Verze z 26. 12. 2016, 16:34 editovat Ryj (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 9 190 editací rozšíření článku ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 26. 12. 2016, 16:57 editovat zrušit editaci Ryj (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 9 190 editací mBez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[File:Cashmere12.8micronJos&fine.jpg\|thumb\|Pašmína: vlevo surová, vpravo (po odchlupení) vlákna z podsady]] '''Pašmína''' je ušlechtilá forma [[kašmír (látka)\|kašmíru]]. Název pochází z perštiny ( (پشمینه‎ 'pašmina'), v níž označuje vlněnou látku. == Vlákna na pašmínové výrobky == Pašmína se získává ze srsti tibetských koz (čiang-ra) česáním (kartáčováním) nebo sběrem vláken zachycených na keřích a na pastvině. Vlákna z podsady (asi 70 % celkového obsahu srsti <ref name="Koz">Kozlowski: ''Handbook of natural fibres'', Volum 1, Woodhead Publishing 2012, ISBN 978-1-84569-697-9, str. 280-281</ref>) mají průměr menší než 15 µm, tj. asi 5krát tenčí než lidské vlasy. Kozy poskytují každá 100 až 300 gramů srsti za rok, kvalita srsti závisí na nadmořské výšce, v níž kozy žijí - ve vyšších polohách poskytují kvalitnější vlnu s lepší izolační schopností. <ref name="Den">Denninger/Giese: ''Textil- und Modelexikon'', Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, ISBN 3-87150-848-9</ref> Řádek 16: }}</ref> [[Soubor:Pashmina09.jpg\|thumb\|Šál z nepálské pašmíny]] Informace o vlastnostech příze nebyly dosud zveřejněny. Z pokusů je známo, že se kvůli nízké pevnosti nechají pašmínové příze sotva zpracovat na [[tkací stroj\|mechanických tkacích strojích]] a na [[tkalcovský stav\|ručních stavech]] se tkají jemné šály jen ze [[skaní\|skaných]] pašmínových přízí, např. ze 14 [[tex (jednotka)\|tex]] x 2. <ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Low-stress mechanical properties of pashmina shawls \| periodikum = The Journal of the Textile Institute Řádek 31: První informace o rozsahu výroby se dostaly na veřejnost teprve koncem 18. století, kdy bylo zaznamenáno 16 000 tkalcovských stavů. Na začátku 20. století výroba téměř zanikla, k určitému oživení došlo pak po ~~zavední~~zavedení výroby šálů s [[vyšívání\|výšívkami]]~~. Alternativně se tkaniny také potiskují (dřevěným vácem)~~. V roce 2004 se odhadoval počet tkalců v Kašmíru na 3000 až 3500, při čemž tkaní jednoho šálu trvá jeden až dva týdny. Dodávky pašmínové vlny v přepočtu na šály z čisté pašmíny dávaly 65 000 kusů ročně (při výrobě směsí s jinými materiály se jedná o vyšší množství). V Kašmíru se zabývá asi 40 000 žen vyšíváním, asi 10 % z nich ovládá velmi jemný tzv. ''sozani'' steh na šálech z čisté pašmíny. Alternativně se tkaniny také [[potiskování textilií\|potiskují]] (dřevěným ~~vácem~~válcem). Většina výrobců šálů je ekonomicky závislá na obchodnících, kteří organizují a financují několikatýdenní proces výroby od pastviny až po hotovoý šál s výšivkami. <ref> {{Citace elektronického periodika \| titul = Luxuriolus fibre called Pashmina

Pašmína: Porovnání verzí