Smazaný obsah Přidaný obsah
Částečné doplnění
Verze 14623570 uživatele Vojtěch Zavadil (diskuse) zrušena - ?
značka: možný vandalismus
Řádek 15:
}}
 
'''Arekovité''' (''Arecaceae'', alternativní název ''Palmae'') je čeleď [[jednoděložné|jednoděložných]] rostlin, častěji známých jako '''palmy'''. Řád '''arekotvaré''' (''Arecales'') obsahuje pouze čeleď arekovité.
 
== PopisCharakteristika čeledi ==
 
Arekovité jsou jednoděložné rostliny. Jejich stonek druhotně netloustne jako je tomu u [[dvouděložné|dvouděložných]] dřevin. Mezi palmami jsou vysoké i nízké stromy a keře, [[stonek]] může někdy skoro úplně chybět, nalezneme i plazivé nebo ovíjivé druhy, které rostou jako [[liána|liány]], vrchol je zakončen chocholem [[list]]ů.
=== Růstové formy a stonek ===
 
Listy, které rostou na vrcholu kmene, jsou skoro vždy dlanitě nebo zpeřeně (vzácně až 2x zpeřeně) složené, řapíky mají pochvu a jazýček. Jsou stálezelené.
Palmy jsou z hlediska růstových forem a morfologie velmi různorodé. Nejcharakterističtější růstovou formou palem je přímý nevětvený kmen zakončený vrcholovou růžicí listů. Tato podoba má různé modifikace. Všechny palmy jsou dřeviny.
 
Mohou to být jednodomé i dvoudomé rostliny, květy jsou jednopohlavné, zřídka oboupohlavné. [[Květ]]y jsou malé, většinou bílé nebo krémové, tříčetné, tvoří hustá [[květenství]], zpravidla komplex [[lata|lat]] v obalu toulce. [[Květ|Okvětí]] se skládá většinou ze 6 okvětních lístků, řidčeji ze 4 či jiného počtu, někdy je rozlišen kalich a koruna, jindy nikoliv, někdy může být okvětí zakrnělé, vzácně může i chybět. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinky]] mohou být volné i srostlé, je jich 3, 6 či 9, někdy ale mnoho, až 900 či ještě více. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je složeno ze tří [[plodolist]]ů (vzácně až 10), je synkarpní nebo apokarpní. [[Čnělka]] je často rozeklaná na tři [[blizna|blizny]], [[semeník]] svrchní, v každém z nich je jedno vajíčko. Jsou [[opylení|opylovány]] [[vítr|větrem]] nebo [[hmyz]]em.
[[Kmen (botanika)|Kmen]]y mohou být tenké nebo tlusté, jednotlivé nebo ve shlucích (''Cyrtostachys renda''). Většinou jsou nevětvené, některé druhy však mají kmeny vidličnatě větvené (např. rod ''[[Hyphaene]]''). Některé palmy mají kmen silně zkrácený nebo i podzemní. [[Ratan]] (''Calamus''), ''Desmoncus'' je dřevnatá [[liána]] šplhající prostřednictvím ostnitých šlahounů.
 
[[Plod (botanika)|Plodem]] je skoro vždy [[bobule]] nebo [[peckovice]] (s 1 peckou), v případě apokarpního gynecea souplodí peckoviček. Semena mají dobře vyvinutý [[endosperm]] a často obsahují velké množství [[Tuky|tuků]].<ref name="mobot">http://www.mobot.org/MOBOT/Research/apweb/</ref>,<ref>http://delta-intkey.com/angio/www/palmae.htm</ref>
V kmenech není přítomno kambium a tudíž chybí [[druhotné tloustnutí]], obvyklé u [[jehličnany|jehličnanů]] i [[dvouděložné|dvouděložných]] rostlin. Přesto jsou některé druhy schopny primárního tloustnutí kmenů. Patří mezi ně např. ''Colpothrinax wrightii'' a ''Hyophorbe lagenicaulis'' s lahvovitě ztlustlými kmeny nebo ''Gastrococos crispa'' se ztlustlou horní částí kmene.
 
Vzhledem jsou palmám podobné [[cykasy]], které s nimi ovšem kromě podobného tvaru (kmen a chochol listů nahoře) nemají nic společného. Některé cykasy jsou ovšem právě pro tuto podobnost mylně nazývány palmami.
Na kmenech některých druhů zůstávají zřetelné listové jizvy, jiné druhy mají kmeny hladké. Druhy rostoucí na periodicky zaplavovaných stanovištích mohou mít chůdovité kořeny (''Socratea'', ''Iriartea'', ''Verschaffeltia splendida'').
 
Ratan a další druhy (''Bactris'', ''Acrocomia'', ''Salacca'', ''Deckenia nobilis'', ''Aiphanes'', ''Zombia antiillarum'') mají kmeny pokryté ostny. U ''Copernicia macroglossa'', ''Leopoldinia piassaba'' bývá kmen obalen tlustou vrstvou uschlých vytrvalých listů.<ref name="palms">{{Citace monografie
| příjmení = Jones
| jméno = David L.
| titul = Palms of the World
| vydavatel = Reed Books
| místo = Canberra
| rok = 1995
| isbn = 0-7301-0420-6
| jazyk = en
}}</ref><ref name="kubitzki4">{{Citace monografie
| příjmení = Kubitzki
| jméno = K. (ed.)
| titul = The families and genera of vascular plants. Vol. 4
| vydavatel = Springer
| místo = Berlin
| rok = 1998
| isbn = 3-540-64061-4
| jazyk = en
}}</ref>
 
<gallery>
PikiWiki Israel 29270 Palm Dome.JPG|Větvený kmen ''Hyphaene thebaica''
Calamus muelleri.JPG|Ratan ''Calamus muelleri''
Colpothrinax wrightii.jpg|Lahvovitě ztlustlé kmeny ''Colpothrinax wrightii''
Bactris setulosa, known as Jingapa (11124373373).jpg|Ostnitý kmen ''Bactris setulosa''
</gallery>
 
=== Listy ===
 
[[List]]y palem jsou střídavé, uspořádané ve spirále nebo výjimečně dvouřadé či trojřadé. Na bázi [[řapík]]u je listová [[pochva (list)|pochva]], která je zpočátku na bázi vždy trubicovitá a později se často rozděluje na segmenty. U některých druhů jsou pochvy ostnité. Někdy je přítomen jazýčkovitý přívěsek, umístěný po straně nebo naproti báze řapíku. Řapík je na průřezu okrouhlý nebo je na horní straně různými způsoby žlábkatý či žebernatý. [[Čepel listová|Čepele listů]] jsou velmi rozmanité. Nejčastěji jsou dlanité či jednoduše zpeřené, mohou však být i celistvé se zpeřenou [[žilnatina (botanika)|žilnatinou]], dvoudílné, dlanitozpeřené (segmenty vyrůstají z krátkého středního žebra) nebo dvakrát zpeřené (''[[Caryota]]''). Jednotlivé listové segmenty mohou být čárkovité, kopinaté, kosočtverečné nebo klínovité. Na průřezu mají buď tvar písmene V (induplikátní) nebo Λ (reduplikátní). Tento znak je důležitý v taxonomii. U šplhavých druhů je střední žebro listu často protažené v dlouhý bičovitý výběžek (''cirrus'').
 
<gallery>
Phoenix sp2.jpg|Zpeřený list datlovníku ''Phoenix sp.''
Flickr - ggallice - Saw palmetto.jpg|Dlanité listy ''Serenoa repens''
Sabal yapa kz2.JPG|Dlanitozpeřený list ''Sabal yapa''
Caryota obtusa AK.jpg|Dvakrát zpeřený list palichy ''Caryota obtusa''
Asterogyne martiana, a Pata de Gallo palm (11164162183).jpg|Dvoudílné listy ''Asterogyne martiana''
 
</gallery>
 
=== Květy a květenství ===
 
Palmy jsou [[Jednodomost|jednodomé]] nebo [[Dvoudomost|dvoudomé]] rostliny. Většina druhů kvete za život opakovaně, některé palmy však vykvétají pouze jednou a poté odumírají. Patří mezi ně např. ''[[Corypha umbraculifera]]'' nebo ''[[Metroxylon salomonense]]''. Květenství jsou postranní, jednoduchá a [[klas]]ovitá nebo složená a až šestinásobně větvená, dlouze nebo krátce stopkatá, s drobnými nebo nápadnými [[listen]]y. Zpravidla rozkvétají odshora dolů. [[Květ]]y jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, stopkaté nebo přisedlé, v květenství vyrůstající po jednom nebo po několika. [[Květní obal|Okvětí]] je nejčastěji zřetelně rozlišené na [[kalich (botanika)|kalich]] a [[koruna (botanika)|korunu]] a trojčetné, řidčeji dvoučetné nebo vícečetné, výjimečně pouze v jednom kruhu s neustáleným počtem laloků. Lístky okvětí jsou obvykle na bázi srostlé a v poupěti se střechovitě překrývají. [[Tyčinka (botanika)|Tyčinek]] je nejčastěji 6, řidčeji pouze 3 nebo naopak velký počet (až 1000). [[Nitka|Nitky]] tyčinek jsou volné nebo různými způsoby srostlé či přirostlé k okvětí. Většinou jsou přítomny i [[patyčinka|patyčinky]]. [[Gyneceum (botanika)|Gyneceum]] je apokarpní nebo synkarpní, složené nejčastěji ze 3, řidčeji z jiného počtu (až 10) [[plodolist]]ů, výjimečně pouze jednokomůrkové (pseudomonomerní). V každé komůrce je jediné [[vajíčko]]. [[Čnělka|Čnělky]] jsou volné nebo srostlé.
 
<gallery>
 
 
 
</gallery>
 
=== Plody ===
 
Plody palem mohou být drobné i velmi rozměrné. Zpravidla obsahují jediné [[semeno]], řidčeji je semen více (až 10). [[Oplodí]] je na povrchu hladké, chlupaté, trnité, korkovité nebo pokryté střechovitými šupinami. [[Mezokarp]] je dužnatý, suchý nebo vláknitý. [[Endokarp]] je tenký až tlustý (plodem je [[peckovice]]) nebo není vyvinut (pak je plodem [[bobule]]). [[Semeno|Semena]] jsou volná nebo spojená s oplodím, obklopená tenkou nebo v některých případech dužnatou [[sarkotesta|sarkotestou]]. Endosperm obsahuje [[tuk]]y, [[hemicelulóza|hemicelulózy]] a [[aleuron]] a není v něm přítomen [[škrob]]. Má jednolitou nebo ruminátní strukturu a někdy je prorostlý sarkotestou.
 
<gallery>
 
 
Salacca zalacca.JPG|Šupinatý plod ''Salacca zalacca''
</gallery>
 
== Podobné rostliny ==
 
Palmám se vzdáleně podobají [[cykasy]], které jsou s nimi někdy zaměňovány. Listy podobné listům některých drobných palem mají zástupci čeledi [[navinulcovité]] (''Cyclanthaceae'') a ''[[Curculigo seychellensis]]'' z čeledi [[tvrzeňovité]] (''Hypoxidaceae''). Habitus palem mohou připomínat i australské trávové stromy, mezi něž patří zejména [[žlutokap]]y (''Xanthorrhoea'') z čeledi [[asfodelovité]] a [[kingie]] (''Kingia'') z čeledi ''[[Dasypogonaceae]]''.
 
== Rekordy a zajímavosti ==
 
Palmy mají v rámci rostlinné říše několik prvenství.
Nejdelší listy ze všech rostlin má palma ''Raphia regalis'', pocházející z tropické západní [[Afrika|Afriky]]. Listy exempláře nalezeného v [[Republika Kongo|Kongu]] měřily i s řapíkem 25,11 metru.<ref name="palms"/> Naopak některé druhy rodu ''Chamaedorea'' mají listy jen 15 cm dlouhé.<ref name="kubitzki4"/> Nejvyšší palmou světa a zároveň nejvyšší jednoděložnou rostlinou je andský druh ''[[Ceroxylon quindiuense]]''. Obvykle dorůstá výšek do 45 metrů, byly však nalezeny i exempláře šedesátimetrové.<ref name="sanin">{{Citace periodika
| příjmení = Sanín
| jméno = María José
| příjmení2 = Galeano
| jméno2 = Gloria
| titul = A revision of the Andean wax palms, Ceroxylon (Arecaceae)
| periodikum = Phytotaxa
| rok = 2011
| měsíc = Jan.
| číslo = 34
| url = http://www.mapress.com/phytotaxa/content/2011/f/pt00034p064.pdf
}}</ref>
 
Největší semeno v rostlinné říši má seychelská palma [[lodoicea seychelská]] (''Lodoicea maldivica''). Semeno může být až 50 cm velké a 18 kg těžké. Plody některých druhů rodu [[geonoma]] (''Geonoma'') jsou naproti tomu jen 4,5 mm velké.<ref name="kubitzki4"/> Indický druh ''[[Corypha umbraculifera]]'' (talipot) má obrovská a nebývale bohatá květenství, obsahující milióny květů. Jedná se o [[lata|laty]] vysoké až 6 metrů. Jsou to největší květenství v rostlinné říši. Rostlina kvete jen jednou za život a po vykvetení odumírá.<ref name="palms"/>
 
Nejvyšších nadmořských výšek, až přes 4000 metrů, dosahuje kolumbijský druh ''Ceroxylon utile''.<ref name="kubitzki4"/> Nejdelší název mají druhy ''Johannesteijsmannia perakensis'' a ''Johannesteijsmannia lanceolata''.<ref name="catlif">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hassler
| jméno = M.
| titul = Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World
| url = http://www.catalogueoflife.org/
| datum vydání = 2016
| vydavatel = Naturalis Biodiversity Center
| jazyk = en
}}</ref>
 
<gallery>
Corypha umbraculifera 10.JPG|Květenství talipotu (''Corypha umbraculifera'')
Lodoicea maldivica - Palta - North 24 Parganas 2012-04-11 9604.JPG|Semeno lodoicey seychelské
Ceroxylon quindiuense 1.png|''Ceroxylon quindiuense'', nejvyšší palma světa
</gallery>
 
== Rozšíření ==
Řádek 172 ⟶ 74:
* [[likuala]] (''Licuala'')
* [[livistona]] (''Livistona'')
* [[lodoicea seychelská|lodoicea]] (''Lodoicea'')
* [[Lontar vějířovitý|lontar]] (''Borassus'')
* [[manikara]] (''Manicaria'')