Alfréd Justitz: Porovnání verzí

Ano, tajemstvíTajemství se skrývá v mistrových krajinách s cestami ožívajícími až kdesi za obrazem, policejním záznamu, či v mysteriu [[Ztracené židovské rody|ztracených židovských rodů]] vyjevených na jeho plátnech. Obraz “Jákob, Lea, Ráchel a Zilpe s malým Josefem“, namalovaný mistrem v posledním roce před [[První světová válka|velkou válkou]], to se vrátil ze svého prvního pařížského pobytu ovlivněn [[Auguste Renoir|Renoirem]]. Barvami již obraz oplývá nezaměnitelnými, a samo sebou je nedatovaným., Kvalitní umělecké dílo přece nepotřebuje autorizovat, tvrdil o něm [[Václav Vilém Štech|V.V.Štech]]. A nejvýstižněji mistrovu osobnost charakterizoval jeho současník a další kritik umění [[František Kovárna]], v příkoří se jej doopravdy zastal jen [[František Muzika]]., Jeho vývojová linka je rozostřená, ale patrná:… samozřejmý [[Josef Israels]], pak již [[Liebermann]] po prvním berlínském pobytu, [[Rýnská exprese|Rýnská exprese,]] Georg Kars po druhém pařížském pobytu. Naplno jej pak ovlivňují pařížští mistři po roce 1924. Následuje [[český kubismus]] ,… a konečně tajemstvími opředená titěrná Justitzova účast [[Umělecké skupiny německy hovořících výtvarníků z Čech, Moravy a Slezska (1893–1945)|karlovarské výstavě malířů s německými kořeny v roce 1931]]. 1934 konec jeho, a posléze jeho milované ženy [[Anna Justitzová|Anny]]. Její předčasný odchod ze zoufalství a smutku, z hrůzy šířícího se nacismu, i smutku z odmítnutí jí Moderní galerií, neodkoupení vzácného oltářního triptychu. <gallery>