Athos: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + 3 kat. značka: editace z Vizuálního editoru |
→Základní přehled: formulace |
||
Řádek 53:
=== Základní přehled ===
Podle církevního podání se [[Bohorodička]] po Nanebevstoupení Páně,
Již císař Theodosios Veliký (379–395) dal prý vystavět na Athosu chrám Bohorodice (Vatoped) jako díky za zázračnou záchranu svého syna Arkadia, který se poblíž po pádu z lodě málem utopil, ale byl posléze nalezen
Traduje se pověst o návštěvě císařovny Placidie, dcery Theodosia Velikého (první čtvrtina [[5. století]]), která když chtěla vstoupit na Athosu do chrámu (Vatoped), aby se tam pomodlila, ozval se jí hlas varující: „Stůj, nechoď dále, abys neutrpěla.“ Podle jiných to znělo: „Stůj, nechoď dále, zde není místo pro dvě císařovny.“ U chrámových dveří, kde se to stalo, byl vymalován obraz Matky Boží. Tato pověst je základem známého zákona zakazujícího ženám vstup na Svatou Horu.
Řádek 67:
V roce 885 byl Athos prohlášen byzantským císařem Basilem I. za sídlo mnichů a poustevníků. Jejich způsob života se začal měnit od roku 963, kdy svatý Athanasios Athoský založil s podporou svého přítele, císaře Nikefora, první monastýr (klášter) Megistis Lavras (Velká Lávra).
Roku 972 podepsal byzantský císař [[Jan I. Tzimiskes]] na
V [[11. století]] už stála většina z dvaceti velkých monastýrů, stejně jako množství kelií (cel) a pousteven. Výnosem z roku 1045 byzantský císař [[Konstantin IX. Monomachos]] vydal pro Svatou Horu zvláštní ústavu (mj. v ní zakázal na Athos přístup osobám a živočichům ženského pohlaví).
|