Matylda Bavorská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
přidán commonscat |
m prázdný parametr v infoboxu; kosmetické úpravy |
||
Řádek 13:
| posmrtné jméno =
| předchůdce =
| následník =
| typ dědice =
| dědic =
Řádek 31:
| místo odpočinku =
| podpis =
'''Matylda Ludovika Bavorská''' ([[30. září]] [[1843]], [[Mnichov]] – [[18. červen]] [[1925]], [[Mnichov]]) byla bavorská [[princezna]] a provdaná [[hraběnka]] z [[Trani]].
Řádek 38 ⟶ 37:
Narodila se na zámku [[Possenhofen]] u [[Starnberské jezero|Starnberského jezera]] jako příslušnice bavorské vévodské rodiny. Byla již sedmým potomkem a čtvrtou dcerou narozenou z manželství vévody [[Maxmilián Josef Bavorský|Maxe Josefa]] s princeznou [[Ludovika Bavorská|Ludovikou]]. Oba rodiče náleželi k [[Wittelsbachové|Wittelsbašské dynastii]]. Matka vyrostla na bavorském královském dvoře a jako jediná z dcer bavorského krále [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmiliána I.]] se musela provdat „pod úroveň“. Otec si na rozdíl od své ženy nepotrpěl na formality, vedl veselý život, často cestoval a rovněž nenechal na pokoji žádnou sukni. Titul, jehož nositelem se stal po smrti otce [[Pius Augustus Bavorský|Pia]], udělil teprve nedávno ([[1799]]) bavorský vévoda [[Maxmilián I. Josef Bavorský|Maxmilián IV.]] jeho dědečkovi [[Vilém Bavorský|Vilémovi]] a zněl Vévoda v Bavorsku ''(Herzog in Bayern)''.
Matylda, které se pro její vysoký hlásek přezdívalo „Vrabčák“ ([[Němčina|německy]] ''Spatz''), vyrůstala společně se svými sourozenci [[Ludvík Bavorský|Ludvíkem (1831 - 1920)]], [[Helena Bavorská|Helenou (1834 - 1890)]], [[Alžběta Bavorská|Alžbětou (1837 - 1898)]], [[Karel Teodor Bavorský (1839)|Karlem Teodorem (1839 - 1909)]], [[Marie Bavorská|Marií (1841 - 1925)]], [[Sofie Bavorská|Sofií (1847 - 1897)]] a [[Maxmilián Emanuel Bavorský|Maxem Emanuelem (1849 - 1893)]] v mnichovském paláci nebo na venkovském zámečku v Possenhofenu, jež děti milovaly. S otcem, který kazil matčino úsilí o vzdělání dětí, chodily do cirkusu (vlastní manéž nechal vévoda postavit i ve svém paláci v [[Mnichov
Poklidný rodinný život, ačkoliv na mladší členy asi změny příliš nedolehly, se změnil ve chvíli, kdy se matčina sestra rozhodla pro sňatek svého syna s bavorskou princeznou. Arcivévodkyně [[Žofie Bavorská|Žofie]] zvolila za budoucí manželku rakouského císaře Matyldinu starší sestru Helenu. Císař [[František Josef I.]] se ovšem v lázních [[Bad Ischl]] na první pohled zamiloval do jejich další sestry Alžběty. Ta opustila Mnichov [[20. duben|20. dubna]] [[1854]], aby se o čtyři dny později ve [[Vídeň|Vídni]] stala manželkou Františka Josefa I. a rakouskou císařovnou.
Sestra Helena se provdala až o čtyři roky později za "poštovního" prince [[Maxmilián Anton Thurn-Taxis|Maxmilián Thurn-Taxis]]. Ve třiatřiceti letech ovdověla a v roce [[1871]], po smrti tchána [[Maxmilián Karel Thurn-Taxis|Maxmiliána Karla Thurn-Taxis]], se stala hlavou domu [[Thurn-Taxisové|Thurn-Taxisů]] za svého neplnoletého syna.
V roce [[1859]] se uskutečnily v rodině bavorského vévody dvě svatby. Nejprve se [[3. únor]]a [[1859]] v Mnichově provdala Matyldina oblíbená sestra Marie za [[Bourboni|bourbonského]] prince [[František II. Neapolsko-Sicilský|Františka II.]], s nímž se [[22. květen|22. května]] téhož roku stala královnou [[Království obojí Sicílie|obojí Sicílie]].
Dne [[28. květen|28. května]] [[1859]] v [[Augsburg]]u pak uzavřel [[Morganatické manželství]] nejstarší bratr Ludvík. Pro herečku [[Jindřiška Mendlová|Jindřišku Mendlovou]], která mu již porodila dvě děti, se vzdal bavorského následnictví a získal povolení k sňatku. Jejich dcera [[Marie Louisa hraběnka Larischová-Wallersee|Marie Luisa Larischová-Wallersee]] později sehrála nešťastnou úlohu v tzv. [[Korunní princ Rudolf#Mayerling|Mayerlinské]] aféře.
Řádek 51 ⟶ 50:
Hlavním cílem každé matky bylo dojednat pro svou dceru výhodný sňatek, přičemž Matyldiným manželem se měl stát přinejmenším princ královské krve, protože byla koneckonců sestrou rakouské císařovny a královny obojí Sicílie. Matka zamířila pro vhodného ženicha i tentokrát do rodu [[Bourbon-Obojí Sicílie]] a jako vhodnou partii pro svou dceru zvolila opět syna krále obojí Sicílie [[Ferdinanda II. Neapolsko-Sicilského|Ferdinanda II.]] [[Trani]]jský hrabě [[Ludvík Trani|Ludvík (1838 - 1886)]] byl pohledný a sebevědomý mladík.
Svatba se konala [[5. červen|5. června]] [[1861]] v Mnichově a následně se mladá nevěsta vydala do svého nového domova v [[Italské království|Itálii]], kde pobývala i její starší sestra [[Marie Bavorská|Marie]], která byla do [[20. březen|20. března]] [[1861]] královnou obojí Sicílie (jejího manžela svrhli [[Garibaldi|garibaldiho]] vojáci). Dne [[15. leden|15. ledna]] [[1867]] přivedla na svět ve švýcarském [[Curych]]u svou jedinou dceru [[Marie Terezie Trani|Marii Terezii (1867 - 1909)]], zvanou ''Mädi'', pozdější kněžnu ze [[Sigmaringen]]u.
Manželství nebylo pro oba manželé dle představ. Ludvík utápěl žal v alkoholu a náručí četných žen, zatímco Matylda trávila čas se svou sestrou v [[Řím]]ě. Později pobývala v [[Paříž]]i či lázních [[Baden-Baden]] nebo doprovázela jak Marii tak [[Alžběta Bavorská|Alžbětu]] na četných cestách. V roce [[1886]] zemřel její manžel (podle některých zdrojů spáchal sebevraždu), ale Matylda se již znovu neprovdala
Řádek 59 ⟶ 58:
== Potomci ==
* [[Marie Terezie Trani|Marie Terezie (1867 - 1909)]] ∞ [[1889]] [[Vilém Hohenzollern-Sigmaringen]]
== Strom příbuzenství ==
{{Rodokmen/začátek}}
Řádek 75 ⟶ 74:
{{Rodokmen/konec}}
<p align="right">
Zdroj: <ref>http://genealogy.euweb.cz/wittel/wittel6.html</ref>
</p>
Řádek 83 ⟶ 82:
== Literatura ==
* BESTENREINER Erika, ''Sisi a její sourozenci'', [[vydavatelství Brána]], [[Praha]] [[2004]], ISBN 80-7243-232-X
* GROESSINGOVÁ Sigrid-Maria, ''Sisi a její rodina'', Euromedia Group - Ikar, Praha [[2007]], ISBN 978-80-249-0876-2
== Externí odkazy ==
| |||