Gotthard Heinrici: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Řádek 22:
V létě [[1944]] byl pověřen velením [[1. tanková armáda (Německo)|1. tankové armády]] (skládající se z [[XI. armádní sbor (Německo)|XI.]] a [[XXIV. tankový sbor (Německo)|XXIV. tankového sboru]]) a [[1. armáda (Maďarsko)|1. maďarské královské armády]] (skládající se z 3., 6. a 7. divize a [[XXXXIX. horský sbor (Německo)|XXXXIX. horského sboru]]). Tyto jednotky čelily sovětským vojskům na východním [[Slovensko|Slovensku]] a v [[Maďarsko|Maďarsku]], přičemž osm měsíců vedly obranné boje při [[Karpatsko-dukelská operace|Karpatsko-dukelské]] a [[Východokarpatská operace|Východokrapatské operaci]]. Částečně zasáhly i proti [[Slovenské národní povstání|Slovenskému národnímu povstání]] ve směru [[Poprad]] - [[Telgárt]]. Za tuto činnost a hlavně za řízení ústupu přes [[Karpaty]] až do [[Slezsko|Slezska]] byly Heinricimu uděleny [[3. březen|3. března]] [[1945]] k Rytířskému kříži i [[Meče a Dubové listy]].
 
Dne [[20. březen|20. března]] [[1945]] přebral od [[Heinrich Himmler|Heinricha Himmlera]] velení [[Skupina armád Visla|skupiny armád Visla]]. V té době byla východní fronta přibližně 50 km od [[Berlín]]a. Byly mu přiděleny dvě armády - [[3. tanková armáda (Německo)|3. tanková armáda]] pod vedením [[Hasso von Manteuffel]]a a [[9. armáda (Německo)|9. armáda]] [[Theodor Busse|Theodora Busseho]]. V tomto období však už nijak nemohl zabránit ani zastavit průnik sovětských vojsk přes [[Odra|Odru]], který začal [[16. duben|16. dubna]] [[1945]] a byl fakticky počátkem [[bitva o Berlín|bitvy o Berlín]]. [[29. duben|29. dubna]] byl opět a naposledy propuštěn z funkce poté, co nařídil svým jednotkám ustoupit. V průběhu následujícího měsíce byl zajat britskými vojsky. Do [[19. květen|19. května]] [[1948]] se nacházel v zajateckém táboře vev [[Spojené státy americké|USA]].
 
== Poválečné období ==