Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění+oprava faktografie
interní odkaz
Řádek 6:
Podpůrné sdružení obnovilo svou činnost po válce roku [[1919]], ale stejně jako dříve bylo předmětem mnoha politických třenic. Část nespokojenců následně roku [[1923]] (formálně 1924) založila konkurenční spolek ''Narodna uzdanica'' (Lidová opora), načež ve vedení ''Gajretu'' trvale převládlo prosrbské smýšlení.
 
''Gajret'' roku [[1929]] podpořil zavedení královské diktatury a z jeho řad vzešla celá řada horlivých exponentů nového režimu. V této době se spolek přejmenoval na Srbský kulturně-osvětový spolek ''Gajret'', čímž stvrdil svou ideologickou orientaci. Koncem 30. let ale někteří jeho prominentní členové podpořili autonomii Bosny a Hercegoviny, která měla být dle [[Dohoda Cvetković-Maček|Dohody Cvetković-Maček]] rozdělena mezi srbské a chorvatské země. Po německé [[Dubnová válka (Jugoslávie)|invazi do Jugoslávie]] v dubnu [[1941]] byl spolek úředně rozpuštěn fašistickým [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislým státem Chorvatsko]]. Po rozpadu [[Království Jugoslávie]] se někteří členové organizace přidali ke komunistickým [[Jugoslávští partyzáni|partyzánům]], a jiní zase k srbským nacionalistům, [[Jugoslávské vojsko ve vlasti|četnikům]], jako např. [[Ismet Popovac]].
 
Po skončení konfliktu organizace již nebyla obnovena a společně se sdružením ''Narodna uzdanica'' vytvořila nový spolek ''[[Preporod (Bosna a Hercegovina)|''Preporod'']]'' (Přerod). Ten fungoval krátce mezi lety [[1945]] a [[1949]], načež byl úřady zrušen. ''Preporod'' obnovil svou činnost až roku 1990.
 
== Předsedové spolku ==