Terénní výzkum (antropologie): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidání portálů značka: editace z Vizuálního editoru |
prokliky a nadpisy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 6:
{{Upravit|doplnit vnitřní odkazy /[[Nápověda:Odkazy]], formát}}
'''Terénní výzkum''' v [[Kulturní a sociální antropologie|sociální a kulturní antropologii]] je [[Empirický|empirickou]] metodou pro sběr [[Etnografie|etnografických]] dat během nezprostředkovaného kontaktu se zkoumanou kulturou.
Tento pojem zavedl Alfred Cort Haddon, který se zasloužil o profesionalizaci britské sociální antropologie.
Řádek 12:
== Historie vývoje terénního výzkumu ==
Počátky jakéhosi “terénního výzkumu” můžeme najít již v [[16. století]], kdy se evropští cestovatelé a [[Misionář|misionáři]] snažili na základě osobního kontaktu a
Jasnou strukturu metodologii zkoumání domorodých kultur světu dala až sociální a kulturní [[antropologie]] [[20. století]].
Již v druhé polovině [[19. století]] vnikaly první poznatky [[Evolucionismus|evolucionistických]] antropologů a [[Etnologie|etnologů]] o vědě zabývající se mimoevropskými kulturami a [[Etnikum|etniky]]. Tyto poznatky získávali pouze z druhé ruky - od [[Misionář|misionářů]], cestovatelů, obchodníků a koloniálních úředníků. Díky úmornému studiu cizích kultur badatelskou prací ve studovnách a knihovnách jsou antropologové tohoto období nazývaní ''armchair antropologists.''
Postupem času přestali zprostředkované informace stačit a antropologové 20. století začali studovat cizí kultury sami a přímo na místě. Součástí terénního výzkumu v jeho počátku byla tzv. verandová antropologie. Tento pojem vznikl v období [[kolonizace]], kdy antropologové vedli výzkumný dialekt s domorodci na verandách koloniálních domů. Tento druh výzkumu byl nerelevantní, jelikož se výzkumník neseznámil se všemi domorodci, nežil s nimi,
Ke změně se odhodlala generace antropologů zhruba v první čtvrtině 20. století (nemůžeme určit jasný předěl). Antropologové tedy postupně začali provádět intenzivní terénní výzkum (tzn. zkoumat domorodé kultury osobně, po delší dobu, naučit se místní jazyk, stát se součástí tamější společnosti). Kabinetní práce je však nadále nedílnou součástí antropologického výzkumu.
Řádek 30:
''Technika'' je určitý nástroj, díky němuž výzkumník získává etnografická data (tj. údaje o způsobu života dané kultury či komunity).
Mimo metod a technik potřebuje antropolog k realizaci výzkumu také tzv. ''měkké dovednosti''. Mezi měkké dovednosti patří komunikační dovednost, zvládání [[Emoce|emocí]], sebereflexe, strukturované myšlení, vytváření a řízení týmu atd.
== Metody ==
Řádek 42:
Při sběru empirických dat je zásadní metoda [[Interview (výzkum)|'''interview''']]. Mohou být koncipovány jako standardizované nebo nestandardizované interview. V nestandardizovaném interview se kladou otevřené otázky se všeobecnou tématikou. Obvykle se používá v první fázi výzkumu, jeho výhoda spočívá v tom, že umožňuje respondentům rozhodnout o tom, co do své odpovědi zahrnou. Ve standardizovaném interview jsou kladeny stejné otázky, ve stejném pořadí, pokud možno i ve stejném prostředí. Používá se až po seznámení s populací a jejím prostředím do té míry, že jsou schopny formulovat konkrétní uzavřené otázky. Užitečným nástrojem při realizaci je záznamový arch.
Během interview se dodržuje řada [[Metodologie|metodologických]] zásad, jako například [[motivace]], vytvoření přátelské atmosféry, nenásilnost rozhovoru, srozumitelnost jazyku atd. Při sběru dat si antropolog musí ověřit jejich platnost. V průběhu interview je nezbytné zohlednit genderové hledisko (problém se získáváním dat od domorodých žen).
== Techniky ==
Rešerše literatury je nezbytností pro každého, kdo chce publikovat badatelskou nebo výzkumnou práci. Samozřejmě nemá smysl psát práci o tématu, jehož problematika byla několikrát rozebrána, proto je důležité seznámit se se zdroji, které se zamýšlenému tématu výzkumu již věnují.
Řádek 55 ⟶ 54:
př. online databází: Web of Science
Systematicky zaznamenávat a organizovat data je pro terénní výzkum nezbytnost. Ralph Bolton zjistil, že antropologové stráví nad vytvářením poznámek denně až sedm hodin, minimálně hodinu a půl.
Výzkumník by měl mít stále u sebe notes a zapisovat si do něj vše, co mu připadá důležité. Všechny tyto útržkovité informace vytvářejí '''''poznámky''''', které dále organizuje a vytváří z nich '''''záznamy'''''= úplné popisy událostí.
Řádek 65:
Dohromady tyto formy zápisu tvoří ucelený soubor etnografických dat, ze kterých výzkumník následně čerpá.
* '''''zúčastněné pozorování''''' ▼
Zúčastněné pozorování je klíčová technika terénního výzkumu. Podstata této techniky je v přímé nezprostředkované účasti na přirozených kulturních jevech a sociálních situacích dané komunity.
Řádek 72:
Během provádění zúčastněného pozorování mohou vzniknout překážky, které plynou především z věku, pohlaví, sociální a etnické příslušnosti výzkumníka. Je tedy samozřejmé, že na zúčastněné pohlaví není žádný daný postup a v úspěších s touto technikou hraje velkou roli štěstí.
Práce s informátory je důležitá součást terénního výzkumu. Informátor je příslušník zkoumané kultury, který antropologovi poskytuje (z vlastní vůle) potřebné informace. Je to člověk, který má přehled a kompetence vzhledem k tématu výzkumu.
Řádek 78 ⟶ 79:
Dnes se spíše než informátor používá výraz konzultant či spolupracovník.
* '''''vizuální techniky'''''▼
Využitím vizuální techniky se zabývá přímo vizuální antropologie.
Fotoaparáty a kamery začali antropologové používat těsně po jejich vynalezení. V terénním výzkumu mohou fotografie a filmové záznamy představovat zdroj etnografických dat, prostředek prezentace terénního výzkumu a jeho výsledků, způsob provádění výzkumu.
* '''''nativní kresba'''''▼
Zkoumáním místních kreseb mohou antropologové dojít k jistým poznáním kulturních jevů.
* '''''reflexivita'''''▼
Výzkumník bere na vědomí vliv, který má jeho přítomnost na domorodé obyvatelstvo.
| |||