Wikipedie

Viktoriánské období: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
mBez shrnutí editace
m typo
Řádek 2:
'''Viktoriánské období''' je historická etapa vývoje [[Spojené království Velké Británie a Irska|Spojeného království]] v době vlády královny [[Viktorie (britská královna)|Viktorie]] od června [[1837]] do ledna [[1901]]. Bylo to období prosperity [[Britské impérium|Britského impéria]], průmyslových inovací a rozvoje vzdělané střední třídy britské společnosti. Někteří autoři počátek tohoto období posouvají do období o pět let zpátky do roku [[1832]], kdy byl přijat [[reformní zákon (1832)|reformní zákon]].
 
Tato epocha je charakteristická dlouhým obdobím míru, ekonomické, [[kolonialismus|koloniální]] a průmyslové konsolidace, jen přechodně přerušeným [[Krymská válka|krymskou válkou]], i když Británie se účastnila různých válečných střetů v té době každý rok. Na konci období vedla politika [[imperialismus|imperialismu]] k nárůstu koloniálních střetů a k [[Anglo-zanzibarská válka|anglo-zanzibarské]] a [[Druhá búrská válka|búrské válce]]. Vnitřní politika byla poznamenána liberálními myšlenkami, politickými reformami a rozšiřováním [[volební právo|volebního práva]].
 
Počet obyvatel [[Anglie]] se téměř zdvojnásobil z 16.,8 miliónůmilionů roku [[1851]] na 30,5 v roce [[1901]]. Počet obyvatel [[Irsko|Irska]] naopak poklesl z původních 8,2 milionů v roce [[1841]] na méně než 4,5 v roce [[1901]]. V této době opustilo Británii asi 15 miliónůmilionů lidí, jejichž cílem byly [[Spojené státy americké]], [[Kanada]] a [[Austrálie]].
 
Na počátku ovládaly [[Dolní sněmovna Spojeného království|Dolní sněmovnu]] především [[Whigové]] a [[Toryové]]. Od poloviny století se Whigové přetransformovali do [[Liberální strana (Spojené království)|Liberální]] a Toryové do [[Konzervativní strana (Spojené království)|Konzervativní strany]]. V jejich čele stáli významní státníci jako například [[William Lamb]], [[Robert Peel]], [[Edward Smith-Stanley]], [[Henry John Temple]], [[William Gladstone]], [[Benjamin Disraeli]] a [[Robert Cecil|Robert Gascoyne-Cecil]]. Neřešené problémy vnitřní politiky Irska v pozdním Viktoriánském období nakonec vedly roku [[1916]] k [[Velikonoční povstání|velikonočnímu povstání]] a následným událostem, které hrály důležitou roli v rozkladu impéria.
Řádek 10:
== Kultura ==
[[Soubor:ManchesterTownHall OwlofDoom.jpg|thumb|left|Radnice v [[Manchester]]u jako příklad Viktoriánské architektury]]
V architektuře se stala důležitým směrem [[novogotika]]. Poté, co byl roku [[1834]] požárem poškozen [[Westminsterský palác]], navrhl jeho obnovu v novogotickém slohu [[Charles Barry]]. Tato rekonstrukce představovala projev kulturní kontinuity na rozdíl od násilného přerušení vývoje, který představovala [[Velká francouzská revoluce|francouzská revoluce]]. Novogotika byla podpořena i vyjádřením kritika [[John Ruskin|Johna Ruskina]], který novogotiku označil za ztělesnění společenské a sociálních hodnot na rozdíl od [[Klasicismus|klasicismu]], který podle něho vyjadřoval mechanickou standardizaci.
 
Roku [[1851]] se konala [[Světová výstava 1851|světová výstava]], první svého druhu, která předváděla největší inovace tohoto století. Jejím centrem byl [[Crystal Palace (budova)|Crystal Palace]], obrovský modulární skleněný pavilón. V počátku byl označován jako projev dehumanizace architektury, ale později byl označován jako prototyp moderní architektury. Na této výstavě byla prezentována i [[fotografie|fotografická technika]], která ovlivnila vývoj umění.
Řádek 16:
== Technologie ==
[[Soubor:Clifton.bridge.arp.750pix.jpg|thumb|right|Brunellův visutý most v [[Bristol]]u]]
Velkým technologickým počinem této doby byla výstavba [[londýn]]ské kanalizační soustavy. Autorem jejího návrhu byl roku [[1858]] [[Joseph Bazalgette]]. Jeho záměrem byla výstavba 132 [[kilometr|km]]ů kanalizačního potrubí spojeného s uličními odtoky. Při výstavbě musely být vyřešeny mnohé technické problémy, ale systém byl dokončen. Poté Bazalgette vyprojektoval rekonstrukci nábřeží [[Temže]] (''Thames Embankment''), která zahrnovala kanalizační systém, rozvod vody a [[Metro v Londýně|londýnské metro]]. V 80. letech byl vybudován i rozvod plynu pro osvětlení a topení.
 
Ve viktoriánském období se přírodní vědy rozvinuly do šíře, která je základem tohoto oboru do současnosti. Velkým impulsem rozvoje přírodních věd byl spis [[Charles Darwin|Charlese Darwina]] [[O původu druhů]].
 
I když bylo plynové osvětlení vyvinuto na počátku [[19. století]], velkého rozmachu v použití na osvětlení průmyslových objektů a domácností se dočkalo až ve Viktoriánskémviktoriánském období. Od roku [[1882]] bylo na veřejných prostranstvích v Londýně používáno i elektrické osvětlení, jeho rozšíření do celého města trvalo delší dobu.
 
== Negativní jevy ==
[[Soubor:Slum_in_Glasgow,_1871.jpg|thumb|left|[[Thomas Annan]]: [[Glasgow]]ské [[slum]]y roku [[1871]]]]
 
Do průmyslových center se stěhovalo velké množství lidí. Jejich velká koncentrace způsobila snižování ceny pracovní síly. Nízká životní úroveň a malé množství vhodných ubytovacích kapacit vedlavedly k vzniku [[slum]]ů a bylabyly doprovázenadoprovázeny využíváním práce dětí, které byly nuceny přispívat do rodinného rozpočtu a pracovat v obtížných podmínkách. Situaci měly řešit zákony přijaté v letech [[1802]] a [[1819]], které omezovaly maximální délku pracovního dne pro děti v textilních továrnách na 12 hodin. Tento zákon však nebyl vždy dodržován a částečnou nápravu přinesl až zákon z roku [[1847]], který omezil maximální pracovní dobu dětí i dospělých v textilních továrnách na 10 hodin denně.
 
V polovině století se společnost začala zabývat negativními jevy [[prostituce]]. Policejní odhady z poloviny století uváděly počet pouličních prostitutek na 8600. TaktoToto vysoké číslo bylo důsledkem nařízení v britské armádě., Mužipodle něhož muži v armádě nemohli zakládat rodiny a, prostituce tak byla považována za normální službu pro ukojení mužské touhy (v tehdejší době bylo legální zneužívat pro prostituci i dívky ve věku 12 let). Od léta 1864 začala za ženská práva bojovat aktivistka [[Josephine Butlerová|Josephina Butlerová]] (v té době bylo normální, že vdaná žena byla pro právo braná jako věc, tzn. muž ji mohl mlátit, všechen její výdělek patřil muži,...).
 
V roce 1864, byl také zaveden zákon o nakažlivých chorobách, který dovoloval mužům zákona chirurgicky vyšetřit (podle Josephine se jednalo o chirurgické znásilnění) jakoukoliv ženu, když se ve městě nacházela vojenská posádka. Díky boji Josephine Butlerové se podařilo zákon o nakažlivých chorobách zrušit a zvýšit hranici beztrestného pohlavního styku z 12 na 16 let.
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Viktoriánské_období“