Omnibusové šetření: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MajkaDlo (diskuse | příspěvky)
doplnění portálů
MajkaDlo (diskuse | příspěvky)
prokliky
Řádek 3:
| projekt = [[Kurz:Univerzita Karlova/Úvod do sociologie (2016-2017)]]
}}
'''Omnibusové šetření''' (popř. omnibusový výzkum nebo jen omnibus) je druh statistického šetření. Jedná se o&nbsp;vícetematické a v&nbsp;pravidelných intervalech opakované [[Kvantitativní výzkum|kvantitativní]] [[Výzkum veřejného mínění|šetření veřejného mínění]]<ref name="slovnik.abz.cz">{{Citace elektronického periodika
| titul = omnibusový výzkum - ABZ.cz: slovník cizích slov
| periodikum = slovnik-cizich-slov.abz.cz
Řádek 22:
 
== Základní principy ==
[[Respondent|Respondenti]] zapojení do omnibusového šetření mohou být tvořeni [[Náhodný výběr|náhodným]] [[Reprezentativita|reprezentativním]] výběrem vzorku populace<ref name="slovnik.abz.cz"/> nebo výběrem na základě nějakých upřesňujících parametrů (např. věk, pohlaví).<ref name="Kozel123" />
 
Omnibus slouží ke zjištění názoru veřejnosti na libovolnou otázku (popř. více otázek) zvolenou zadavatelem.<ref name=":0" />
 
=== Vícetematičnost ===
Při omnibusovém šetření je spojeno více, často naprosto nesourodých, témat jako například politické preference voličů, [[životní prostředí]] nebo [[Marketing|marketingové]] otázky.<ref name=":1">{{Citace periodika|titul=Omnibusový výzkum - IPM|periodikum=IPM|jazyk=cs-CZ|url=http://politickymarketing.com/glossary/omnibusovy-vyzkum|datum přístupu=2016-11-29}}</ref> Díky propojení široké škály témat a pro větší počet zadavatelů je tento typ dotazování výhodný<ref name=":1" /> nejen pro zadavatele otázek, ale i&nbsp;pro samotné marketingové agentury, které omnibusové šetření provádějí.<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Kozel|jméno=Roman a kol.|příjmení2=|jméno2=|titul=Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti.|vydání=|vydavatel=Grada Publishing|místo=Praha|rok=|počet stran=|strany=124|isbn=}}</ref>
 
=== Výhody omnibusového šetření ===
Řádek 34:
Zadavatel ve většině případů platí nejprve za vstup do omnibusu, celková cena se pak odvíjí od počtu otázek a jejich složitosti (většinou je snaha vyhnout se příliš dlouhým a komplikovaným otázkám<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Analytique Research » Omnibus Survey|periodikum=www.analytiqueresearch.com|url=http://www.analytiqueresearch.com/services/omnibus-survey/|datum přístupu=2016-11-29}}</ref>), přičemž při zvyšujícím se počtu otázek bývá zadavateli poskytnuta určitá sleva.<ref name=":0" />
 
Mezi další výhody tohoto šetření patří například rychlost získání dat<ref name=":3" />, využití osvědčených metodik<ref name=":0" />, spolehlivost, která se projevuje zejména při dlouhodobém sledování různých otázek, dále pak také možnost zařazení i&nbsp;menšího počtu dotazů.<ref name=":2" /> To je umožněno také proto, že doplňující otázky sloužící k&nbsp;vyhodnocení dalších otázek (tzv. sociodemografické charakteristiky neboli [[Demografické ukazatele|demografické]] otázky,<ref>http://www.stemmark.cz/downloads/capi_omnibus_2014.pdf [ online]. [ cit. 2016-11-29]</ref> které se zaměřují například na pohlaví, věk, rodinný stav, region apod.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=webcreative.cz|titul=Výzkumné metody » Omnibus {{!}} Markent - výzkum trhu a marketing|periodikum=www.markent.cz|url=http://www.markent.cz/vyzkumne-metody/omnibus|datum přístupu=2016-11-29}}</ref>) jsou součástí výzkumu automaticky a náklady na ně se tak dělí mezi všechny zadavatele, respektive klienty marketingové agentury.<ref name=":0" />
 
Výhodou pro marketingové agentury, provádějící tento druh výzkumu, je především pravidelnost. Díky pravidelnému provádění zmiňovaných šetření si mohou lépe naplánovat své aktivity, a nabídnout tak své služby více zákazníkům. Například v&nbsp;České republice nabízí většina agentur omnibusové šetření formou osobního dotazování u&nbsp;tisíce respondentů s&nbsp;frekvencí opakování šestkrát ročně.<ref name=":0" />
 
=== Nevýhody omnibusového šetření ===
Strategickou nevýhodou omnibusového šetření je to, že na sebe jednotlivá témata nenavazují. Tím, že nemusí být témata vnitřně propojena, může dojít k&nbsp;částečnému zmatení respondenta, který poté poskytne [[Stereotypizace|stereotypní]] odpověď.<ref>{{Citace periodika|titul=Typy výzkumů - Management, Marketing|periodikum=Management, Marketing|datum=2008-07-15|jazyk=cs-CZ|url=http://managment-marketing.studentske.eu/2008/07/typy-vzkum.html|datum přístupu=2016-11-29}}</ref>
 
=== Možnosti provedení šetření ===
Omnibusové šetření je, stejně jako skoro každý jiný typ [[Dotazník|dotazníku]] nebo výzkumu, možné provést hned několika způsoby. Mezi základní cesty, jakými mohou být respondentovi položeny požadované otázky patří osobní rozhovor<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=s.r.o.|jméno=Easy Software|titul=F2F Omnibus CVVM - Centrum pro výzkum veřejného mínění|periodikum=cvvm.soc.cas.cz|url=http://cvvm.soc.cas.cz/nabidka-vyzkumu/f2f-omnibus-cvvm|datum přístupu=2016-11-29}}</ref>, telefonický rozhovor nebo nejrůznější formy dotazníků zaslaných [[E-mail|e-mailem]] nebo dostupných online.<ref name=":3">{{Citace elektronického periodika|titul=MrWeb - What is an Omnibus survey?|periodikum=www.mrweb.com|url=http://www.mrweb.com/whatis.htm|datum přístupu=2016-11-29}}</ref>
 
* ''Telefonický omnibus'' (tzv. CATI omnibus) je výhodný v&nbsp;tom, že umožňuje zacílit takřka na celou populaci téměř bez omezení, zároveň je způsobem výběru respondentů (tj. náhodná kombinace telefonního čísla) zaručena správnost metodiky výběru respondentů.
 
* ''Online omnibus'' (tzv. CAWI omnibus) je levnější a rychlejší než telefonický výzkum a poskytuje možnost zapojení obrazového materiálu či [[Video|videa]].<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Omnibusy {{!}} O produktu|periodikum=www.omnibusy.cz|url=http://www.omnibusy.cz/omnibus.php|datum přístupu=2016-11-29}}</ref> Nevýhodou je, že je dotazována pouze internetová populace.
 
* ''F2F omnibus'' (neboli face-to-face rozhovor, tedy osobní rozhovor) bývá prováděn na ulici nebo například přímo doma u&nbsp;respondenta. Zaznamenání odpovědí provádí respondent buď klasicky na papír<ref name=":3" /> nebo za pomoci tzv. CAPI technologie (tj. metoda, při níž respondent zaznamenává odpovědi do počítače, což zároveň umožňuje využití obrazového materiálu nebo videa).<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=MrWeb Omnibus surveys|periodikum=www.mrweb.com|url=http://www.mrweb.com/exp-capi.htm|datum přístupu=2016-11-29}}</ref>
Řádek 53:
 
==== Hazardní a počítačové hry ====
V roce 2014 bylo provedeno omnibusové setření v ČR na základě modulu otázek zaměřených na hraní hazardních her a trávení času hraním počítačových her a on-line aktivitami. Z celkových 2204 náhodně vybraných osob bylo vybráno 1810 respondentů starších 15 let; 1662 osob bylo ve věku mezi 15-64 let. Byly sledovány pouze zkušeností s hraním vybraných typů hazardních her v kamenných provozovnách, nikoliv s drobným sázením. Celoživotní zkušenost s hraním hazardních her mělo celkem 53,5 % (64,5 % mužů a 43,1 % žen), s loteriemi 43,1 %. Zkušenosti s hraním ostatních typů her činily 16–33 %<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika|titul=Výzkum názorů a postojů občanů České republiky - drogy-info.cz|periodikum=www.drogy-info.cz|url=http://www.drogy-info.cz/hazardni-hrani/hazardni-hrani-v-populaci/mira-a-vzorce-hazardniho-hrani-v-obecne-populaci/vyzkum-nazoru-a-postoju-obcanu-ceske-republiky/|datum přístupu=2016-12-15}}</ref>. Z celkových 2204 náhodně vybraných osob bylo vybráno 1810 respondentů starších 15 let; 1662 osob bylo ve věku mezi 15-64 let<ref name=":4" />. Byly sledovány pouze zkušeností s hraním vybraných typů hazardních her v kamenných provozovnách, nikoliv s drobným sázením<ref name=":4" />.
 
Celoživotní zkušenost s hraním hazardních her mělo celkem 53,5 % (64,5 % mužů a 43,1 % žen), s loteriemi 43,1 %<ref name=":4" />. Zkušenosti s hraním ostatních typů her činily 16–33 %<ref name=":4" />.
 
==== Pivo a český spotřebitel ====
FOCUS, Marketing & Social Research provedl v roce 2015 omnibusové šetření týkající se konzumace [[Pivo|piva]] v [[Česko|České republice]]. Dotázáno bylo 1020 respondentů ve věku 18 a více let: alespoň 772 někdy pije pivo nebo pivní nápoje. 48 % konzumentů udává, že vypije nejvýše dva půllitry týdně, 44 % mezi třemi a deseti půllitry, 8 % více než deset půllitrů týdně. Nízkou spotřebu piva mají ženy (75% udává nejvýše 2 půllitry týdně), lidé se SŠ s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním, nezaměstnaní, lidé v domácnosti a studenti. Konzumenti, kteří vypijí více než 11 půllitrů týdně, jsou mezi pravidelnými kuřáky, muži, manuálně pracujícími, lidmi s příjmy, geograficky v Praze, regionech Severozápad a Severovýchod.<ref name=":5">{{Citace elektronického periodika|příjmení=info@anything.cz|jméno=Anything Studio / www.anything.cz /|titul=Omnibusový výzkum na téma Pivo a český spotřebitel - FOCUS|periodikum=www.focus-agency.cz|url=http://www.focus-agency.cz/z-nasich-vyzkumu/pivo|datum přístupu=2016-12-15}}</ref>.
 
Dotázáno bylo 1020 respondentů ve věku 18 a více let: alespoň 772 někdy pije pivo nebo pivní nápoje<ref name=":5" />.
 
48% konzumentů udává, že vypije nejvýše dva půllitry týdně, 44% mezi třemi a deseti půllitry, 8% více než deset půllitrů týdně<ref name=":5" />.
 
Nízkou spotřebu piva mají ženy (75% udává nejvýše 2 půllitry týdně), lidé se SŠ s maturitou nebo vysokoškolským vzděláním, nezaměstnaní, lidé v domácnosti a studenti<ref name=":5" />. Konzumenti, kteří vypijí více než 11 půllitrů týdně, jsou mezi pravidelnými kuřáky, muži, manuálně pracujícími, lidmi s příjmy, geograficky v Praze, regionech Severozápad a Severovýchod.<ref name=":5" />
----