Stefan Żeromski: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ portály. |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 39:
}}
'''Stefan Żeromski''' ([[14. říjen|14. října]] [[1864]], [[Strawczyn]], [[Ruské impérium]], dnes [[Polsko]] – [[20. listopad]]u [[1925]], [[Varšava]], [[Polsko]]) byl [[polsko|polský]] [[spisovatel]] a [[drama]]tik. Často bývá nazýván "synem polské literatury" nebo "svědomím národa". Psal také pod literárními [[pseudonym
== Život ==
Stefan Żeromski se narodil ve zchudlé [[Šlechta|šlechtické]] rodině. Jeho otec Wincent nemohl jít při tzv. [[Lednové povstání|lednovém povstání]] bojovat, kvůli nemoci jeho ženy, zato vojáky materiálně podporoval v jejich boji proti ruské nadvládě.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = Polskieradio.pl|příjmení = Okraska|jméno = Remigiusz|titul = Stefan Żeromski|url = http://www.polskieradio.pl/39/247/Artykul/170648,Stefan-Zeromski|datum vydání = 2008-06-27|poznámka = včetně fotografií}}</ref> Żeromski navštěvoval školu v [[Kielce|Kielcích]], přestože bydlel ve [[Strawczyn]]u. V roce [[1874]] studoval na kielském gymnáziu obor [[literatura]]. Matka mu zemřela v roce 1879 a otec v roce 1883. Roku [[1886]] onemocněl [[tuberkulóza|tuberkulózou]]. Kvůli tomuto onemocnění a kvůli finančním těžkostem studium na gymnáziu ukončil předčasně v roce [[1886]], aniž získal maturitu. V té době se setkal se [[socialismus|socialistickými]] myšlenkami a účastnil se i agitační činnosti mezi dělníky. Živil se jako soukromý učitel. V roce [[1892]] pobýval Żeromski krátce v [[Curych]]u, [[Vídeň|Vídni]], [[Praha|Praze]] i [[Krakov]]ě. V témže roce se Żeromski oženil. Odjel se ženou i jejími dcerami z prvního manželství do [[Švýcarsko|Švýcarska]], kde pracoval jako [[Knihovnictví|knihovník]] v polském muzeu (''Muzeum Narodowe Polskie'') v Rapperswil. Tam napsal svůj román ''Syzyfowe prace''. Ve Švýcarsku se setkal mimo jiné s [[Gabriel Narutowicz|Gabrielem Narutowiczem]] a [[Edward Abramowski|Edwardem Abramowskim]].
Roku [[1897]] se Żeromski vrátil do [[Polsko|Polska]], kde až do roku [[1904]] pracoval také jako knihovník v Bibliotece Ordynacji Zamojskiej. V roce [[1899]] se mu narodil syn Adam. V roce [[1904]] se Żeromski přestěhoval do [[Zakopane]]ho a věnoval se pouze literatuře. Od roku [[1905]] se Żeromski angažoval v různých socialistických organizacích a inicioval vzdělávací kursy pro dělnickou mládež. V roce [[1909]] odjel s rodinou do [[Paříž]]e, kde strávil tři roky. V roce [[1913]] si vzal za ženu malířku [[Anną Zawadzką|Annu Zawadzkou]], se kterou měl dceru Moniku. Po vypuknutí [[první světová válka|první světové války]] se Żeromski přihlásil do polských legií, ale do bojů nezasáhl. Roku [[1918]] se vrátil. Během války v roce 1918 onemocněl a zemřel jeho syn Adam. Na podzim téhož roku se Żeromski stal, jakožto známá osobnost, prezidentem efemérní [[Republika Zakopané|Republiky Zakopané]], jejíž činitelé si silně angažovali v [[Československo-polský spor o Oravu a Spiš|československo-polských pohraničních sporech na Oravě a Spiši]].
Od roku [[1921]] dostal možnost bydlet v [[Královský hrad (Varšava)|Královském zámku]] ve Varšavě, který byl v té době využíván i jako sídlo významných osob politiky a kultury.<ref>[http://www.zamek-krolewski.pl/?page=1247 dějiny Královského zámku ve Varšavě (polsky)]</ref> V roce [[1924]] byl nominován na [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]].
Řádek 51:
== Dílo ==
[[
* ''Rozdziobią nas kruki, wrony'' ([[1895]], Rozklovou nás krkavci a vrány) - sbírka povídek
* ''Opowiadania'' (1895, Povídky) - povídky
Řádek 81:
* ''Duma o hetmanie'' (1908, Elegie pro hejtmana)
* ''Uroda życia'' ([[1912]], Kouzlo života) - román
* ''Wierna rzeka'' (1912, Věrná řeka)
* ''Walka z szatanem'' ([[1916]]-1919, Boje se satanem) - román
Řádek 153:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{en}} {{pl}} Floryńska-Lalewicz, Halina. [http://culture.pl/pl/tworca/stefan-zeromski Stefan Żeromski (2006)] na serveru Culture.pl
* (polsky) [http://stefanzeromski.pl/ Stowarzyszenie imienia Stefana Żeromskiego ve Varšavě]. (Spolek věnující se jeho odkazu; podrobný soupis sepsané literatury o něm)
| |||