Sedlecký klášter: Porovnání verzí

| jméno = Sedlecký klášter

| popisekobrázek = Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory.jpg

| mateřský klášter = [[klášter Valdsasy|Valdsasy]]
| dceřiný klášter = [[Zbraslavský klášter|Zbraslav]]<br />[[Klášterní Skalice|Skalice]]

'''Klášter Sedlec''' býval nejstarším [[cisterciácký řád|cisterciáckým]] opatstvím[[opatství]]m v&nbsp;[[České království|českém království]]. Byl založen roku [[1142]] šlechticem [[Páni z Cimburka|Miroslavem]] zřejmě na radu [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckého biskupa]] [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]]<ref>{{Citace monografie

Během hladomoru v &nbsp;době po [[bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] se roku 1281 zhoršil stav hospodářství sedleckých mnichů natolik, že bylo nutné požádat [[generální kapitula|generální kapitulu]] o &nbsp;svolení k &nbsp;''rozptýlení konventu'', což znamenalo, že mniši dočasně odejdou na [[grangie]] či do jiných řádových domů.

Někdy v tuto dobu byl na místo opata zvolen [[Heidenreich Sedlecký|Heidenreich]], během jehož úřadu klášteru přibylo na významnosti a také byla založena první [[fundace]] na [[Zbraslavský klášter|Zbraslavi]]. Do sedmdesátých let 13. století se také datuje objev ložisek stříbrné rudy, který stojí za vznikem [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. Klášter měl z &nbsp;dolů otevřených na svém území nemalé zisky a stejně tak vybíral poplatky z &nbsp;domů, lázní a mlýnů v &nbsp;Kutné Hoře. Heidenreich se stal jedním z &nbsp;rádců mladého krále [[Václav II.|Václava II.]] a právě ten jej požádal o &nbsp;nový konvent pro královský klášter na [[Zbraslav]]i. Roku [[1304]] doplatil klášter na blízkost Kutné Hory při obléhání vojsky [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta Habsburského]], kdy mniši raději opustili klášterní budovy a nechali je vojákům napospas. Heidenreichova účast na politických námluvách s &nbsp;novopečeným [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]] [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřichem Lucemburským]] o &nbsp;dosazení jeho syna na trůn českých králů, zapříčinila útok kutnohorských měšťanů vyprovokovaný [[Konrád z Aufenštejna|maršálkem]] [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]]. Osazenstvu kláštera se podařilo útok odrazit.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108</ref> Za vlády [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] byl klášter zatížen půjčkami svému králi a hospodářská situace donutila mnichy opět k rozptýlení konventu.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108–109</ref> Ani finanční pomoc [[Karel IV.|Karla IV.]] a poté i jeho syna [[Václav IV.|Václava IV.]] nedokázala zastavit prohlubující se finanční propad sedleckého kláštera.<ref name="rfr1">''Fundace 12. století'', str. 112–113</ref> Navzdory tomu byl roku [[1357]] založen filiální klášter ve [[Klášterní Skalice|Skalici]] a osazen 12 mnichy v &nbsp;čele s &nbsp;novým opatem.<ref>''Fundace 12. století'', str. 120</ref>

Roku [[1412]] kutnohorští vyvraždili obyvatele klášterní vsi Malín a [[Husitství|husitské houfy]] klášter dobyly a vypálily [[24. duben|24. dubna]] [[1421]].Po husitském vpádu zůstal klášter v &nbsp;troskách, klášterní zboží bylo rozkradeno a přeživší mniši se uchýlili do jiných klášterů.<ref name="rfr1" /> Prozíraví cisterciáci sice archiv a cennosti včas odvezli do rakouského [[klášter Klosterneuburg|Klosterneuburgu]] a do Jihlavy, ale ne vše se jim vrátilo nazpět.{{#tag:ref|Jednou z &nbsp;mála dochovaných cenností je téměř metrová pozlacená monstrance nalezená roku 1702 zazděná ve výklenku štítu konventního kostela.<ref>''Fundace 12. století'', str. 145</ref>|group=pozn.}}<ref>''Fundace 12. století'', str. 115</ref> K &nbsp;obnově došlo [[1454]], kdy se v &nbsp;polorozbořeném klášteře usídlilo pár mnichů. Pro ubohý stav klášterního majetku došlo ke spojení s &nbsp;klášterem ve [[Klášterní Skalice|Skalici]], které vydrželo až do 18. století. Hospodářská situace se srovnala až koncem [[17. století]], ovšem roku 1783 byl klášter císařským dekretem zrušen.<ref>{{Citace sborníku

Soudí se, že zpočátku žili cisterciáci v &nbsp;jakýchsi provizorních budovách a až v &nbsp;druhé polovině 12. století se začalo se stavbou kláštera. Po polovině 13. století pravděpodobně v &nbsp;klášterní bráně vznikl dvojlodní kostel sv. Filipa a Jakuba, který sloužil i laickým návštěvníkům. Byl zbořen na počátku 19. století, kdy musel ustoupit stavbě silnice.

Na přelomu 13. a 14. století byl na půdorysu [[kříž|latinského kříže]] postaven opatem Heidenreichem pětilodní konventní kostel Panny Marie o &nbsp;délce 87 metrů.{{#tag:ref|Sedlecký kostel Panny Marie byl druhou největší stavbou v Čechách hned po konventním chrámu zbraslavského kláštera.|group=pozn.}} Architektonicky navazoval na severofrancouzské katedrály, na pětilodí navazoval trojlodní [[transept]] a polygonální ochoz s &nbsp;věncem kaplí. V &nbsp;klášterním areálu byl opatský dům s kaplí, kaple sv. Kosmy a Damiána, hostinský dům, špitál, hospodářský dvůr se sýpkou a hřbitov Všech svatých.<ref>''Fundace 12. století'', str. 141–142</ref>

Kvůli kritickému nedostatku financí byla po husitském řádění obnovena pouze nejnutnější stavení a k &nbsp;zásadní přestavbě došlo až koncem 17. století z &nbsp;iniciativy opata [[Jindřich Snopek|Jindřicha Snopka]] (1651–1709), který svěřil přestavbu konventního kostela nejprve [[Pavel Ignác Bayer|Pavlu Ignáci Bayerovi]]<ref>''Cisterciácké kláštery'', str. 39</ref> a poté mladému staviteli [[Jan Blažej Santini-Aichel|J. B. Santinimu]], jenž dokončil velkolepou přestavbu v &nbsp;duchu [[Barokní gotika|barokní gotiky]].<ref name="rfr2">''Cisterciácké kláštery'', str. 40</ref> Kostelní klenba byla dokončena roku [[1705]] a o &nbsp;tři roky později byl kostel znovu vysvěcen.<ref name="rfr2" /> Interiér byl zařízen dřevěnou architekturou oltářů ve stylu barokní gotiky podle návrhů J. B. Santiniho Aichla, tři oltářní obrazy dodal [[Petr Brandl]].