Železniční trať Lvov – Stryj – Čop: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Historie: +2. tubus |
historie za 2WW, typo |
||
Řádek 144:
Úsek Stryj – Beskyd dlouhý 79,3 km s prodloužením do [[Mukačevo|Mukačeva]] byl pod vedením [[Císařsko-královské státní dráhy|Císařsko-královských státních drah]] dokončen 5. dubna 1887. Na hranici mezi Haličí a Uherskem byl přes horský hřeben [[Karpaty|Karpat]] pod [[Volovecké sedlo|Voloveckým sedlem]] proražen 1747 m dlouhý jednokolejný [[Beskydský tunel]] ({{Vjazyce2|uk|Бескидський тунель}}).<ref>http://www.3-g.cz/uploaded/projekty-cz/Beskyd-CZ.pdf</ref> Celá trať měla normální rozchod 1435 mm. Roku 1891 převzaly provoz definitivně Císařsko-královské státní dráhy.
Po skončení [[První světová válka|první světové války]] spadla převážná část tratě (úsek Lvov – Beskyd) pod polskou správu, přičemž provoz zajišťovaly [[Polskie Koleje Państwowe|PKP]]. Zbývající, bývalá uherská část připadla pod správu [[Československá republika|Republiky Československé]] a provoz zajistily [[Československé státní dráhy]].
Vzhledem k tomu, že jednokolejný Beskydský tunel průjezdný kvůli špatnému technickému stavu rychlostí 40 km/hod značně omezoval průjezdnost, byl v lednu 2016 pod Voloveckým sedlem proražen druhý tubus dlouhý 1822 m o vnitřní výšce 8,5 m a šířce 10,5 m. Nový tubus s dvoukolejnou trakcí má umožnit rychlost 70 km/h. Oba tubusy mají být spojeny třemi štolami, přičemž původní jednokolejný tubus má sloužit jako nouzová úniková cesta.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
Když roku 1938 byla jižní část [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] v důsledku [[První vídeňská arbitráž|první vídeňské arbitráže]] obsazena [[Miklós Horthy|horthyovským]] [[Maďarské království|Maďarským královstvím]], došlo k odtržení úseku mezi hranicí s Polskem a [[Kolčino|Kolčinem]] od ostatní železniční sítě a k zastavení provozu na tomto úseku. Po obsazení celé Podkarpatské Rusi Maďary zajišťovaly provoz na československých tratích [[Magyar Államvasutak|Maďarské železnice]].
Když [[Sovětský svaz]] v rámci [[Sovětská invaze do Polska|invaze do Polska]] obsadil v roce 1939 východní část Polska, připadla i polská část tratě do majetku [[Sovětské železnice|Sovětských železnic (SŽD)]], které okamžitě začaly s přestavbou jednotlivých úseků na široký ruský rozchod 1520 mm. Tyto přestavby však byly po obsazení Německem v roce 1941 vráceny zpět a tratě podřízeny říšským [[Ostbahn]] (dceřinná společnost [[Deutsche Reichsbahn]]).<ref>http://www.pkjs.de/bahn/Kursbuch1944/Teil6/534c.jpg</ref>
▲Vzhledem k tomu, že jednokolejný Beskydský tunel
| příjmení =
| jméno =
Řádek 170 ⟶ 176:
== Externí odkazy ==
* {{
[[Soubor:Stryi Railway Station.jpg|thumb|left|Nádraží ve Stryji]]
[[Kategorie:Železniční tratě na Ukrajině]]
[[Kategorie:Rozchod 1520 mm]]
| |||