Verze z 6. 4. 2015, 02:46 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 287 678 editací m narovnání přesměrování ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 6. 12. 2016, 22:11 editovat zrušit editaci HypoBOT (diskuse \| příspěvky) 113 777 editací m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[~~Image~~Soubor:Skarn2.jpg\|thumb\|Skarn v polarizačním mikroskopu při zkřížených nikolech, pozorovatelný kalcit, pyroxen, křemen]] '''Skarn''' je kontaktní [[metamorfovaná hornina]] vyznačující se různou hrubostí zrna. Jedná se o [[Křemičitany\|~~křemičitan~~křemičitanovou]]~~ovou~~ [[hornina\|horninu]], na jejímž vzniku se podílí přeměna [[Uhličitany\|~~uhličitan~~uhličitanových]]~~ových~~ hornin. Skarn vzniká reakcí mezi uhličitany a [[roztok]]y [[minerál]]ů, které byly uvolněny z tuhnoucího [[magma]]tu. Nejčastěji mají zelenou nebo červenou barvu. Méně časté jsou šedé, hnědé, černé nebo bílé varianty. Skarny obsahují Ca-silikáty (zejména [[Granát (minerál)\|granát]] a [[pyroxeny]]), které vznikaly [[Metasomatóza\|metasomatózou]] za zvýšených teplot během [[kontaktní metamorfóza\|kontaktní]] nebo [[regionální metamorfóza\|regionální metamorfózy]] nejčastěji na styku [[intruze\|magmatické intruze]] s [[uhličitany]]y, zřídka i [[křemičitany]]<ref name="Encyklopédia Slovenska">Vladár, J. a kolektív, 1981: ''[[Encyklopédia Slovenska]]'' V. zväzok R - Š. [[VEDA, vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied\|Veda]], Bratislava, s. 246</ref>. Řádek 15: == Využití == Skarn bývá velmi často významným zdrojem různých [[Kovy\|~~kov~~kovů]]ů, například [[měď\|mědi]], [[železo\|železa]], [[molybden]]u, [[wolfram]]u, [[zlato\|zlata]], [[olovo\|olova]], [[cín]]u a [[zinek\|zinku]]. Ve skarnech nejčastěji vzniká [[magnetit]]ová mineralizace, později se může objevit i další, hlavně [[sulfidy]]. Ložiska tohoto typu jsou označována jako kontaktně-metasomatická, kontaktně-pneumatolické nebo pyrometasomatická. Předpokládá se, že železné a zlatonosné skarny vzniklé působením [[Mafity\|mafických]] nebo střednědobých intruzí, pravděpodobně [[zemský plášť\|plášťového původu]]. Měděná, olověná, zinková a wolframová ložiska tohoto typu byla vázána na některé typy žulových masivů I-typu, zatímco molybdenové a cínové zrudnění vznikalo působením magmatu vzniklé anatexií sedimentů (S-typ). Řádek 24: V ČR ve výskytu převládají Fe-skarny (Malešov, [[Vlastějovice]], [[Přísečnice]], [[Měděnec]]) nad Ca-skarny ([[Žulová]], [[Jáchymov]]) a Mg-skarny ([[Borovina]] u [[Třebíč]]e). == Reference == <references /> == Externí odkazy == * {{Commonscat}} * [http://www.mineral.cz/view.php?cisloclanku=2010022502 Šperkové využití měděneckých skarnů, mineral.cz] {{Pahýl}}

Skarn: Porovnání verzí