Pružnost: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m linky značka: editace z Vizuálního editoru |
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 6:
=== Rozdělení pružnosti ===
Pružnost lze velmi obecně rozdělit na několik vzájemně souvisejících oddílů.
* [[Matematická teorie pružnosti]] využívá nejméně zjednodušujících předpokladů a snaží se nalézt analytická (tedy obecná a přesná) řešení úloh a problémů.
* [[Experimentální pružnost]] se používá pro ověření složitých výpočtů a pro stanovení materiálových charakteristik jako je [[modul pružnosti v tahu]], [[modul pružnosti ve smyku]] apod.
Řádek 13:
=== Základní předpoklady ===
Poznatky z pružnosti lze využít jen při splnění několika předpokladů. Praxe ukazuje, že teoretické vztahy lze využít, i když se vlastnosti reálného tělesa či konstrukce prvním dvěma předpokladům pouze blíží.
* Těleso uvažujeme jako '''[[Homogenní látka|homogenní]]''', tj. těleso má stejné [[Mechanické vlastnosti materiálů|mechanické vlastnosti]] v každém bodě.
* Těleso uvažujeme jako '''[[Izotropní látka|izotropní]]''', tj. těleso má stejné [[Mechanické vlastnosti materiálů|mechanické vlastnosti]] ve všech směrech.
* [[Deformace]] tělesa je '''malá''' a '''pružná''', což jinými slovy znamená, že se tato deformace pohybuje v oblasti platnosti [[Hookeův zákon|Hookeova zákona]] a těleso se po odlehčení vrátí do svého původního tvaru.
Řádek 73:
=== Smluvní a pracovní diagram ===
Přesnější vztah mezi napětím a deformací lze získat [[experiment]]álně, provedením [[Tahová zkouška|tahové zkoušky]], kdy nejsme omezeni oblastí platnosti Hookeova zákona.<br />
Po provedení tahové zkoušky je možno vytvořit '''[[tahový diagram]]''', zobrazující závislost mezi [[síla|silou]] <math>F</math>, kterou působíme na vzorek (obvykle tyč [[ČSN|normované]] [[délka|délky]] a [[ČSN|normovaného]] [[obsah|průřezu]]) a délkou <math>\Delta l</math>, o níž se sledovaný vzorek prodlouží. Matematicky lze tento vztah zapsat <math>F = F (\Delta l)</math>.<br />
Často se zavádí '''[[pracovní diagram]]''', vyjadřující závislost napětí na deformaci, matematicky <math>\sigma = \sigma (\varepsilon)</math>. Myšlenka přechodu od tahového diagramu k pracovnímu je velmi jednoduchá: uvědomíme-li si, že pro napětí platí vztah <math>\sigma = F / A_0</math> a deformaci je možno určit jako <math>\varepsilon = \Delta l / l_0</math>, přičemž <math>A_0</math> i <math>l_0</math> jsou pro měřený vzorek konstanty (jak už bylo zmíněno výše, jde o obsah průřezu a délku nenamáhaného vzorku), můžeme pomocí známých vzorců spočítat napětí <math>\sigma</math> a deformaci <math>\varepsilon</math>.<br />
Řádek 137:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.kme.zcu.cz/kmet/pp/ Podpůrné materiály pro studium předmětu Pružnost a pevnost I] (obsahuje problémy rozdělené do osmi kapitol s řešenými a interaktivními příklady)
| |||