'''Vichistická Francie''' (případně '''Vichistický režim,''' oficiálně '''Francouzský stát''') je pojem užívaný pro Francii v období [[druhá světová válka|druhé světové války]] od roku [[1940]] do roku [[1944]]. Označuje se tak jednak v širším smyslu s Německem spolupracující vláda [[Philippe Pétain|maršála Pétaina]] (1856-1951), v užším smyslu území, které tato vláda fakticky ovládala.
V průběhu závěrečné fáze bitvy o Francii přesídlila vláda do lázeňského města [[Vichy]] ve střední Francii a [[22. červen|22. června]] [[1940]] podepsala kapitulaci. 10. července pak parlament schválil změnu ústavy, kterou dostala vláda v čele s Pétainem absolutní moc. Následující den, 11. července 1940, je dnem zániku Francouzské třetí republiky a vzniku Francouzského státu. Konec Vichystického režimu je datován na 25. srpna 1944, kdy byla osvobozena Paříž. Krátce ještě působila Vichistická vláda jako vláda v exilu v německém městě [[Sigmaringen]].
Formálně vláda ve [[Vichy]] vládla celé Francii, severní Francie včetně Paříže však byla pod přímou okupační správou [[Wehrmacht|Wehrmachtu]]u. Jižní část Francie, ač kolaborantský a totalitní stát, byla víceméně suverénní. Vláda ve Vichy směla dokonce udržovat vlastní vojsko i loďstvo, ač značně omezené. 10. listopadu 1942, v reakci na [[Operace Torch|spojenecké vylodění v severní Africe]], obsadily německé jednotky i tuto část území a Vichystická vláda se stala jen skutečnou německou loutkou. Vichystickému režimu však byla loajální také většina kolonií, které pak sloužily nacistům. Roku 1941 podepsal Vichystický premiér [[François Darlan]] německým vyslancem v Paříži [[Otto Abetz|Otto Abetzem]]em tzv. Pařížský protokol, který mimo jiné umožňoval [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]] využívat letiště v [[Sýrie|Sýrii]] pro podporu povstání Rašída Alího v [[Irácké království|Iráku]], přístavu [[Bizerta]] pro zásobování [[Afrikakorps|Afrikakorpsu]]u a [[Dakar|Dakaru]]u jako základny [[Kriegsmarine]].
