Česká severní dráha: Porovnání verzí

Po těchto dostavbách dalších téměř 40&nbsp;kilometrů železnic, jež napojily na drážní síť i&nbsp;několik důležitých sídel, se společnost se stavbou nových tratí na čas odmlčela. Provoz na jejích tratích se stabilizoval a&nbsp;podnik vykazoval velmi dobré hospodářské výsledky, což se projevovalo i&nbsp;vyplácením vysokých [[Dividenda|dividend]] akcionářům. Někteří akcionáři seděli jak v&nbsp;dozorčí radě BNB, tak spřátelené (a vlastně i&nbsp;za podobných okolností vzniklé) TKPE a obě tyto společnosti tak byly od počátku existence úzce provázány.<ref name="vlak-50">Vlak, s.&nbsp;50</ref> Svědčí o&nbsp;tom vzájemné zapůjčování lokomotiv i&nbsp;vozů a také například provozování spojení [[Praha]] – [[Rumburk]], tedy po tratích obou drah. V&nbsp;polovině 70.&nbsp;let tak začalo být na pořadu dne možné sloučení obou společností do jediné. Jednou z&nbsp;otázek bylo dilema, která společnost má pohltit kterou – vzhledem k&nbsp;většímu počtu akcií i&nbsp;kapitálu zvítězila BNB.<ref name="ottuvslovnik">{{Citace monografie
| příjmení = Kolektiv
| jméno = autorů
| titul = Ottův slovník naučný, díl VI.
| vydavatel = J. Otto
| místo = Praha
| rok = 1893
| kapitola = Česká severní železnice
| strany = 659–660
}}</ref> V&nbsp;dubnu [[1882]] došlo k&nbsp;podání žádosti o&nbsp;státní souhlas se sloučením a bylo jí vyhověno.<ref name="pribehy-126">Příběhy, s.&nbsp;126</ref> TKPE formálně zanikla k&nbsp;[[29. červen|29.&nbsp;červnu]] stejného roku a&nbsp;ode dne následujícího již existovala pouze jediná společnost pod názvem BNB, sídlící v&nbsp;pražské Hybernské ulici (čp.&nbsp;1003/III).<ref name="vlak-52">Vlak, s.&nbsp;52</ref> Tato firma disponovala celkem 300&nbsp;kilometry tratí, více než stovkou [[Parní lokomotiva|lokomotiv]] a přibližně dvěma tisíci [[Železniční vůz|vagonů]].

Na poměry celé monarchie platila BNB za zhruba středně velkou železniční společnost, proto se ve společenských kruzích těšila relativní vážnosti a důležitosti. Přestože nešlo o&nbsp;tak vysoce ziskovou a prestižní společnost (jakou byla například [[Ústecko-teplická dráha|ATE]], [[Severní dráha císaře Ferdinanda|KFNB]] a další), udržovala si své postavení v&nbsp;podstatě až do konce fungování. V&nbsp;roce [[1890]] například činily příjmy společnosti téměř 4 miliony zlatých, ze&nbsp;kterých po zdanění vykázala čistý zisk 718 333 zlatých.<ref name="ottuvslovnik"></ref> Díky pověstné německé preciznosti bylo její účetnictví velmi průhledně vedené a po předání do správy státu nevykazovalo mnoho nekalostí. Zaměstnanci sice neměli takové výhody jako u&nbsp;bohatých drah (příspěvky na bydlení, dopravu, ošacení a podobně), ale přesto bylo jednání společnosti solidní a na rozdíl od jiných drah, které se mnohdy utápěly ve finančních problémech (především menší dráhy, stranou od hlavních tahů) a jejich platební morálka byla slabá, BNB těmito neduhy netrpěla. Ke dni zestátnění firma zaměstnávala 2&nbsp;967&nbsp;zaměstnanců.<ref name="vlak-134">Vlak, s.&nbsp;134</ref> Většina z&nbsp;nich přešla ke [[Císařsko-královské státní dráhy|kkStB]], jenž provoz převzaly.<ref name="vlak-134">Vlak, s.&nbsp;134</ref>