Spojené státy americké: Porovnání verzí

'''Spojené státy americké''' ([[angličtina|anglicky]] ''United States of America'', zkratka '''USA''' se používá i v češtině) je [[demokracie|demokratická]] [[federace|federativní]] [[prezidentská republika]] v [[Severní Amerika|Severní Americe]], rozkládající se od [[Atlantský oceán|Atlantského]] po [[Tichý oceán]]. Na souši sousedí s [[Kanada|Kanadou]] a [[Mexiko|Mexikem]]. Díky [[exkláva|exklávě]] [[Aljaška]] sahá území USA i k břehům [[Severní ledový oceán|Severního ledového oceánu]] ([[Beringův průliv|Beringova úžina]] je dělí od asijského území [[Rusko|Ruska]]) a na některé tichomořské ostrovy (zejména [[Havaj]]). Spojené státy se skládají z 50 států, jednoho federálního území s hlavním městem a sídlem [[Prezident Spojených států amerických|prezidenta]], [[Kongres Spojených států amerických|Kongresu]] a [[Nejvyšší soud Spojených států amerických|Nejvyššího soudu]] ([[Washington, D.C.|District of Columbia]]), a celkově 14 zámořských území, z nichž 5pět je obydlených ([[Portoriko]], [[Severní Mariany]], [[Guam]], [[Americké Panenské ostrovy]] a [[Americká Samoa]]).

Původní obyvatelstvo, tj. ([[Indiáni]] a [[Eskymáci]]), osídlilo americký kontinent pravděpodobně z Asie. Pro současnou [[Evropa|evropskou]] civilizaci byl tzv. ''[[Nový svět]]'' objeven výpravou [[Kryštof Kolumbus|Kryštofa Kolumba]] roku [[1492]], i když již předtím, okolo roku [[1000]], přistáli u břehů Ameriky [[Vikingové]] okolo rokuvedeni [[1000]] ([[Leif Eriksson|Leifem Erikssonem]]).

Bezohledné zásahy mateřské země do poměrů v koloniích vyvolaly protibritskou opozici, která vyvrcholila roku [[1775]] vypuknutím otevřené války mezi koloniemi a Velkou Británií. [[4. červenec|4. července]] [[1776]] vydal druhý Kontinentální kongres ''[[Deklarace nezávislosti Spojených států amerických|Deklaraci nezávislosti]]'', která vyhlašovala vznik Spojených států amerických. Podle [[Články Konfederace a trvalé unie|Článků Konfederace]] z roku [[1781]] si každý ze států Unie zachoval samostatnou vnitřní a ekonomickou politiku. [[Americká válka za nezávislost|Válka za nezávislost]] skončila roku [[1783]] britským uznáním nového státu. Roku [[1787]] byl konfederativní charakter Spojených států nahrazen systémem federativním, roku [[1789]] byl schválen (ratifikace ukončena [[1791]]) tzv. ''Bill of Rights'' – (listina práv, prvních 10 doplňků ústavy), jehož [[ratifikace]] byla ukončena v roce [[1791]].

Od konce 18. století pak začala územní expanze Spojených států směrem na západ a na jih. Postupně byly do Unie přijaty další státy: [[Vermont]] ([[1791]]), [[Kentucky]] ([[1792]]), [[Tennessee]] ([[1796]]), a [[Ohio]] ([[1803]]). Roku [[1803]] byla od [[Francie]] odkoupena [[Louisiana (kolonie)|Louisiana]] (viz článek [[Koupě Louisiany]]), jejíjejíž malá část byla přijata do Unie jako [[Louisiana|stejnojmenný stát]] roku [[1812]]). Pokračující spory v oblasti námořního obchodu a rozdělení území a sfér vlivu na severoamerickém kontinentu mezi Spojenými státy a Spojeným královstvím vedly k [[Britsko-americká válka|britsko-americké válce]], jež je (někdy nazývána druhádruhou válkaválkou za nezávislost) (a trvala mezi lety [[1812]]– a [[1814]]). Spojené státy válku vyhlásily v přesvědčení, že budou moci využít zaneprázdněnosti Spojeného království, které zaměstnávala válka s [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem]], a zabrat zbytek britského panství v [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Neuspěly však,; jejich vpád do [[Kanada|Kanady]] skončil debaklem a Spojené království postupně začalo na americký kontinent přesouvat další síly. Britové ovšem o tuto válku nestáli a nehodlali investovat prostředky do tak nejistého podniku, jakým by byl pokus o znovudobytí Severní Ameriky, a obě strany se tedy dohodly na návratu ke ''[[status quo ante bellum|statu quo ante]]'' doplněném dohodami řešícími největší kontroverze.

Obnovení předválečného stavu fakticky posílilo postaveni USA a nakrátko zapříčinilo faktickou vládu jedné strany (dnes označována jako demokraté-republikáni). v USAToto období je někdy nazýváno (tzv. ''era of good feelings,'' éraneboli érou dobré shody). Z jednotlivých teritorií byly postupně vytvářeny další státy: [[Indiana]] ([[1816]]), [[Mississippi (stát)|Mississippi]] ([[1817]]), [[Illinois]] ([[1818]]), [[Alabama]] ([[1819]]), [[Maine]] ([[1820]]), a [[Missouri (stát)|Missouri]] ([[1821]]). Roku [[1819]] získaly USA od Španělska [[Španělská Florida|Floridu]] (stát od [[1845]]). Roku 1845 byl [[anexe|anektován]] [[Texas]] a po [[Mexicko-americká válka|americko-mexické válce]] z let [[1846]]–[[1848]] [[Alta California]] a [[Santa Fe de Nuevo México]] (Kalifornie jako stát od [[1850]]). Do počátku 60. let byly do Unie přijaty další státy: [[Arkansas]] ([[1836]]), [[Michigan]] ([[1837]]), [[Iowa]] ([[1846]]), [[Wisconsin]] ([[1848]]), [[Minnesota]] ([[1858]]), a [[Oregon]] ([[1859]]).

Rozpory mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem vedly v letech [[1860]]–[[1861]] k secesi (odtržení) 11 jižních států ([[Jižní Karolína|Jižní Karolíny]], [[Mississippi (stát)|Mississippi]], [[Florida|Floridy]], [[Alabama|Alabamy]], [[Georgie|Georgia]], [[Louisiana|Louisiany]], [[Texas|Texasu]], [[Virginie|Virginia]], [[Arkansas|Arkansasu]], [[Severní Karolína|Severní Karolíny]], a [[Tennessee]]), které vyhlásily [[Konfederované státy americké]], a následně k občanské válce. [[Americká občanská válka|Válka]] mezi Jihem (Konfederací) a Severem (Unií) trvala do roku [[1865]] a skončila vítězstvím Severu. Od státu [[Virginie]] se odtrhla část, která chtěla zůstat u Unie, a vytvořila posléze stát nový (– [[Západní Virginie|Západní Virginii]]).

Mohutný hospodářský rozvoj (po skončení občanské války, který vyústil v to, že se USA kolem roku [[1890]] se USA staly hospodářsky nejsilnější zemí světa) po skončení občanské války, byl doprovázen další expanzí na západ. Do [[První světová válka|1. světové války]] zde vzniklo 15 dalších států: [[Kansas]] ([[1861]]), [[Západní Virginie]] ([[1863]]), [[Nevada]] ([[1864]]), [[Nebraska]] ([[1867]]), [[Colorado]] ([[1876]]), [[Severní Dakota]], [[Jižní Dakota]], [[Montana]], [[Washington (stát)|Washington]] ([[1889]]), [[Idaho]], [[Wyoming]] ([[1890]]), [[Utah]] ([[1896]]), [[Oklahoma]] ([[1907]]), [[Arizona]], a [[Nové Mexiko]] ([[1912]]). Roku [[1867]] odkoupila americká vláda od Ruska [[Aljaška|Aljašku]] a od 80. let [[19. století]] pak Spojené státy expandovaly i mimo vlastní americkou pevninu, především do [[Karibské moře|Karibiku]] a do [[Tichý oceán|Tichomoří]]: ([[protektorát]] nad [[Portoriko|Portorikem]] a [[Kuba|Kubou]], ostrov [[Guam]], [[Filipíny]], anexe [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]] roku [[1898]], rozdělení ostrovů [[Samoa]] s [[Německo|Německem]] roku [[1899]], [[Panamské průplavové pásmo|Průplavové pásmo]] v [[Panama|Panamě]], původně japonské [[Severní Mariany]] po 2. světové válce, atd.). Kromě západní polokoule, (resp. [[Amerika|Ameriky]]), se však USA ve světové politice až do 1. světové války neangažovaly, jejich politika byla silně izolacionistická (viz článek [[Monroeova doktrína]]).

Americká účast v obou světových válkách na straně Dohody, resp. [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenců]], rozhodujícím způsobem přispěla k jejich vítězství.

Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] bylo USA svěřeno do správy poručenské území [[Organizace spojených národů|OSN]] v&nbsp;Tichém oceáně, jež (před válkou pod správou Japonska), a většina z&nbsp;něj nově konstituovaných států se později stala volně přidruženými státy Spojených států ([[Marshallovy ostrovy]], [[Severní Mariany]], [[Federativní státy Mikronésie|Mikronésie]] atd.). Roku [[1959]] byly vytvořeny 2dva až– dosud poslední – státy Unie –: [[Aljaška]] a [[Havaj]]. Opačné tendence začaly po příchoduPříchod [[Ekonomická krize od 2007|ekonomické krize v roce 2008]] a implementace [[NDAA]] a podobných zákonů, kdyvyvolal tendence stát se nezávislým státem a začaly vznikat petice o vystoupení jednotlivých států z Unie.<ref>[http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1295-obcane-15-statu-pozaduji-vystoupeni-ze-spojenych-statu-americkych Občané 30 států požadují vystoupení ze Spojených států amerických]</ref><ref>[http://www.theblaze.com/stories/27-states-petition-federal-government-to-secede-after-election/ 30 STATES PETITION FEDERAL GOVERNMENT TO SECEDE AFTER ELECTION]</ref><ref>[https://petitions.whitehouse.gov/petition/peacefully-grant-state-texas-withdraw-united-states-america-and-create-its-own-new-government/BmdWCP8B Petice za odstoupení Texasu od Unie]</ref> Zatím nejdále je vmá tomtotento úmysluúmysl [[Texas]].<ref>http://dailycaller.com/2012/11/13/secession-yall-why-texas-can-pull-it-off</ref>

Aljašku odděluje od Euroasijského kontinentu [[Beringův průliv]]. Mezi nejznámější poloostrovy patří [[Florida]] na jihu USA, která odděluje [[Mexický záliv]] od Atlantského oceánu. Ze severu mají USA společnou hranici s&nbsp;[[Kanada|Kanadou]] a, na jihu pak s&nbsp;[[Mexiko|Mexikem]]. [[Floridský průliv]] odděluje USA od souostroví [[Bahamy]] a od [[Kuba|Kuby]].

USA leží v&nbsp;Severní Americe. Základem tohoto kontinentu je starý [[kanadský štít]]., Rozprostírákterý se rozprostírá v&nbsp;severovýchodní části kontinentu. Jehoa jehož střední část je protlačena a tvoří dno [[Hudsonův záliv|Hudsonova zálivu]]. TvoříJe jejtvořen velmi staréstarými přeměněnépřeměněnými a vyvřelévyvřelými horninyhorninami.

V&nbsp;současnosti se podsouvá tichooceánská litosférická deska pod západní okraj desek amerických kontinentů. Zároveňpodsouvá tichooceánská litosférická deska a zároveň se Jižní Amerika pohybuje směrem k&nbsp;Severní. V&nbsp;důsledku pohybů litosférických desek vznikla vysoká horská hradba, která se táhne od [[Aleutské ostrovy|Aleutských ostrovů]] přes [[Aljašský poloostrov]] až po [[Ohňová země|Ohňovou zemi]].

[[Kordillery]], začínajíjejichž Aljašskýmnejvyšším hřbetembodem (nejvyššíje bodse svou výškou 6168 metrů [[Denali]], (dříve Mount McKinley), –začínají 6168&nbsp;m)Aljašským hřbetem a táhnou se na jih ve dvou výrazných pásmech.: Připři pobřeží Tichého oceánu to jeleží [[Pacifické pobřežní pásmo|Coast Range]] a ve vnitrozemí [[Skalnaté hory]]. Mezi jednotlivými pásy Kordiller se rozprostírají sníženiny a plošiny, např. [[Coloradská plošina]], či [[Velká pánev]]. Nejvyšší bod tzv. ''souvislých Spojených států'' (tj. bez Aljašky a Havaje) je vrchol [[Mount Whitney]] (4417&nbsp;m) v&nbsp;[[Kalifornie|kalifornském]] pohoří [[Sierra Nevada (USA)|Sierra Nevada]].

Jen pár desítek kilometrů od nějSierry Nevady leží nejníže položené místo USA i Ameriky v&nbsp;[[Údolí smrti]] (anglicky ''Death Valley''). Tato proláklina je 86&nbsp;mmetrů pod úrovní hladiny moře. Svéa své jméno dostala podle nehostinných podmínek pro život: jedná se o (poušť bez vodyvodních s&nbsp;velkými horkyzdrojů, vekde stínubyla naměřilinaměřena dosud nejvyšší teplota na Zemi, 56,7&nbsp; °C). ve stínu.

Poblíž východního pobřeží se táhne staré pohoří [[Appalačské pohoří|Apalačské hory]]. Mezia mezi Apalačskými horami a Atlantským oceánem se rozprostírá pak Pobřežní nížina. [[Mexický záliv]] lemuje Mississippská nížina. Mezi Apalačskými horami a Kordillerami se postupně od východu rozprostírají [[Vnitřní roviny]] a [[Velké planiny]].

Větší část území USA patří do úmoří [[Atlantský oceán|Atlantského oceánu]]. Vlévají se do něj veletoky, jako je [[Mississippi (řeka)|Mississippi]], s&nbsp;přítokem [[Missouri (řeka)|Missouri]], což je (nejdelší říční soustava USA, –dlouhá 6212&nbsp;km), a dále také [[Řeka svatého Vavřince|Řeka Svatého Vavřince]], či [[Rio Grande (přítok Mexického zálivu)|Rio Grande]]. [[Tichý oceán]] přijímázásobují většinouvesměs kratší toky tekoucí z&nbsp;Kordiller. Mezi významnější, patřínapříklad řeky [[Columbia (řeka)|Columbia]] a [[Colorado (přítok Kalifornského zálivu)|Colorado]].

V&nbsp;USA najdeme i mnoho jezer. Ledovcového původu jsou [[Velká jezera]] ([[Hořejší jezero]], [[Michiganské jezero]], [[Huronské jezero]] a jezero [[Ontario (jezero)|Ontario]]), které tvoří největší zásobárnu sladké vody na světě a přírodní hranici mezi USA a Kanadou. [[Velké Solné jezero]] se rozprostírá v&nbsp;bezodtoké oblasti mezi [[Skalnaté hory|Skalnatými horami]] a [[Pacifické pobřežní pásmo|Coastal Range]]. V&nbsp;USA je množství vodopádů; nesporně nejznámější jsou [[Niagarské vodopády]] mezi [[Erijské jezero|Erijským]] a Ontarijským jezerem.

Díky své velikosti leží USA v&nbsp;několika významných podnebních pásech. Počasí v&nbsp;Americe je značně nestálé a teplotní výkyvy mohou nastávat dokonce i několikrát denně. Severní část území leží v&nbsp;[[mírný podnebný pás|mírném pásu]], je ale chladnější a vlhčí než v&nbsp;Evropě. Způsobuje to studený [[Labradorský proud]], který omývá severovýchodní a východní pobřeží. Ve [[Vnitřní roviny]] a [[Velké planiny]] majípadá v&nbsp;závislosti na vzdálenosti od Atlantského oceánu čím dál tím méně srážek. Zajímavým jevem je [[Sněhový efekt vodních ploch|sněhový efekt]] [[Velká jezera|Velkých jezer]], způsobijící sněhové kalamity v jejich blízkosti a to zejména na jejich jihozáoadním pobřeží, které je převážně na území USA. Chladnější podnebí panuje v&nbsp;oblasti západního pobřeží, které pod vlivem proudů Tichého oceánu udržuje teplotu konstantní. Nejchladnější zimy najdeme ve Skalistých horách a Sierra Nevadě, kde můžeme naměřit jedny z&nbsp;nejsilnějších mrazů v&nbsp;Americe.