Asymetrická válka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
FANYMAR (diskuse | příspěvky)
U odkazu 8/ konkretizovány stránky
FANYMAR (diskuse | příspěvky)
Upřesnění odkaz 6/
Řádek 12:
Příkladem zhroucení ambicí, jež se neprozíravě opíraly o sílu vlastních oddílů, je rychlý konec iráckého snu [[Saddám Husajn|Saddáma Husajna]] o dobytí [[Kuvajt|Kuvajtu]] v letech 1990 - 1991. kdy proběhla [[Válka v Zálivu|Válka v zálivu]]. Poté, co se Saddám Hussajn odhodlal k vojenské akci proti Kuvajtu, Spojené státy v čele s prezidentem [[George H. W. Bush|George H. W. Bushem]] zahájily kampaň za vojenskou intervenci. Díky podpoře asi třiceti vlád a mezinárodního veřejného mínění vznikla silná mezinárodní koalice, ve které měly [[Spojené státy americké|Spojené státy]] jasnou technologickou převahu nad svým spojencem. Tato koalice podporovaná [[OSN]] vyhlásila válku Iráku jako trest za porušení mezinárodních zákonů. Dostalo se i souhlasu ze strany svého protivníka, bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], ani [[Čína]] nebyla proti. [[Operace Pouštní bouře]] začala 17. ledna 1991 nálety amerických a britských letadel.  Celkem v ní bylo 37 států /včetně [[Československo|Československa]], které poskytlo protichemickou jednotku/.
 
Bombardování trvalo tři týdny a skončilo 28. února 1991.<ref name=":3">{{Citace monografie|příjmení=Hecht|jméno=Emmanuel|příjmení2=Servent|jméno2=Pierre|titul=Krvavé století 1914-2014 /Dvacet válek, které změnily svět/-Válka v Zálivu 1990-1991|vydání=1|vydavatel=Vyšehrad, spol. s r.o.|místo=Praha|rok=2015|počet stran=262|strany=173-179|isbn=978-80-7429-630-7}}</ref> Válka způsobila i civilní oběti. Koalice útočila nejen na vojenská zařízení, ale i na mosty, elektrárny a televizní vysílače, které sloužily také civilnímu obyvatelstvu.Pro získání věhlasu letectva a západních [[Asymetrická válka|„asymetrických válek“]] bylo vyžadováno vítězství „beze ztrát na životech“. Konflikt v [[Irák|Iráku]] v roce 1991 byl prezentován jako špičková technologická a bezchybná operace vedená dokonalými zbraněmi. Koalice  ztratila necelých pět set mužů. Část veteránů z války trpí  syndromem „Války v zálivu“.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Syndrom války v zálivu|periodikum=Doktorka.cz|vydavatel=ČTK|url=http://zdravi.doktorka.cz/syndrom-valky-zalivu/|datum vydání=6. 12. 2004|datum přístupu=7. 12. 2016}}</ref>  Na straně Iráčanů se ztráty počítají na 20 000 až 200 000 mrtvých vojáků.       
 
Válka je  specifická tím, jakou roli v ní hrála [[média]].Snímky z boje byly rozšiřovány do TV sítí celého světa. Mnoho zpráva pocházelo ze zdrojů, pořádaných armádou, nikoliv novinářů, při nichž diváci nemohli spatřit umírající vojáky nebo civilisty.  Koalice  ztratila necelých pět set mužů. Část veteránů z války trpí  syndromem „Války v zálivu“. Na straně Iráčanů se na několik desítek tisíc počítají mrtví vojáci a na několik set mrtví civilisté. Americká invaze z roku 2003 odstranila problém vlády jednoho  diktátora, ale [[Irák]] je od té doby zmítán náboženským i politickým násilím. Na severu kurdští povstalci ovládli území před protiofenzivou irácké armády, která uvrhla na cesty tisíce uprchlíků. Na jihu povstali šíité.<ref name=":03">{{Citace monografie|příjmení=Labanca|jméno=Nicola|příjmení2=|jméno2=|titul=Válečné konflikty dneška /od roku 1945 do současnosti/|vydání=1|vydavatel=Fortuna Libri|místo=Praha|rok=2009|počet stran=287|strany=221, 232, 253, 265|isbn=978-80-7321-465-4}}</ref>
 
=== Občanskáanská válka v Somálsku (od roku 1992 ===
{{Podrobně|Občanská válka v Somálsku}}
V roce 1992 další některé země koalice zasahovaly v [[Somálsko|Somálsku]] poté, co [[Rada bezpečnosti OSN]]  přijala dvě rezoluce, jejichž cílem byla humanitární pomoc a nastolení pořádku po rozpadu centrální vlády. Další rezoluce Rady bezpečnosti OSN přijatá jednomyslně v prosinci 1992 schválila vytvoření mezinárodních mírových sil, které tvořily vojenské oddíly [[Spojené státy americké na Letních olympijských hrách 1984|Spojených států]], [[Itálie]] a jiných zemí. Americká účast na jedné z misí dostala název operace „[[Operace Obnovená naděje|Obnovená naděje]]“. Tyto síly v počtu asi čtyřiceti tisíc mužů měly za úkol zajistit dodávky humanitární pomoci, ale nakonec se „mírový zásah“ proměnil ve válečnou akci. Tímto způsobem se začalo přecházet na koncept [[„humanitární válk“|„humanitární války“]]. <ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Labanca|jméno=Nicola|příjmení2=|jméno2=|titul=Válečné konflikty dneška /od roku 1945 do současnosti/|vydání=1|vydavatel=Fortuna Libri|místo=Praha|rok=2009|počet stran=287|strany=221, 232, 253, 265|isbn=978-80-7321-465-4}}</ref>  Mezinárodní jednotky se nakonec pod vlivem narůstajících ztrát na životech ze Somálska stáhly.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Konflikt v Somálsku|periodikum=Africký informační portál|vydavatel=|url=http://africkyportal.cz/clanky/konflikt-v-somalsku|datum vydání=16. 2. 2014|datum přístupu=7. 12. 2016}}</ref> Prokázalo se, že sám koncept [[Asymetrická válka|„asymetrické války“]] nevede vždy k vítězství. I v této válce ovlivnila rozhodnutí politiků média. Odchod mírových sil byl dokončen k 3. březnu 1995 a Somálsko bylo ponecháno napospas svému osudu.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=|jméno=|titul=Somálsku hrozí opět hladomor|periodikum=Novinky.cz|vydavatel=|url=https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/415242-somalsku-hrozi-opet-hladomor.html|datum vydání=30. září 2016|datum přístupu=7. 12. 2016}}</ref>
 
=== Operace Spojenecká síla (1999) ===