Řadová loď: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m link
m link
Řádek 9:
Změnu v taktice boje předznamenali [[Angličané]], kteří zavedli souboje na větší vzdálenost bez srážky nebo kolizí - tzv. „stand-off tactics“. Tato taktika se ukázala úspěšná už při prvním použití, při [[Bitva u Gravelines|souboji]] anglického loďstva se španělskou [[Španělská Armada|Armadou]], která měla provést invazi do [[Anglie]]. I když španělské loďstvo překvapilo protivníka rychlým přesunem, následné tři dny trvající boje vyzněly ve prospěch anglického námořnictva. Anglické menší a obratnější galeony se silnou dělostřeleckou výzbrojí z dálky pálily po lodích nepřítele, který se marně snažil o přiblížení, aby využil větší počet vojska na palubě.
 
Po třech dnech se [[Španělé]] stáhli, ale to byl jen začátek změny taktiky. Termín řadová loď se začal používat v druhé polovině 17. století. Rozdělení tehdy sloužilo pro lepší taktické použití, proto se v tom čase stávalo, že jedna loď byla zároveň označovaná jako galeona i jako řadová loď. Podle anglických námořních historiků byla první skutečnou řadovou lodí ''[[HMS Prince Royal]]'', která byla spuštěna na vodu v roce [[1610]]. Loď měla délku 33,5 m a děla byla rozmístěna na [[Dělová paluba|třech palubách]].
 
Řadová taktika se ustálila v 17. století během válek o námořní nadvládu Anglie s Holandskem. Eskadry vojenských plavidel se skládaly z řadových lodí, které měly přibližně podobnou velikost. Při boji pluly v jedné linii a manévry prováděly současně, tak jak to odpovídalo taktice. V boji využívaly sílu bočních baterií. Vojenská eskadra bývala rozdělená na přední, hlavní a zadní voj. Dělostřelectvo již bylo hlavní zbraní.