Asymetrická válka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
FANYMAR (diskuse | příspěvky)
označení nově užitých názvů států
FANYMAR (diskuse | příspěvky)
mala gramaticlá oprava
Řádek 36:
{{Podrobně|Válka v Iráku}}
[[Soubor:F-15 wingtip vortices.jpg|náhled|letadlo v irácké válce]]
Válka v [[Irák|Iráku]] byla zahájena dne 20. 3. 2003 pod názvem [[Irácká svoboda]], a v podstatě pokračuje dodnes. Americký prezident [[George W. Bush|George Walker Bush]] byl spolu se svými nejbližšími spolupracovníky, mezi kterými se zvlášť angažoval ministr obrany [[Donald Rumsfeld]], odhodlán uskutečnit vojenskou invazi do Iráku s cílem svrhnout [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]] a jeho režim nahradit novou vládou. [[Rada bezpečnosti OSN|RB OSN]] nedala k válečnému tažení mandát, [[Berlín]] a [[Paříž]] se otevřeně distancovaly, [[Moskva]] nenabídla souhlas a mezinárodní veřejné mínění pochyboval či dokonce bylo proti zásahu.<ref name=":1" /> Přes početné námitky [[Američané]] odmítli pozměnit vlastní politiku a trvali na svém jednostranném rozhodnutí. [[Washington]], který podpořily pouze [[Londýn]] a [[Canberra]], se ujal vedení užší koalice. Díky vojenské a technologické převaze a přímému postupu bylo dosaženo cíle velice rychle. Přípravná letecká operace užívala velice silné bomby. Po zničení slabé protivzdušné obrany přelétávala neustále letadla bez lidské posádky. Bylo to právě letectvo, které využilo kompletní systém nově vyprojektovaných zbraní. Američané prováděli na irácké síly nepřetržitý, denní a noční útok. 1. května 2003 mohl americký prezident G. W. Bush oznámit, že mise skončila.<ref name=":0" /> Počet členů koalice sestavené pro válku dosáhl počtu ke třiceti zemím, i když účast některých z nich byla jen symbolická. Vyhledávaným cílem byly také komunikační sítě, doprava, vodovodní zařízení, elektrické rozvody aj., které sloužily i civilistům. Během války padlo ke 13 000 Iráčanů a mezi nimi bylo kolem 4 000 civilistů, další mrtví však denně přibývají.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Hecht|jméno=Emmanuel|příjmení2=Servent|jméno2=Pierre|titul=Krvavé století 1914-2014 /Dvacet válek, které změnily svět/, Válka v Iráku-prohrané vítězství|vydání=1|vydavatel=Vyšehrad, spol. s r.o.|místo=Praha|rok=2015|počet stran=262|strany=205-213|isbn=978--80-7429-630-7}}</ref> Protože se dodatečně neprokázalo, že válka nenaplnilanaplnila důvody, pro které byla zahájena, tj. obvinění Iráku z vlastnictví chemických zbraní a z kontaktů s organizací [[al-Káida]], šlo o válku nelegitimní.<ref name=":2" />
 
Se skončením vojenské mise však neskončily místní problémy: došlo sice ke svržení [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]], ale na povrch vypluly rozdíly uvnitř místní vládnoucí síly. Nová, Američany nastolená vláda, nedokázala komunikovat s iráckým obyvatelstvem. Několik místních vojenských frakcí se spojilo v ozbrojeném odporu proti [[Spojené státy americké|Spojeným státům.]] Invaze do [[Irák|Iráku]] a od roku 2011 válka v [[Sýrie|Sýrii]] vytvořily prostředí, v němž se může dál šířit [[Islámský stát|"Islámský stát"]], který není ani prvním ani posledním projevem islamistického teroru. K němu začalo docházet již střetem islámu s koloniálními mocnostmi a po dosažení nezávislosti jednotlivých zemí také střetem s novými představiteli mladých afrických a arabských států.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Herman|jméno=Rainer|příjmení2=|jméno2=|titul=Konečná stanice Islámský stát? Selhání státu a náboženská válka v arabském světě|vydání=1|vydavatel=Nakladatelství Academia|místo=Praha|rok=2016|počet stran=115|strany=99-100|isbn=978-80-200-2607-1}}</ref>