Wikipedista:Turista16/Pískoviště: Porovnání verzí

Jeskyni objevil Ignác Bing v roce 1905 v blízkosti městečka [[Streitberg]] ve [[Franské Švýcarsko|Franském Švýcarsku]], kde od roku 1899 vlastnil dům a často zde trávil volný čas. Jeho vášní bylo hledat [[fosilie|zkameněliny]] v skalních dutinách a jeskyních v okolí. Po objevu jeskyně odkoupil od místního lesníka pozemek, na kterém jeskyni nalezl a zahájil průzkumné a zpřístupňovací práce. V roce 1906 jeskyni zprovoznil jako turistickou atrakci, od roku 1907 je elektricky osvětlena. Jeskyně se brzy stala tak populární, že ji v roce 1908 osobně navštívil bavorský princeprinc [[Ludvík III. Bavorský]].<ref name="Chrono">[http://www.binghoehle.de/index.php?page=22geschichte Bingova jeskyně / oficiální web Bingovy jeskyně: Chronologie života Ignáce Binga a Bingovy jeskyně]</ref>

V době nacismu byla jeskyně "[[arizace|arizována]]", za úplatu převedena na město a přejmenována na "Streitbergskou jeskyni". Pod novým majitelem byly v roce 1936 objeveny a zpřístupněny další prostory o délce 70 metrů, jeskyně se tak prodloužila na dnešní délku 300 m. Současně to umožnilo vybudovat na konci nových prostor druhý vchod a jeskyně je tak od roku 1938 průchozí.<ref name="Chrono"/> Jeskyni se sice po válce vrátilo původní jméno, zůstala ale nadále majetkem města Streitbergu. Město v roce 1954 finančně odškodnilo potomky rodiny Bingů a jeskyni provozuje dodnes.

Jeskyně je bývalou podzemní trasou říčky [[Wiesent]], tvoří ji jediná bohatě vyzdobená chodba. Při prohlídce jeskyně návštěvníci postupně prochází Krápníkovou galerií, Kellermannovou jeskyní s obřím pilířemsloupem, Sálem svíček, Venušinou jeskyní, Katakombami, Skalami lastur, Olžinou jeskyní, Jeskyní vodní panny, Jeskyní fantazie a Jeskyní prince Ludvíka s krápníkovým útvarem Drei Zinnen, který připomíná známou horskou skupinu [[Tre Cime]]. Trasa končí Novými prostorami, vedoucími k východu z jeskyně.