud jsou pak přeneseny
a naskladněny do zásobníků popřípadě beden v případě velkorážní munice.
Střely pro zadem nabíjené zbraně nad 6 palců (152 mm), jsou
Řádek 108 ⟶ 100:
zato pro lehké zbraně může být potřeba 1000 nebo více nábojů na jednu zbraň.
===Moderní doba===▼
▲Moderní doba
Moderní munice zahrnuje nejen granáty pro dělostřelectvo a minomety, ale stále
Řádek 126 ⟶ 117:
projektilu, která se podobá softballovému míči s malými křídly.
===Konstrukce===
Konstrukce munice se liší podle jejího účelu. Protipěchotní
Řádek 147 ⟶ 138:
vozidly, a HE-Fragy (Vysoce explozivní střely) pro měkké cíle, jako je pěchota.
===Konstrukce náboje===
Složky určené pro puškovou munici lze rozdělit do následujících kategorií:
Řádek 154 ⟶ 145:
• nábojnice
===Zápalky===
Běžné dělostřelecké zápalky zahrnují schopnost různého bodu odpálení, zpoždění, času a vzdálenosti. Bodové zápalky vybuchnou při kontaktu s cílem. Zpožďovací zápalky jsou navrženy tak, aby proniknuly cílem předtím, než detonují. Časované zápalky, jak jméno napovídá, detonují určitou dobu poté, co jsou vypáleny, aby se dosáhlo detonace v určitém čase poté, co je náboj vypálen. Bezdotykové zápalky obsahují rádiový vysílač aktivovaný po odpálení projektilu, který, když signál odražející se od země dosáhne určité síly, např. 7 m nad zemí, odpálí nálož.
===Munice pro ruční zbraně===
Munice pro pěchotu je většinou používána pěchotním vojákem.
Řádek 174 ⟶ 159:
nábojů ještě větší.
V současné době, každá armáda mezinárodně uznávané země (s výjimkou těch, kteří spoléhají na obranu ostatními, jako je Andorra) přijala útočné pušky jako hlavní pěchotní zbraně.
V západních silách (NATO), byla munice 7,62 × 51 mm NATO většinou nahrazena lehčí 5,56 × 45 mm NATO municí, který je vhodnější pro automatickou palbu než větší náboje a umožňuje každému vojákovi nést více munice. Větší ráže munice je ještě používaná tam, kde je hybnost a hmotnost střely důležitá, např. pro kulomety a odstřelovací pušky. Jiné národy, zejména ozbrojené síly s bývalými vazbami na Sovětský svaz, mají tendenci používat pušky související nebo vyvinuté z munice AK-47 s podobnými velikostmi jako náboje používané NATO, což jsou náboje ráže 7.62 × 39 mm a 5,45 × 39 mm pro útočné pušky a náboje 7,62 × 54mmR pro odstřelovací pušky a lehké kulomety.
===Munice pro děla===
Dělostřelecká munice se dělí do tří typů nábojů: pevné, polo-pevné a náboje pro samostatné nabíjení. Pevná a polo-pevné munice (náboje) se objevují v podobě střely spárované s nábojnicí, která obsahuje hnací látku, a podobá se munici do ručních zbraní. Rozdíl mezi pevnou a polo-pevnou munice je, že druhá umožňuje, aby byla laborace upravena.
Nad určité velikosti, jsou polo-pevné náboje nepoužitelné,
Řádek 222 ⟶ 191:
Portable Air Defence Systém).
===Námořní munice===
Vzdálenost při námořních soubojích je obvykle daloko větší než vzdálenost při pozemním souboji. Nicméně, má to i mnoho jiných výjimek. Cíle jsou většinou obecně stroje, ne muži. Námořní munice je proto
optimalizována pro velkou rychlost (k dosažení těchto velkých vzdáleností, k zasáhu letadla letícího ve velké výšce, a také s možností snížit předsazení, které má být aplikováno pro zasáhnutí vzdáleného pohybujícího se cíle) a zničiení uvedených stroje, spíše než k zabíjení. V [[Druhá světová válka|2. světové válce]] se námořní munice také dělí na pevné střelivo a explozivní střelivo. Obojí se používá, jedno k cílenému ničení pancíře a druhé, explosivní, k celkovým škodám na zařízeních.
Problémy životního prostředí▼
▲===Problémy životního prostředí===
Sabotáž▼
V roce 2013 byla výroba munice druhou největší spotřebou olova v USA, což představuje více než 60.000 tun spotřebovaných v roce 2012, dále se olovo používá na výrobu akumulátorů. Vystřelené olověné kulky, které zůstanou po výstřelu v prostředí, ho poté dále toxikují. Ptactvo poté může olověné částečky spolknout a tak si přivodit otravu olovem. Od roku 1991 americký federální zákon zakazuje používání olověných broků na vodní ptactvo, a dalších 30 států má nějaký další druh omezení. Olovo v přírodě je takné nebezbečné člověku, při konzumaci ulovené zvěře dochází k velkému nebezpečí kunzumaci již olovem přiotráveného masa a tím pádem i expozici člověka nebezpečí otravy olovem. Americká armáda začíná také používat bronzovou munici, která není přírodě nebezpečná.
▲===Sabotáž===
Sabotáž byla důležitá hlavně za druhé světové války, kdy docházelo k velkému tajnému poškozování munice, což ve výsledku znamenalo, že náboj selhal již v hlavni a při tom zpravidla zranil střelce.
Za druhé
== Související články ==
| |||