[[Soubor:E. granulosus vyvojovy cyklus (in czech).png|alt=ilustrovaný pes, ovce, člověk a stádia echinokoka|vpravo|náhled|Vývojový cyklus měchožila zhoubného]]
[[Soubor:Echinococcus Proscolices.jpg|alt=larvální stádia tasemnic|vpravo|náhled|Protoskolexy jsou zárodky tasemnic měchožila zhoubného uvnitř cysty]]
Dospělé [[tasemnice]] jsou [[Anatomické polohy a směry|dorso-ventrálně]] zploštělé a jejich tělo je tvořeno [[Skolex|skolexem]] (hlavička) a pouze třemi proglotidy (články) o celkové délce 2−7 mm.<ref name=":0" /> Poslední článek je největší a obsahuje plně vyvinutou [[Děloha|dělohu]]<ref>{{Citace monografie|příjmení=Smrž|jméno=Jaroslav|příjmení2=|jméno2=|titul=Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů|vydání=|vydavatel=Karolinum Press|místo=Praha|rok=2015|počet stran=194|strany=|isbn=9788024622583}}</ref> s vajíčky. Skolex je vybaven čtyřmi přísavkami a jednou řadou háčků. Dospělci ''E. granulosus'' jsou uchyceni pomocí skolexu na [[Sliznice|sliznici]] [[Tenké střevo|tenkého střeva]] definitivního hostitele (pes).<ref name=":0" /> Dospělci přijímají živiny ze střevního obsahu přes [[tegument]]<ref name="Poznámka1" group="p"> Měchožilům chybí trávicí soustava podobně jako u všech tasemnic.</ref>. Počet dospělců v tenkém střevě definitivního hostitele je většinou ve stovkách. Přítomnost dospělců ve střevě psa způsobuje jen omezenou lokální [[Imunitní reakce|imunitní reakci]] ve střevě a samotná infekce psů je tak zcela bez klinických projevů. Vajíčka z terminálních článků ''E. granulosus'' se uvolňují kontinuálně do prostředí spolu s trusem. Vajíčka jsou kulatá o velikosti 32–40 µm, morfologicky neodlišitelná od vajíček rodu [[Taenia|''Taenia'']]. Uvnitř vajíčka je larva zvaná ''onkosféra'' se šesti háčky obklopená radiálně žíhanou vrstvou označovanou jako ''embryofor''.<ref name=":1" /> U infikovaných psů mohou vajíčka ulpívat na [[Srst|srsti]] nebo se při samočištění psů mohou dostat např. na [[Ústa a ústní dutina|tlamu]] či [[Jazyk (orgán)|jazyk]] psů.<ref name=":2" /> Vajíčka v prostředí kontaminují travnatý porost a půdu v místech kálení či pohybu nakažených psů. Mezihostitel (nejčastěji ovce) se nakazí pozřením vajíček na pastvě. V [[Tenké střevo|tenkém střevě]] se z vajíček líhne larva (onkosféra), jež penetruje střevní stěnu a [[Oběhová soustava|krevním oběhem]] je zanesena do orgánů – u ovcí nejčastěji [[játra]] nebo [[plíce]].<ref name=":0" /> V játrech uchycená onkosféra dá vzniknout měchýřkovité cystě (hydatida). Z vnitřní tzv. zárodečné vrstvy se oddělují menší dceřiné cysty, jež se uvolňují do tekutého vnitřního prostoru cysty. V dceřiných cystách se formují zárodky malých tasemnic tzv. protoskolexy.<ref name=":0" /> Dochází zde k nepohlavnímu rozmnožování. Z jednoho vajíčka, respektive jedné onkosféry se tak vyvine jedna cysta ale s mnoha protoskolexy.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Horák|jméno=Petr|příjmení2=Volf|jméno2=Petr a kol.|titul=Paraziti a jejich biologie|vydání=1.|vydavatel=Triton|místo=Praha|rok=2007|počet stran=318|strany=189|isbn=978-80-7387-008-9}}</ref> Cysty rostou pomalu a mohou dosáhnout značných rozměrů – nejčastěji mezi 1–15 cm, avšak cysty o průměru 20 cm a více nejsou výjimkou.<ref name=":0" /> Zralá cysta je bělavé barvy s tenkou stěnou, obsahuje tekutinu se stovkami až tisíci volných protoskolexů (označuje se hydatický písek). Definitivní hostitel se nakazí pozřením orgánů s těmito cystami. V případě domácích zvířat jde o zkrmování orgánů z [[Porážka zvířat|poraženého]] dobytka psům. U volně žijících zvířat jde o klasický cyklus [[býložravec]]–[[predátor]].<ref name=":0" />
=== Vybrané biologické vlastnosti ===
Řádek 126:
== Epidemiologie ==
=== Typy cyklů ===
[[Soubor:Schematic life cycle of E. granulosus.tif|alt=stádo ovcí s ovčáckým psem a ovčí plíce|vpravo|náhled|Schématicky zobrazený cyklus měchožila zhoubného. (šipky ukazují směr přenosu)]] Vývojový cyklus měchožila zhoubného existuje ve dvou hlavních formách. Domestikovaný cyklus, kde definitivním hostitelem je [[pes domácí]] a mezihostitelem domácí [[Kopytníci|kopytnatci]]. V sylvatickém cyklu je definitivním hostitelem volně žijící psovitá šelma a mezihostitelem volně žijící kopytnatci. Hranice mezi oběma formami cyklů však není ostrá a v některých oblastech se mohou obě formy prolínat. Například domestikovaný cyklus v podobě pes–ovce je rozšířen v řadě oblastí s intenzivním [[Pastevec|pastevectvím]]. Nicméně v [[Austrálie|Austrálii]] se často nakazí od ovcí i volně žijící psi [[dingo]], kteří potom mohou šířit tasemnici do volné přírody na [[Klokanovití|klokany]]. Naopak u sylvatického cyklu známého např. ze [[Skandinávie]] (genotypy 8 a 10), kde echinokok koluje výhradně mezi [[Vlk|vlky]] a [[Sob polární|soby polárními]], může sporadicky dojít k infekci [[Lov|loveckých]] psů. Největší riziko z hlediska přenosu CE na člověka představuje domestikovaný cyklus pes–ovce<ref name=":0" />.