San Gimignano: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Externí odkazy: kat |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 31:
}}
'''San Gimignano''' je [[město]] v [[Itálie|Itálii]], v oblasti [[Toskánsko]] a [[provincie Siena|provincii Siena]].
San Gimignano je proslulé svou téměř jednotnou zástavbou [[středověk]]é [[architektura|architektury]] a svými 15 [[věž]]mi. Tato stará část města na náhorní plošině je od roku [[1990]] zapsána na [[světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]].
== Historie ==
Dějiny tohoto toskánského městečka začínají asi ve [[4. století př. n. l.]] založením [[Etruskové|etruské]] osady, pojmenované [[Velathri]] podle etruské bohyně lesů. Z této doby se v muzeu dochovaly archeologické nálezy, keramika a fragmenty kamenných sarkofágů v městském muzeu.
V období antického [[Řím]]a bylo založeno sídlo jménem [[Silvia]] (z latinského ''silva'' strom, keř), jež v období stěhování národů obsadili Langobardové. Pozůstatky jejich osady byly nalezeny uvnitř hradu [[Castel Vecchio]].
Nynější jméno město získalo až v 10. století. Podle jedné verze legendy je pojmenoval na své misijní cestě [[Sigericus, arcibiskup z Canterbury]] mezi lety 990–994. Podle druhé verze jde o patrocinium svatého Gimignana, biskupa [[Modena|modenského]], který za [[Ostrogóti|ostrogótských válek]] v [[5. století]] zachránil město před vojsky barbarských Hunů pod vedením krále [[Attila|Attily]].
Roku [[998]] byla osada opevněna hradební zdí a svou hradní rezidenci si zde vybudovali biskupové z [[Volterra|Volterry]]. Zásadní hospodářský, obchodní a politický rozvoj města nastal kolem poloviny [[12. století]], díky situaci na důležité křižovatce cest z [[Pisa|Pisy]], [[Siena|Sieny]] a [[Janov (Itálie)|Janova]]. Tržní a zemědělská osada bohatla jednak díky výhodné poloze na Via Francigena, obchodní spojnici mezi [[Italie|Itálií]] a [[Francie|Francií]]), ale také díky pěstování [[šafrán]]u, [[Réva vinná|vinné révy]] odrůdy [[Vernaccia]] a dalších plodin. Zahraniční obchod s nimi spojoval San Gimignano až se [[Sýrie|Sýrií]] a [[Egypt]]em.
Roku [[1199]] město vyhlásilo svou nezávislost na volterrském biskupovi. V čele jeho správy stály politické strany guelfů a ghibellinů, v době krvavých bojů od 13. do 14. století reprezentované zejména rodinami papežských přívrženců [[Ardinghelli]] a císařskými straníky rodiny [[Salvucci]]. Roku 1261 v bitvě o [[Montaperti]] zvítězili ghibellini za pomoci [[Florencie]] a [[Siena|Sieny]]. Další boje ukončil roku 1348 mor, který zdecimoval počet obyvatelstva San Gimignana natolik, že se město spontánně přidalo do svazku měst podřízených Florencii. Konec samostatnosti přinesl ovšem San Gimignanu [[obchod]]ní [[restrikce]], které také zruinovaly [[Vývoz|export]]. Floreňťané svou nadvládu upevnili také stavbou [[Pevnost (stavba)|pevnosti]] Rocca.
Řádek 58:
* Kostel [[Chiesa di Sant'Agostino|sv. Augustina]], gotická stavba s bohatými freskami: kapli sv. Bartoloměje vymaloval Benedetto da Maiano, výjevy ze života sv. Augustina maloval Benozzo Gozzoli, další fresky či deskové obrazy malovali Piero del Pollaiolo, Pier Francesco Fiorentino, Vincenzo Tamagni a Sebastiano Mainardi.
* [[Piazza della Cisterna]] – hlavní (horní) náměstí s kamennou kašnou kryjící cisternu, ve středověku jedinou městskou zásobárnu pitné vody
* kostel [[San Pietro|sv. Petra]] – románsko-gotická stavba; má významné gotické fresky ze života Kristova
* Zrušený kostel [[San Francesco|sv. Františka]] má pozoruhodné románské průčelí z 12. století
Řádek 65:
== Bazilika Nanebevzetí Panny Marie – Collegiata ==
Bazilika Nanebevzetí Panny Marie ([[Santa Maria Assunta]]), zvaná podle sídla kolegiátní kapituly krátce [[Collegiata]], je dominantou a nejvýznamnější chrámovou stavbou ve městě. Tato románská trojlodní bazilika s věží patří k nejkrásnějším příkladům [[románská architektura|románské architektury]] v Toskánsku. Byla [[svěcení|vysvěcena]] [[21. prosinec|21. prosince]] [[1148]] [[papež]]em [[Evžen III.|Evženem III]].
Přestavby a zařízení interiéru pocházejí z doby gotické. Roku 1456 přistavěl příčnou loď s kaplemi architekt [[Benedetto da Maiano]]. Nejvýznamnější je [[Capella della Santa Fina|kaple Sv. Finy]] s mramorovou tumbou náhrobku této svaté panny mučednice a patronky města(nahoře v nástavci oltáře), s gotickou stříbrnou relikviářovou bustou na její lebku (uprostřed oltáře ve výklenku) a s novodobým modelem mrtvého těla v zasklené vitríně pod oltářem. Nástěnné malby ilustrující život sv. Finy provedl [[Domenico Ghirlandaio]].
[[Fresky]]: kaple, severní a jižní stěna jsou vyzdobeny freskami. Na stěnách lodi to jsou ve třech pásech dva cykly [[fresky|fresek]] s náměty ze Starého a Nového zákona a na západní stěně freskou Utrpení sv. Šebestiána z 15. století.
Nejstarší fresky pocházejí z 1. poloviny 14. století, je to cyklus ze života Kristova, na němž se podílel Lippo Memmi.
K proslulým výjevům patří Stvoření Adama, Vyhnání Adama a Evy z ráje či Spící opilý nahý Noe, jemuž se vysmívají vlastní synové.
Autory fresek jsou [[Benozzo Gozzoli]], [[Bartolo di Fredi]] a [[Taddeo di Bartolo]]. Autory sochařské výzdoby jsou [[Giuliano a Benedetto da Maiano]], dřevěnou skupinu Zvěstování z doby kolem roku 1410 řezal [[Jacopo della Quercia]].
Řádek 76:
== Radnice – [[Palazzo Comunale]] ==
[[Soubor:sg_palazzo.jpg|thumb|Palazzo Comunale]]
Palazzo comunale je dvoupatrový dvoukřídlý palác, postavený v roce [[1323]] pro městskou radu. Palác má ze strážních důvodů nejvyšší věž [[Torre Grossa]] ve městě. Postavit vyšší věž bylo zdejším obyvatelům zakázáno.
* Dnes sídlo [[Museo civico]] – Městské muzeum, významné památky:
* [[Dante Alighieri|Dantova]] pamětní místnost, která připomíná umělcův krátký pobyt roku 1300 jako "vyslance Florencie".
* Fresky: pozornost si zaslouží [[Maesta]] – trůnící Panna Marie s Jezulátkem mezi dvěma skupinami světců a osobností, kterou namaloval v 1. polovině [[14. století]] [[Lippo Memmi]](1291–1356) jako variantu větší fresky, kterou maloval roku 1333 společně se [[Simone Martini]]m na [[radnice|radnici]] v [[Siena|Sieně]].
* [[Museo d'arte sacra - muzeum chrámového umění]] je dnes součástí městského muzea.
Z bohatých sbírek vynikají románský dřevěný krucifix, gotický oltářní kříž, liturgické a kultovní předměty sienských zlatníků, dvě náhrobní desky s figurami měšťanů.
Řádek 85:
== San Gimignano ve filmu ==
Malebná kulisa města se často objevuje v historických filmech.
* Režisér [[Gian Franco Zeffirelli]] si je roku 1972 zvolil pro životopisný film o svatém Františkovi [[Fratello sole, sorella luna|Bratr slunce, sestra luna]].
* Město se objevuje ve filmu Čaj s Mussolinim z roku 1999, který také režíroval Franco Zeffirelli, na základě své knihy.
Řádek 183:
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commons|San Gimignano|San Gimignano}}
* [http://www.sangimignano.net San Gimignano City Guide]
| |||