Smazaný obsah Přidaný obsah
m + 3 kat.
Řádek 53:
 
=== Základní přehled ===
Podle církevního podání se [[Bohorodička]] po Nanebevstoupení Páně, kdyžpoté co chtěla navštívit sv. Lazara, který byl biskupem na ostrově Kypru, plavila lodí po moři a byla nepříznivým větrem zanesena k poloostrovu Athos, kde vystoupila z lodi, ostrovpoloostrov na věčné časy požehnala a spolu s ním i jeho obyvatelům. (O hodnověrnosti tohoto podání se vedou spory.)
 
Již císař Theodosios Veliký (379–395) dal prý vystavět na Athosu chrám Bohorodice (Vatoped) jako díky za zázračnou záchranu svého syna Arkadia, který se poblíž po pádu z lodě málem utopil, ale byl posléze nalezen živýmživý, ležící právě na athoském pobřeží.
 
Traduje se pověst o návštěvě císařovny Placidie, dcery Theodosia Velikého (první čtvrtina [[5. století]]), která když chtěla vstoupit na Athosu do chrámu (Vatoped), aby se tam pomodlila, ozval se jí hlas varující: „Stůj, nechoď dále, abys neutrpěla.“ Podle jiných to znělo: „Stůj, nechoď dále, zde není místo pro dvě císařovny.“ U chrámových dveří, kde se to stalo, byl vymalován obraz Matky Boží. Tato pověst je základem známého zákona zakazujícího ženám vstup na Svatou Horu.
Řádek 67:
V roce 885 byl Athos prohlášen byzantským císařem Basilem I. za sídlo mnichů a poustevníků. Jejich způsob života se začal měnit od roku 963, kdy svatý Athanasios Athoský založil s podporou svého přítele, císaře Nikefora, první monastýr (klášter) Megistis Lavras (Velká Lávra).
 
Roku 972 podepsal byzantský císař [[Jan I. Tzimiskes]] na kozí kůžipergamenu ústavu Svaté hory, zajišťující zachovávání různých podob asketického života.
 
V [[11. století]] už stála většina z dvaceti velkých monastýrů, stejně jako množství kelií (cel) a pousteven. Výnosem z roku 1045 byzantský císař [[Konstantin IX. Monomachos]] vydal pro Svatou Horu zvláštní ústavu (mj. v ní zakázal na Athos přístup osobám a živočichům ženského pohlaví).