Verze z 20. 11. 2016, 03:12 editovat 78.136.176.191 (diskuse) →‎Související články: Doplnění ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 1. 2017, 17:17 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Autoritní data; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 10: \|statut_člen_od=25. června 2008 }} '''Jednota bratrská''' ([[latina\|latinsky]] '''Unitas Fratrum''') je jedna z [[Protestantismus\|protestantských]] (evangelických) [[Církev\|církví]] působících v [[Česko\|České republice]]. Jedná se o [[církev]] s [[Presbyterně-synodní zřízení\|presbyterně-synodním zřízením]] s nadsborovou službou vedoucí sbory k samostatnosti při zachování jednoty církve.<ref name = "Webove">[http://www.jbcr.info/index.php?str=1&tp=1 Webové stránky jednoty bratrské]</ref> Jedná se o církev vzešlou z [[česká reformace\|české reformace]]. Původní jednota bratrská byla založena roku [[1457]] a časem se stala významnou složkou české předbělohorské společnosti. Úpadek jednoty nastal po porážce [[České stavovské povstání\|protihabsburského povstání českých stavů]] v roce [[1620]]. V pobělohorských českých zemích byla její činnost prakticky znemožněna. Ve dvacátých letech 18. století byla skomírající jednota bratrská obnovena moravskými exulanty na panství hraběte [[Mikuláš Ludvík Zinzendorf\|Zinzendorfa]] v [[Sasko\|saské]] [[Horní Lužice\|Horní Lužici]] a jejím centrem se stala nově založená obec [[Herrnhut]] (Ochranov). Obnovená jednota bratrská proslula zejména svými misiemi, díky nimž se značně rozrostla a stala se světově významnou denominací, známou též jako [[Moravští bratři\|Moravská církev]] (''Moravian Church''). V Čechách a na Moravě mohla znovu začít veřejně působit až od druhé poloviny 19. století. Řádek 34: === Obnovená jednota === [[Soubor:GenalChurch.jpg\|thumb\|Kostel Jednota bratrská v [[Genadendal~~\|Genadendalu~~]]u v [[Jihoafrická republika\|Jihoafrické republice]]]] Začátkem 18. století došlo k náboženskému probuzení v oblasti [[Fulnek~~\|Fulneku~~]]u, kde se do jisté míry zachovaly tradice původní jednoty (šlo o oblast, kde před odchodem ze země působil [[Jan Amos Komenský]]). Skupina věřících pod vedením [[Kristián David\|Kristiána Davida]] se roku [[1722]] před hrozícím pronásledováním uchýlila do Saska na panství [[Mikuláš Ludvík Zinzendorf\|Mikuláše Ludvíka hraběte Zinzendorfa]], kde našla útočiště. Tito věřící tam vystavěli osadu, kterou nazvali [[Herrnhut]] („místo, které střeží Bůh“), česky [[Ochranov]]. K prvním přistěhovalcům přicházeli mnozí další – z Moravy, z Čech i odjinud. Budování jednotné nové (resp. obnovené) církve bylo s různorodými prvky, přicházejícími z různých míst a prostředí, velmi komplikované. V květnu [[1727]] proto byla přijata smlouva po vzoru staré jednoty. Rozhodující okamžik jednoty nastal dle církevní tradice při vylití [[Duch svatý\|Ducha svatého]] během slavení sv. Večeře Páně dne 13. srpna [[1727]]. Řádek 46: ==== Obnovená jednota v českých zemích ==== Ve své vlasti, v „zemi otců“, mohla jednota bratrská zapustit kořeny až po [[~~Protestantský_patent_~~Protestantský patent (1861)\|protestantském patentu]] z roku [[1861]]. První sbor obnovené jednoty bratrské byl založen roku [[1870]] v [[Potštejn~~\|Potštejně~~]]ě, roku [[1872]] následoval sbor v [[Dubá\|Dubé]]; před první světovou válkou vzniklo dalších osm sborů. Jednota bratrská pracovala v českých zemích jak mezi Čechy, tak mezi Němci. Rozvíjela práci sociální (sirotčince v Čermné a v Dubé) a misijní (práce mezi domorodci v jižní Africe). Státního uznání se jednotě bratrské dostalo v [[Předlitavsko\|Předlitavsku]] roku [[1880]] [[nařízení]]m rakouského ministra kultu a vyučování č. 40/1880 říšského zákoníku. Na území dnešní [[Česko\|ČR]] užívala jednota bratrská zpočátku názvy '''Evangelická církev bratrská''' nebo '''Ochranovská církev bratrská'''. Název „Jednota bratrská“ byl zaveden vedle těchto starších názvů roku [[1921]] na základě [[vyhláška\|vyhlášky]] č. 319/1921 [[Sbírka zákonů\|Sb. z. a n.]] Ve třicátých letech měla jednota bratrská 10 sborů českých a pět sborů německých. Roku [[1935]] byla jednota bratrská rozdělena na dvě autonomní části – okrsek český a německý. Po [[druhá světová válka\|druhé světové válce]] a [[vysídlení Němců z Československa\|vysídlení sudetských Němců]] německý okrsek zaniká. Řádek 71: === Literatura === * ''Obrazy z dějin Jednoty Bratrské : [II. Jednota Bratrská obnovená].'' Praha : Bratrské listy : Reichl, 1911. 186 s. * {{Citace sborníku \| příjmení = Bidlo \| jméno = Jaroslav Řádek 127: * [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/208452801280029-historicky-magazin/ Jednota bratrská a unikátní boleslavský poklad] – video z cyklu České televize [[Historický magazín]] {{Autoritní data}} {{Portály\|Křesťanství\|Husitství}}

Jednota bratrská: Porovnání verzí