[[List]]y palem jsou střídavé, uspořádané ve spirále nebo výjimečně dvouřadé či trojřadé. Na bázi [[řapík]]u je listová [[pochva (list)|pochva]], která je zpočátku na bázi vždy trubicovitá a později se často rozděluje na segmenty. U některých druhů jsou pochvy ostnité. Někdy je přítomen jazýčkovitý přívěsek, umístěný po straně nebo naproti báze řapíku. Řapík je na průřezu okrouhlý nebo je na horní straně různými způsoby žlábkatý či žebernatý, na okraji může být ostnitý. [[Čepel listová|Čepele listů]] jsou velmi rozmanité. Nejčastěji jsou dlanité či jednoduše zpeřené, mohou však být i celistvé se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]], dvoudílné, dlanitozpeřené (segmenty vyrůstají z krátkého středního žebra) nebo dvakrát zpeřené (''[[Caryota]]''). Jednotlivé listové segmenty mohou být čárkovité, kopinaté, kosočtverečné nebo klínovité. Na průřezu mají buď tvar písmene V (induplikátní) nebo Λ (reduplikátní). Tento znak je důležitý v taxonomii. U šplhavých druhů je střední žebro listu často protažené v dlouhý bičovitý výběžek (''cirrus''). U některých vějířovitých palem (např. [[kopernicie]], [[livistona]]) je na lícové straně listu v místě nasedání čepele na řapík vyvinut zvláštní výrůstek, známý jako ''hastula''.<ref name="kubitzki4"/>
