Stanislav Sucharda: Porovnání verzí

{{Pravopis}}{{Infobox - umělec

Vyšel ze staré [[Řezbářství|řezbářské]] a sochařské rodiny Suchardů na Novopacku, jejímž zakladatelem byl Jan Sucharda (1770–1820).<ref>Jaroslav Duchoň - Nová Paka byla kolébkou řady významných osobností, Hradecké noviny.</ref> Stanislavův otec byl Janův vnuk [[Antonín Sucharda (sochař)|Antonín Sucharda]], matka Anna byla rozená Šádková. Stanislav měl tři mladší sourozenceː pozdějšího sochaře [[Vojtěch Sucharda|Vojtu]], malířku [[Anna Boudová-Suchardová|Annu]](provdaná Boudová) a Marii. Stanislav studoval sochařství na [[Vídeňská akademie|Vídeňské akademii]], odkud přešel do Prahy, kde roku 1892 absolvoval jako žák [[Josef Václav Myslbek|J. V. Myslbeka]] na [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Uměleckoprůmyslové škole]] (1886–1892), na níž o rok později absolvovala také jeho sestra Anna. Na škole hned zůstal jako Myslbekův asistent, roku 1894 se oženil s Annou Grohovou (nar.1870), s níž měl jediného syna Stanislava (nar.1896). Dekretem c. a k. ministerstva kultu a vyučování byl 28.2. 1899 byl na Umprum škole jmenován řádným profesorem<ref>Archiv hl.m.Prahy, Konskripční přihlášky obyvatel Prahy z let 1830-1920</ref>.

Jeho rané dílo bylo ovlivněno Myslbekovým relismemrealismem, dále inspirován [[Auguste Rodin|Augustem Rodinem]] již rozvinul vlastní lyrické cítění v [[Secesní architektura|secesním]] stylu a v ideovém souznění se svými vrstevníky a přáteli, jimiž byli malíři [[František Bílek (malíř)]] a [[Jan Preisler]], sochař [[JaroslavJosef Mařatka]] a architekt [[Jan Kotěra]], který mu roku 1908 postavil vilu s ateliérem ve Slavíčkově ulici čp. 248/VII v Praze - [[Bubeneč|Bubenči]]. Byl družným člověkem, činným v řadě spolků, mimo jiné předsedal [[Spolek výtvarných umělců Mánes|Spolku výtvarných umělců Mánes]] a byl členem Jednoty umělců výtvarných.

Věnoval se jak monumentální trojrozměrné plastice, taktake komorním formátům, nejradějičasto [[Plaketa|plaketám]],dekorativním medailímreliéfům tepaným z mědi či odlévaným z litiny, medailím a odznakům v nízkém reliéfu. 

* Pomník [[františekFrantišek Palacký|Františka Palackého]] v Praze (1912), architektonickou část navrhl [[Alois Dryák]].

* reliéfyReliéfy pro [[Secesní architektura|secesní]] vily v Praze: Pickova vila na [[Hradčany|Hradčanech]], vlastní [[Suchardova volavila s ateliérem ]] v [[Bubeneč|Bubenči]]

* plastickáPlastická výzdoba [[Obecní dům|Obecního domu]] v Praze

* s [[Franta Anýž|Frantou Anýžem]] se podílel na sochařskédekorativní výzdobě dostavbypři dostavbě [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|katedrály sv.Víta]], (náhrobekv akapli tabernáklsv. vVáclava kaplito je náhrobní tumba sv. Václava a na ní stojící tabernákl se svícny (1916), projekt zůstal nedokončen.

* Dvě portrétní plastiky slavných osobností ve foyeru [[Národní divadlo|Národního divadla]] a busta [[Václav Hanka|Václava Hanky]] v [[Pantheon|Pantheonu]] Národního muzea

* plastikySochy na fasádě [[Městská spořitelna pražská v Rytířské ulici|Městské spořitelny pražské v Rytířské ulici]] od arch. [[Antonín Wiehl|Antonína Wiehla]] a [[Osvald Polívka|Osvalda Polívky]]. 536/I v Praze 1, Rytířská 2, 22, 29 (1892 – 1894)<ref>{{Citace monografie

* plasikaSocha Krista uzdravujícího, ve výklenkové kapli na [[Křížová cesta (Chlum)|Křížové cestě]] v [[Chlum u Lomnice nad Popelkou|Chlumu u Lomnice nad Popelkou]] na Semilsku

* plaketyPlakety a medaile k odhalení pomníku [[František Palacký|Františka Palackého]]

* odznakyOdznaky: pro [[Všesokolský slet|Všesokolské slety]] 1908, 1912 (razil Fr. Anýž)

* bronzové plakety - novoročenky Fr.Franty Anýže

Umělecká pozůstalost je uložena v [[Uměleckoprůmyslové museum v Praze|Uměleckoprůmyslovém museu v Praze]], jednotlivá díla jsou v Národní galerii v Praze, v Galerii hlavního města Prahy, v Národním muzeu a v regionálních muzeích v Nové Pace a v Hořicích. Rukopisná pozůstalost zůstala v majetku rodiny.