Banjo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
typo, styl.
Řádek 33:
První pětistrunné bendžo postavil americký představitel minstrelské muziky Joel Walker Sweeney v roce [[1831]]. Následovala rychlá popularizace nástroje, stejně jako vymýšlení spousty stylů, jak hrát na tento [[hudební nástroj]] s charakteristickým zvonivým zvukem, který vydávala vysoko laděná pátá [[struna]] (umístěná hned vedle nejníže naladěné struny). V meziválečném období upadal tento [[hudební nástroj|nástroj]] pomalu v zapomnění, dochovalo se zejména díky horalské muzice (tzv. '' hillbilly music, old-time music či mountain music''), kterou hráli lidé v oblasti [[Apalačské pohoří|Apalačského pohoří]] ([[Kentucky]], [[Severní Karolína]], [[Tennessee]]). Pětistrunné bendžo mělo tehdy pověst nástroje, který používají jen pouliční a [[estráda|estrádní]] komici, napodobující zpěváky nejčastěji [[Černoch|černošského původu]].
 
Zhruba od roku [[1945]] prošlo pětistrunné bendžo obrovským boomemrozmachem, když nyní nejslavnější banjista všech dob [[Earl Scruggs]] začal hrát v kapele Billa Monroea (''[[Bill Monroe]] and his Blue Grass Boys'') svým osobitým stylem, který ctil [[melodie|melodickou linku]]. Jako jeden z prvních použil tříprstou techniku pravé ruky, hranou kovovými prstýnky. Tento styl používali už někteří hráči před [[Druhá světová válka|2. světovou válkou]], ale nedosáhli Scruggsovy brilantnosti a způsobu hraní [[melodie]]. Dalším osobitým stylem hrál Don Reno, který používal místy až [[jazz]]ové obraty.
V [[1960|60. letech]] vyvinulo několik hráčů nezávisle na sobě tzv. melodický styl, který se lišil od Scruggsova stylu (ten se držel melodie jen přibližně) použitím rozsáhlých částí [[melodická stupnice|melodických stupnic]]. Jeho propagátorem byl zejména Bill Keith. Velkým propagátorem hry na folkové banjo byl slavný americký folklorista, písničkář, skladatel a politický aktivista [[Pete_Seeger|Pete Seeger]]. V 60. letech minulého století napsal a vydal také první školu hry na pětistrunné banjo.