Žirafa: Porovnání verzí

Slovo žirafa, používané v různých obměnách ve většině evropských jazyků, je přejímkou z [[Arabština|arabském]] názvu tohoto zvířete ''zarafa'', který má zřejmě původ v [[Somálština|somálském]] názvu žirafy ''gerri''.<ref>Peust, C. (2009). "Some Cushitic Etymologies". In Dolgopolʹskiĭ, A.; Takács, G.; Jungraithmayr, H. Semito-Hamitic Festschrift for A.B. Dolgopolsky and H. Jungraithmayr. Reimer. pp. 257–60. ISBN 3-496-02810-6.</ref> [[Latina|Latinský]] název ''camelopardus'', používaný ve [[Starověk|starověku]] a [[Středověk|středověku]] je odvozen z antické legendy, podle níž je žirafa křížencem [[Velbloud|velblouda]] - ''camelus'' a [[Levhart|levharta]] - ''pardus'', protože má postavu velblouda a zbarvení skvrnité jako [[Levhart skvrnitý|levhart]]. Jiný starověký název je ''anabus'', pochází od [[Kartáginci|Kartáginců]], kteří jej zřejmě převzali z [[Khoisanské jazyky|khoisanských jazyků]]. Ve východní Africe je [[Svahilština|svahilsky]] nazývána ''twiga'', toto jméno se stalo inspirací pro pseudonym modelky [[Twiggy]]. [[Kikujové]] jí říkají ''nduida'', [[Hehové]] ''nudululu'', [[Masajové]] ''oloodo-kirragata'' a [[Šonové]] ''twiza''. V západní Africe ji [[Jorubové]] nazávají ''agunfon'' a [[Hausové]] ''raƙumin dawa'', ve střední Africe ji [[Lingala|Lingalové]] říkají ''dikala'' a [[Barotseland|Loziové]] ''tutwa'', v jižní Africe má [[Zulština|zulské]] jméno ''indlulamithi'', zatímco [[Lesoto|Sothové]], [[Tswanština|Tswanové]] a [[Vendština|Vendové]] ji nazývají ''thuda'', ''thutlwa'' a [[Khoikhoiové]] ''!anabu''.

 

Přirozeným prostředím pro žirafy jsou suché [[Savana|savany]] a otevřené pláně s řídkým stromovím, někdy se vyskytuje i v polopouštích nebo naopak v řídkých lesích a [[buš]]i. Spásá vegetaci ve vyšších polohách než všichni ostatní savci, především listy stromů a keřů, jako jsou [[akácie]] nebo keře rodu ''Commiphora'', ''Terminalia'' a ''Premna''. Díky dlouhému jazyku, šikovné stavbě páteře a ohebným nohám může žirafa dosáhnout na velké množství potravy. Typicky si dlouhým jazykem přitáhne větev a poté oddálí hlavu a tím si shrábne listí hřebenovitými zuby. Tuhý jazyk jí umožňuje strhávat větvičky a listy i z trnitých stromů, jako jsou akácie. Při pití žirafa sklání hlavu a doširoka rozkročí přední končetiny, aby lépe dosáhla k vodě. Konzumace potravy a pití zabere žirafě denně přibližně dvanáct hodin. V zoologických zahradách vyžadují žirafy kvalitní krmivo, zejména [[Vojtěška|vojtěšku]], luční seno, ale také granule a jablka.

Žirafy odpočívají, stejně jako většina ostatních sudokopytníků, ve stoje, jen výjimečně spí vsedě s hlavou opřenou o zadek. Spánku žirafa věnuje průměrně 4,6 hodin za den.<ref>{{cite book|last=Tobler, I. and Schwierin, B|title=Behavioural sleep in the giraffe (''Giraffa camelopardalis'') in a zoological garden|year=2006|publisher=Journal of Sleep Research|pages=21–32|url=http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1046/j.1365-2869.1996.00010.x/abstract}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Naish|jméno=Darren|titul=Sleep behaviour and sleep postures|url=http://scienceblogs.com/tetrapodzoology/2008/09/natural_history_of_sleep.php|vydavatel=science blogs.com|datum přístupu=3-1-2011}}</ref>Žirafa se zvukově projevuje funěním, starší zvířata a mláďata bečí. Dokáží běžet rychlostí až 51 km/h.<ref>{{citace elektronické monografie| url = http://www.savci.upol.cz/teorie/rychlost.htm| titul = Rychlost savců - Savci, internetová encyklopedie| jméno=Marek| příjmení=Bryl| jméno2=Tomáš| příjmení2=Matyáštík| vydavatel=Univerzita Palackého, upol.cz| rok=1998-2005}}</ref>