Doupov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+1 obr |
Struktura článku, citační šablony, typografie, redukce EO |
||
Řádek 6:
== Název ==
Původní český název ''Dúpov'' byl odvozen ze [[Staročeština|staročeského]] slova ''dúpa'' ve významu dutina. V historických pramenech se objevuje ve tvarech: de Tuppowe (1281), de Dupow (1289), de Tupaw (1359), in Tuppa (1361), in Tupaw (1364), in Tuppaw (1367), Dupow (1369), de Dupouza (1384), de Dupowa (1402), de Dupaw (1403), de Dupow (1470), z Dupowa (1470), z Daupova (1503), na Doupově (1512), z Daupowa (1541), zu Tuppau (1600), Toppau (1631) a Duppau, Tuppau, Daupow nebo Dupow (1847).<ref name="profous"/>
== Historie ==
[[První písemná zmínka|První zmínky]] pocházejí z roku [[1012]]. Ze [[13. století]] pocházejí první potvrzené zprávy o rodu [[Doupovcové z Doupova|Doupovců z Doupova]] (''Benessius de Tuppowe''), kteří v blízkosti své [[tvrz]]e v sousedství obchodních cest vybudovali městečko. Roku [[1421]] se Doupov stal obětí [[Křížové výpravy|křižáckého]] tažení. Místní obyvatelé se jim vzdali výměnou za slib, že zůstanou naživu; křižáci tento slib porušili poukazem na to, že slovo dané kacíři není pro katolíka závazné, a většinu obyvatel pobili. [[Hrad]], o který se mělo tehdy bojovat, stál pravděpodobně na hoře [[Hradiště (Doupovské hory)|Hradiště]].
V novější době popsal Doupov spisovatel [[Bedřich Bernau]] v [[Jan Otto|Ottově]] vlastivědném průvodci ''Čechy'' (vydáno 1896). Město mělo v té době 261 domů se zhruba 1600 obyvateli. Na horním konci náměstí pozoruje radnici s letopočtem 1576 a městským znakem. Ještě výše stál barokní farní kostel [[Nanebevzetí Panny Marie]] přestavěný v roce [[1745]]. K dalším památkám patřil [[Doupov (zámek)|doupovský zámek]], jehož předchůdcem byl hrad ze 13. století,<ref name="durdik"/>
Podle Batovcova místopisu z roku [[1907]] byl Doupov městem, položeným 578 metrů nad mořem, na ploše 709 hektarů, s 267 domy a 1621 obyvateli, z nichž bylo 1606 Němců; pokud jde o náboženství, byli všichni katolíky s výjimkou 8 evangelíků a 21 židů. Administrativně náležel k okresnímu hejtmanství [[Kadaň]], soudní okres byl v místě. Sídlilo tam okresní zastupitelstvo, [[okresní soud]], berní úřad, římskokatolická fara, filiální kostel, byl zde řád milosrdných sester
Roku [[1930]] měl 1524 obyvatel (1506 Němců, 18 Čechů), končila zde místní dráha společnosti [[Kadaňské místní dráhy]] z [[Vilémov (okres Chomutov)|Vilémova u Kadaně]].
Koncem května a počátkem června [[1945]] bylo ve sklepení gymnázia po krutém týrání zastřeleno nebo jinak usmrceno čtyřicet Němců (jménem je známo dvacet obětí, např. členů profesorského sboru, celkem zde dle přímých svědků bylo zabito více než 40 osob). Hrob se má nacházet na školním hřišti. (Staněk, T., Perzekuce 1945, Praha, 1996). Po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] se město nepodařilo dosídlit, jeho chátrání ukončilo zřízení [[Vojenský újezd Hradiště|vojenského výcvikového prostoru Hradiště]] roku [[1953]], které znamenalo definitivní zánik města i soudního okresu Doupov.
Před svým zrušením s Doupovem sousedila katastrální území [[Oleška (vojenský újezd Hradiště)|Oleška]], [[Prachomety (vojenský újezd Hradiště)|Prachomety]], [[Řednice]], [[Trmová]], [[Víska (vojenský újezd Hradiště)|Víska]] a [[Zakšov]].
== Obyvatelstvo ==
Řádek 60 ⟶ 38:
== Rodáci ==
* [[Vincenz Brehm]] (1879–1971)
* [[Viktor Karell]] (1898–1979)
* [[Richard Schwager]] (1822–1880)
* [[Anton Josef Klement]] Edler von Clement (1701–1783)
* Christian Julius Schierl von Schierendorff
== Odkazy ==
Řádek 84 ⟶ 51:
<references>
<ref name="sldb1921">{{Citace monografie
| titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy
| svazek = I
Řádek 111 ⟶ 77:
| kapitola = Karlovy Vary
| url kapitoly = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150412.pdf/
}}</ref>
<ref name="profous">{{Citace monografie
| příjmení = Profous
| jméno = Antonín
| odkaz na autora = Antonín Profous
| titul = Místní jména v Čechách: Jejich vznik, původní význam a změny (A–H)
| vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd
| místo = Praha
| rok = 1947
| počet stran = 728
| svazek = I
| strany = 398
}}</ref>
<ref name="durdik">{{Citace monografie
| příjmení = Durdík
| jméno = Tomáš
| odkaz na autora = Tomáš Durdík
| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 2002
| isbn = 80-7277-003-9
| počet stran = 736
| kapitola = Doupov
| typ kapitoly = heslo
| strany = 121
}}</ref>
<ref name="karell-1">{{Citace monografie
| příjmení = Karell
| jméno = Viktor
| titul = Das Duppauer Land
| vydavatel = Sudetendeutscher Verlag Franz Kraus
| místo = Reichenberg
| rok = 1931
| počet stran = 32
| jazyk = německy
}}</ref>
<ref name="karell-2">{{Citace monografie
| příjmení = Karell
| jméno = Viktor
| titul = Kaaden-Duppau. Ein Heimatbuch der Erinnerung und Geschichte des Landkreises
| vydavatel = Verlag Das Viergespann
| místo = Frankfurt am Main
| rok = 1965
| počet stran = 433
| jazyk = německy
}}</ref>
<ref name="fischel">{{Citace monografie
| příjmení = Fischel
| jméno = Alfred
| titul = Studien zur Österreichischen Reichsgeschichte
| url = https://archive.org/details/studienzursterr00fiscgoog
| vydavatel = Alfred Hölder
| místo = Wien
| rok = 1906
| počet stran = 352
| jazyk = německy
| strany = 137–305
}}</ref>
</references>
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Bernau
| jméno = Bedřich
| odkaz na autora = Bedřich Bernau
| titul = Čechy. Krušné hory a Poohří
| svazek = 10
| url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=2794949&idpi=19757453
| vydavatel = J. Otto
| místo = Praha
| rok = 1896
| počet stran = 362
| strany = 205
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Batovec
| jméno = František Bohuslav
| odkaz na autora = František Bohuslav Batovec
| titul = Batovcův příruční místopis zemí koruny české – Čech, Moravy a Slezska, zpracovaný na základě sčítání z r. 1900 a nejnovějších úředních udání a pro praktickou potřebu zvláště upravený
| url = http://books.google.com/books?id=pvsAAAAAMAAJ
| vydavatel = F. B. Batovec
| místo = Praha
| rok = 1907
| počet stran = 514
| strany = 54
| poznámka = Online pouze z USA
}}
=== Související články ===
* [[Železniční trať Kadaň – Vilémov u Kadaně – Kaštice/Kadaňský Rohozec – Doupov|Doupovská dráha]]
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* [http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=14 Doupov na webu Zaniklé obce
* [http://www.youtube.com/watch?v=37Fa6_2J5sc Ukázka z filmu] [[Konec srpna v hotelu Ozón]], natáčeného v Doupově roku 1967
* [http://prirodakarlovarska.cz/?clanky/obrazem-doupov-historicke-snimky Historické snímky Doupova na webu Příroda Karlovarska]
{{Pahýl}}
| |||