Eucharistie: Porovnání verzí

|}

V [[Nový zákon|Novém zákoně]] je označována jako ''lámání chleba'' ([[Skutky apoštolů|Sk]] 2,42) nebo ''večeře Páně'' ([[1. list Korinťanům|1 Kor]] 11,20).

Poté bere do rukou kalich vína a praví: '' Vezměte a pijte z něho všichni. Toto je kalich mé krve, která se vydává za vás a za všechny na odpuštění hříchů. Toto je smlouva nová a věčná, to konejte na mou památku.'' Jednotlivé zprávy o večeři Páně vyzdvihují rozdílné teologické důrazy.

Ve středu [[Evangelium podle Marka|Markova]] pojednání stojí slova nad [[Kalich (nádoba)|kalichem]] a [[spása|spásná]] moc Kristovy krve („nová smlouva v mé krvi“). [[Evangelium podle Matouše|Matouš]] vyzdvihuje, že Ježíšova krev se prolévá „na odpuštění vašich hříchů“. [[Evangelium podle Lukáše|Lukáš]] klade těžiště svého vyprávění do [[eschatologie|eschatologického]] významu poslední Ježíšovy večeře a zdůrazňuje Ježíšova slova o tom, že učedníci nejsou v bezpečí před [[zrada|zradou]], klamy a vlastní vinou. V Lukášově podání stojí za zmínku i dva kalichy – jeden na začátku, druhý na konci společného jídla. [[Evangelium podle Jana|Jan]] vyprávění o poslední večeři vůbec míjí, namísto toho se u něj vyskytuje pasáž o [[mytí nohou]]. V [[Pavel z Tarsu|Pavlově]] úryvku o poslední večeři<ref>{{Citace bible|1Kor|11|23||27}}</ref> je zdůrazněn zvěstovatelský rozměr eucharistie, na konci pak varuje před nehodnou účastí na večeři Páně.

V průběhu [[středověk]]u se změnila eucharistická praxe: u laiků snížila frekvence přijímání, takže se muselo nařizovat povinné přijímání jednou ročně. Zaniklo též laické [[přijímání pod obojí]]. Oproti tomu vznikly nové formy eucharistické úcty jako je [[adorace]] a vystavování svátosti. Tyto změny nelze vysvětlit strachem laiků z nehodného přijímání ale spíše z neochoty kněží je udělovat. Stejně tak přijímání pod jednou není možné odůvodnit pouze praktickými okolnostmi, vzhledem k tomu, že např. v Německu přetrvala do 15. století praxe podávat laikům současně s Tělem Krista též neproměněné víno.

=== Podmínky pro přijetí svátosti ===

V římsko-katolické církvi se uznává tradice [[První svaté přijímání|prvního sv. přijímání]], kde všechny děti z farnosti, které jsou starší 6 let, společně po přípravě poprvé přijmou Tělo Kristovo. Do začátku 20. století byla věková hranice vyšší.

{{přesunout částVyjmout|mše}}

Navzdory rozdílům v různých církvích a [[ritus|ritech]] si existuje v eucharistické [[liturgie|liturgii]] mnoho společných prvků. Některé z nich jsou dosvědčeny historickými prameny již ve 2. a [[3. století]].