Stáčení perihelia Merkuru: Porovnání verzí

! velikost (vteřin/století) !! Vliv

|-

|-

| 531,4 || Gravitační vlivy ostatních planet

Koncem 19. století se podařilo vysvětlit pomocí Newtonovy mechaniky dráhy všech planet sluneční soustavy až do přesnosti tehdejších měření. Odchylky od vypočtených poloh vedly k objevům nových těles. Jedinou nevysvětlitelnou odchylkou zůstalo stáčení perihelia Merkura. Pátrání po hypotetické planetě, která by odchylky vysvětlila, nebylo úspěšné. Uspokojující vysvětlení přinesla až [[obecná teorie relativity]].

 

 

<math> \alpha = \frac{24\pi^3a^2}{T^2c^2(1-\varepsilon^2)}</math>

 

Kde:

 

 

V různé míře dochází ke stáčení velkých poloos všech těles, obíhajících kolem jiných těles po excentrické dráze. Z planet Sluneční soustavy je tento efekt nejvýraznější právě u Merkura, proto byl objeven jako první.