Verze z 1. 1. 2017, 19:41 editovat Alena Pokorná (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 54 669 editací přidána sekce Literatura, výměna infoboxu hrad/budova. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 1. 2017, 18:57 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 552 editací přidány fotografie Přejít na další porovnání →
Řádek 2: \|název = Portheimka \|typ = Letní příměstská vila \|obrázek = Smíchov~~, vila~~ Portheimka 2.~~JPG~~jpg \|popisek = Pohled na bývalé zahradní průčelí Portheimky \|využití = Řádek 11: \|zeměpisná délka = 14.4040447 \|stavitel = [[Kilián Ignác Dientzenhofer]] \|další majitelé = [[Porgesové z Portheimu]] \|současný majitel = [[Městská část a městský obvod\|městská část]] [[Praha 5]] \|sloh = [[Baroko]] Řádek 28: == Historie == [[Soubor:~~Portheimka3~~Smíchov Portheimka zezadu 2.jpg\|náhled~~\|upright~~\|vlevo\|Vila Portheimka od východu]] [[Soubor:Smíchov Portheimka 9.jpg\|náhled\|vlevo\|Portheimka s [[Kostel svatého Václava (Smíchov)\|kostelem svatého Václava]]]] [[Letohrádek]] postavil [[Kilián Ignác Dientzenhofer\|Kilián Ignác Dienzenhofer]] v roce [[1728]] pro sebe a svou rodinu. Výzdobu vytvořili [[Antonín Braun]] (plastiky "Den" a "Noc" - originály sneseny; na fasádu umístěny [[kopie]]) a [[Václav Vavřinec Reiner]] (dochovala se nástropní malba na [[klenba\|klenbě]] ústředního sálu). Součástí letohrádku byla i [[baroko\|barokní]] [[Zahrada Portheimka\|zahrada]]. Směrem k řece po obou stranách dnešních ulic [[botanika\|V botanice]] a Zborovská s touto zahradou sousedila [[Slavatovská zahrada]] s letohrádkem, tehdy již v držení [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuitů]], kterým Dientzenhofer v zahradě postavil [[pavilon]].▼ [[Soubor:Smíchov galerie Portheimka.jpg\|náhled\|Galerie Portheimka]] ▲[[Letohrádek]] postavil [[Kilián Ignác Dientzenhofer\|Kilián Ignác Dienzenhofer]] v roce [[1728]] pro sebe a svou rodinu. Výzdobu vytvořili [[Antonín Braun]] (plastiky "Den" a "Noc" - originály sneseny; na fasádu umístěny [[kopie]]) a [[Václav Vavřinec Reiner]] (dochovala se nástropní malba na [[klenba\|klenbě]] ústředního sálu). Součástí letohrádku byla i [[baroko\|barokní]] [[Zahrada Portheimka\|zahrada]]. Směrem k  řece po obou stranách dnešních ulic [[botanika\|V botanice]] a Zborovská s  touto zahradou sousedila [[Slavatovská zahrada]] s  letohrádkem, tehdy již v  držení [[Tovaryšstvo Ježíšovo\|jezuitů]], kterým Dientzenhofer v  zahradě postavil [[pavilon]]. Po Dienzenhoferově smrti získal letohrádek František Ferdinand [[Buquoyové\|Buquoy]], který upravil zahradu v [[rokoko]]vém stylu a vystavěl zde [[skleník]]y, zejména módní [[oranžérie]] a [[Fíkovna\|fíkovny]]. Patrně koncem [[18. století]] byla k  letohrádku přistavěna dvě boční [[křídlo\|křídla]] v  [[klasicismus\|klasicistním slohu]]. Roku [[1815]] zakoupili objekt podnikatelé, bratři [[Moses Porges von Portheim]] (1782-1870) a [[Leopold Porges von Portheim]] (1785-1869). Ti si dali roku [[1830]] na polovině zahrady postavit továrnu na výrobu [[kartoun]]u. Velkou zkázu na letohrádku napáchal rozsáhlý požár v  roce 1872. V  souvislosti se stavbou [[Kostel svatého Václava (Smíchov)\|kostela sv. Václava]] dále došlo k  parcelaci další části zahrady a ke zboření jižního křídla letohrádku (v  roce 1884). Letohrádek byl [[Znárodnění\|zestátněn]] v roce [[1945]]. V  roce 1963 se zde usídlil [[Svaz českých výtvarných umělců]] a na počest stavitele Portheimky zde byla zřízena galerie „D“. Chátrající objekt byl v devadesátých letech [[Rekonstrukce (stavebnictví)\|rekonstruován]] pod vedením Tomáše Zetka. V současné době Portheimka patří [[Městská část a městský obvod\|městské části]] [[Praha 5]]. V  přízemí se nachází [[Galerie umění\|galerie]] a [[kavárna]] jejímž provozovatelem je "Českavárna Portheimka". Reprezentační prostory v 1. patře jsou využívány pro pořádání [[výstava\|výstav]], [[kultura\|kulturních]] a společenských akcí. Provozovatelem a správcem objektu je [[příspěvková organizace]] "Kulturní centrum Prahy 5". == Reference ==

Portheimka: Porovnání verzí