'''Fermež''' (též '''lněná fermež''') vzniká tepelnou úpravou lněného oleje a používá se jako [[pojivo]] v barvách nebo i samotná pro povrchovou úpravu dřeva. Lněný olej zahříváním [[polymerizace|polymerizuje]] a [[Redoxníredoxní reakce|oxiduje]], čímž houstne a zkracuje se jeho doba zasychání. Dnes bývají výrobky označené jako „lněná fermež“ kombinací lněného oleje, kovových [[sušidlo|sušidel]]<ref name="bl">[http://www.labar.cz/PrilohyEditor/blfermezlnena.pdf Bezpečnostní list - Lněná fermež]</ref> a případně i [[ropa|ropných]] rozpouštědel, např. lakového [[Benzín|benzinu]], pro snížení viskozity (tzv. „napouštěcí fermež“)<ref>[http://www.sincolor.cz/cd/tal_2010/TAL_09_Fermez_napousteci.pdf Bezpečnostní list - Fermež napouštěcí]</ref>. Použití kovových sušidel činí fermež nepoživatelnou. Existují výrobky, které obsahují lněný olej upravený jen zahřátím, bez vystavení [[kyslík]]u. Takto upravený olej je hustší ([[viskozita|viskóznější]]) a zasychá velmi pomalu, i když rychleji než surový lněný olej. Tato třída olejů se obvykle označuje jako „polymerovaný olej“<ref>[http://www.babylonie.cz/diskuse/olejomalba Olejomalba - Babylonie.cz]</ref> či „stand oil“<ref>[http://is.muni.cz/el/1431/podzim2008/C5982/lipidy1.pdf Tuky a oleje - Studijní materiály předmětu PřF:C5982 - IS Masarykovy univerzity]</ref>.
Tradiční způsob je však napouštění fermeží bez rozpouštědel ("fermež lněná"), která se zahřeje ve vodní lázni a nanáší se horká, dokud dřevo pije, v několika vrstvách s delším rozestupem. Po několika hodinách se loužičky přebytečné fermeže setřou z s povrchu hadříkem. Schne i několik dnů až týdnů. Pro závěrečnou povrchovou úpravu je možno použít [[včelí vosk]] zatepla rozpuštěný v terpentýnu. Výhodou je, že fermež neuzavírá dřevo a to dále přirozeně dýchá.
