Tor (skalní tvar): Porovnání verzí

'''Tor '''(z anglického pojmenování skalního tvaru ''Tor'')''' '''je obvykle definován jako izolovaná skála, čnící výrazně na všech stranách z okolního terénu. Jako tory byly poprvé vědecky popsány [[žula|žulové]] skalní tvary, vyskytující se v oblasti [[Dartmoor|Dartmooru]]u v [[Devon (hrabství)|hrabství Devon]] v jihozápadní [[Anglie|Anglii]].<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení = Rubín|jméno = Josef|příjmení2 = Balatka|jméno2 = Břetislav|titul = Atlas skalních, zemních a půdních tvarů|vydání = 1|vydavatel = Academia|místo = Praha|rok = 1986|počet stran = 365|strany = 66 - 67|isbn = }}</ref>

Jako tory jsou označovány [[relikt|relikty]]y původní prehistorické roviny ([[parovina|paroviny]] či [[peneplén|peneplénu]]u<ref>{{Citace monografie|příjmení = Svoboda|jméno = Fosef|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Encyklopedický slovník geologických věd|vydání = 1|vydavatel = Academia|místo = Praha|rok = 1983|počet stran = |strany = |isbn = }}</ref>),  vytvořené dlouhodobým procesem erozně - denudačního [[zvětrávání]]. Vznik torů je zpravidla vysvětlován dvěma fázemi procesu zvětrávání a odnosu hornin. V první fázi (pravděpodobně v [[neogén|neogénu]]u) byl povrch horniny rozrušen intenzívním chemickým zvětráváním. V druhé etapě - na konci [[třetihory|třetihor]] a v průběhu [[čtvrtohory|čtvrtohor]] - došlo k postupnému odnosu zvětralin a odkrytí oblých skalních výchozů, tvořených odolnější horninou. Většina těchto skal byla do současné podoby ještě dotvořena mrazovým zvětráváním v období [[pleistocén|pleistocénu]]u.<ref name=":0" />

== Výskyt ==

Tory coby izolované skály o výšce několika metrů, vzácněji i několika desítek metrů, se vyskytují zejména ve vysočinách, a to převážně v [[granitoid|granitoidech]]ech. Vzácnější je jejich výskyt v krystalických [[břidlice|břidlicích]] a [[sediment|sedimentech]]ech.<ref name=":0" />[[FileSoubor:Var Tor-A Book of Dartmoor.jpg|thumb|''Var Tor'' v [[Dartmoor|Dartmooru]]u - kresba z knihy Sabine Baring-Gouldové ''"A Book of Dartmoor"'', vydané v roce 1907]]

Výskyt torů byl zaznamenán v nejrůznějších oblastech světa - na americkém kontinentě, v Africe, Asii i Austrálii. V Evropě je známá především oblast britského národního parku [[Dartmoor]], na jejímž území zhruba 160 vrcholů v nadmořské výšce kolem 400 - 600 metrů má ve svém názvu výraz ''Tor''. O popularitě zdejších torů svědčí i skutečnost, že se zde každoročně v květnu mezi jednotlivým skalními vrcholy pořádají dálkové pochody pod názvem ''Ten Tors Challenge''. Neméně známý je i vrchol ''Glastonbury Tor ''boblíž města [[Glastonbury]] v anglickém [[hrabství Somerset]], spojovaný s historií raného [[křesťanství]] i s předkřesťanskou [[mytologie|mytologií]]. Z kontinentální Evropy mezi nejznámější patří pískovcové skály [[Externsteine]] v [[Teutoburský les|Teutoburském lese]] v někdejším [[Svobodný stát Lippe|Svobodném státě Lippe]] (německá spolková země [[Severní Porýní-Vestfálsko|Severní Porýní - Vestfálsko]]), opředené rovněž bohatou historií a mytologií.

V České republice se dokonale vyvinuté izolované skály typu torů vyskytují ve vrcholových oblastech hercynských pohoří, tvořených [[žula|žulami.]]<ref name=":0" /> Ukázkami torů z hlavního hřebene [[Krkonoše|Krkonoš]] jsou [[Dívčí kameny]], [[Mužské kameny]], [[Harrachovy kameny]], [[Svinské kameny]], [[Tvarožník]], v polské části Krkonoš pak [[Polední kameny]] a [[Pielgrzymy]]. Podobně bohaté zastoupení torů je i v oblasti [[Jizerské hory|Jizerských hor]] - např. [[Ořešník]], [[Paličník]], [[Frýdlantské cimbuří]], [[Pytlácké kameny]] i skály na vrcholu [[Jizera (hora)|Jizery]]. S tory se lze setkat i na [[Šumava|Šumavě]], v [[Javořická vrchovina|Javořické vrchovině]] či v západočeské [[Rakovnická pahorkatina|Rakovnické pahorkatině]]. Také v pískovcích české křídy se vyskytují skalní tvary typu torů - za všechny lze jmenovat např. [[Popova skála|Popovu skálu]] (565 m n. m.) ve východním výběžku [[Lužické hory|Lužických hor]], asi 4 km jihozápadně od města [[Hrádek nad Nisou]].

V tomto článku byly použity údaje z článků ''Tor (rock formation)'', ''Glastonbury Tor'', ''Dartmoor'' a ''Ten Tors'' na anglické Wikipedii, dále údaje z článku ''Externsteine'' na německé Wikipedii<references />

* DEMEK Jaromír. ''Obecná geomorfologie''. Praha: Academia, 1987, 476 s.