Svobodné město Krakov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
link
Řádek 57:
Státeček se rozkládal kolem města Krakova, přičemž zahrnoval i města [[Chrzanów]], [[Trzebinia]] a [[Nowa Góra]] a 224 vesnic. Území mělo hranice s [[Ruské impérium|Ruským impériem]], [[Pruské království|Pruským královstvím]] a [[Rakouské císařství|Rakouským císařstvím]], přičemž tyto tři státy vykonávaly kontrolu nad jeho politikou. Ústava z roku 1815 zaručovala státečku značnou autonomii a definovala jej jako [[Republika|republiku]].
 
Šlo o první republiku v dějinách Polska. Zákonodárnou moc měl parlament (''Izba Reprezentantów''), moc výkonnou měl Senát. Parlament byl volen, přičemž aktivní volební právo měliměly osoby platící nejméně 50 zlatých domovní daně, duchovní, učitelé, svobodná povolání, bohatší kupci a zemědělci. Kandidovat směla jen osoba, která absolvovala polskou univerzitu. Parlament měl původně 41 členů, z toho 26 bylo voleno přímou volbou, po 3 jmenovala univerzita, krakovská [[kapitula]] a Senát, šest míst bylo soudců. Senát měl funkci vlády a měl zpočátku 12 členů a předsedu, kteří byli v počtu osmi voleni parlamentem a po dvou jmenovala kapitula a univerzita. Předseda Senátu byl zpočátku volen parlamentem a vykonával funkci hlavy státu, později jeho volba musela být potvrzena ochrannými mocnostmi. Po nezdařeném povstání byla přijata v roce 1833 nová ústava, která snížila počet poslanců na 30, senátorů na 8 a omezila autonomii země. Státeček neměl právo vlastní zahraniční politiku, takže jeho zahraniční zájmy zastupovaly "ochranné mocnosti". Zpočátku disponoval vlastní policií, ale od roku 1836 zde působila rakouská policie. Armáda měla 500 pěšáků a 50 jezdců a byla podřízena rakouskému důstojníkovi. Zákony byly založeny na [[Code civil|Napoleonově občanském zákoníku]] a na francouzském obchodním a trestním právu. Soudci byli jmenováni parlamentem a odvolacím soudem byla právnická fakulta univerzity.
 
Do roku 1835 se zde platilo polským zlotým, poté byla ražena vlastní měna [[Krakovský złoty|krakovský zlotý]]. Svobodné město bylo bezcelní zónou a byly zde velice nízké daně, takže ve městě vzkvétal obchod a podnikání.Jeho bouřlivý hospodářský rozkvět je příkladem [[Laissez faire]], když například počet obyvatel stoupl z 95 tisíc v roce 1815 na 146 tisíc v roce 1843. Pruští tkalci například používali svobodné město jako cestu k pašování neprocleného textilu.