Palmýra: Porovnání verzí

| poznámky =

}}

 

Město hojně prosperovalo z obchodních karavan a obyvatelé Palmýry byli proslulými obchodníky, kteří dokonce zakládali kolonie podél [[Hedvábná stezka|Hedvábné stezky]]. Bohatství města umožnilo výstavbu takových architektonických památek jako jsou Velká kolonáda, Belův chrám, či charakteristické pohřební věže. Palmýřané byli směsicí [[Amorité|Amoritů]], [[Aramejci|Aramejců]] a [[Arabové|Arabů]]. Co se sociální stratifikace týče, ta fungovala na kmenové bázi. Obyvatelé města používali tzv. Palmýrštinu, jeden ze západních dialektů Aramejštiny. V oblasti obchodu a diplomacie byla užívána řečtina. Kultura města byla hojně ovlivněna kulturou řecko-římsko, a tím vznikla natolik typická architektura, spojující jak východní, tak západní tradice. Obyvatelstvo uctívalo místní ([[Kanaán]]ská božstva), mezopotámská a arabská božstva.

Před rokem 273 našeho letopočtu si město užívalo nezávislosti, a bylo připojeno k římské [[Sýrie (provincie)|provincii Sýrie]]. Postavení Palmýry v říši by se po první dvě staletí n. l. dalo přirovnat k postavení řeckých států. V průběhu třetího století se Palmýra stala římskou kolonií, což vedlo k postupnému začleňování římských úřadů do města. před tím, než se stalo monarchií v roce 260. Od roku 273, kdy bylo město zničeno, nedosáhlo už nikdy své dřívější slávy a nadále už sloužilo jen jako lokální centrum jak za vlády Byzantské říše, tak dalších států. Po vyplenění vojenskými oddíly [[Tímúrovská říše|Tímúrovské říše]] roku 1400 se Palmýra "smrskla" na malou vesnici. Pod Francouzským mandátem byli obyvatelé města přesunuti roku 1932 do nově vznikající vesnice Tadmor a starověká Palmýra byla zpřístupněna výzkumu.

 

 

 

== Název ==