Pražská spojovací dráha: Porovnání verzí

m
Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
m (→‎Realizace: link)
m (Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy)
'''Pražská spojovací dráha''' je historický název pro [[Železnice|železniční trať]], která propojila [[Železniční stanice|stanice]] do té doby od sebe v rámci [[Pražský železniční uzel|pražského uzlu]] izolovaných soukromých železničních společností. V prvních letech sloužila trať nákladní dopravě, později se stala v osobní dopravě jedním z klíčových spojení v regionu i v rámci evropské železniční sítě.
 
== Důvody ke stavbě ==
[[FileSoubor:Srdce prazskeho zeleznicniho uzlu popisky.png|right|thumb|Na snímku centra pražského železničního uzlu je pod číslem 3 vyznačena dnes již snesená [[hrabovská spojka]], která hrála desítky let klíčovou roli v osobní dálkové železniční dopravě.]]
První železniční stanici v [[Praha|Praze]] – dnešní [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykovo nádraží]], postavila [[Severní státní dráha]], později prodaná soukromému kapitálu (od roku [[1855]] [[Rakouská společnost státní dráhy]]). Bylo to [[Hlavová stanice|hlavové (koncové) nádraží]], z něhož vycházely dvě tratě: do [[Drážďany|Drážďan]] a do [[Vídeň|Vídně]]. Roku [[1862]] přibylo na [[Nádraží Praha-Smíchov|Smíchově]] koncové nádraží [[Česká západní dráha|České západní dráhy]] vedené od [[Bavorsko|bavorských]] hranic. Trať této společnosti byla v prvních letech spojena pouze s tratěmi v [[Bavorsko|Bavorsku]], ale v Čechách nikde žádné propojení ještě nebylo vybudováno. Náklady, které přes [[Praha|Prahu]] pouze procházely, musely být mezi nádražím [[Rakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]] a smíchovským nádražím přepravovány koňskými potahy.
 
Roku [[1866]] získala [[Koncese|koncesi]] ke stavbě nové trati mezi [[Vídeň|Vídní]] a Prahou [[Dráha císaře Františka Josefa|Dráha císaře Františka Josefa (KFJB)]], která začala budovat na začátku 70. let své nádraží císaře Františka Josefa, dnešním názvem [[Praha hlavní nádraží]], které bylo propojeno s nádražím ve stejné době budované trati [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]]. V letech [[1872]]–[[1873]] mířily k Praze tratě [[Pražsko-duchcovská dráha|Pražsko-duchcovské dráhy]], [[Rakouská severozápadní dráha|Rakouské severozápadní dráhy]] a druhá trať [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]]. Bylo tedy rozhodnuto vybudovat trať, která by alespoň provizorně [[Pražský železniční uzel|pražský uzel]] propojila.
 
== Realizace ==
Náročné stavby se ujala [[Dráha císaře Františka Josefa|KFJB]]. Nová trať vycházela z nádraží [[Nádraží Praha-Smíchov|Praha-Smíchov]], po mostě - předchůdci dnešního [[Vyšehradský železniční most|vyšehradského železničního mostu]] - přecházela [[Vltava|Vltavu]] a jedním z [[Vinohradské železniční tunely|vinohradských tunelů]] vyúsťovala na dnešním [[Praha hlavní nádraží|Hlavním nádraží]]. Z Hlavního nádraží byla ještě vybudována krátká spojka k [[Výhybna Hrabovka|výhybně Hrabovka]], kde se spojovala s tratí [[Rakouská společnost státní dráhy|Společnosti státní dráhy]]. Tato spojka je dnes již zrušená a nahrazená tratí [[Nové spojení|Nového spojení]].
 
Provoz na pražské spojovací dráze byl zahájen v srpnu [[1872]], zatím zde byla provozována jen nákladní doprava. Roku [[1884]] byla [[Dráha císaře Františka Josefa|KFJB]] pro její špatné hospodářské výsledky zestátněna a roku [[1888]] byla na této trati zahájena též osobní doprava.
| strany = }}
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* [http://trat171.ic.cz/index.php?pg=historie&useky=&art1=1& Železniční trať Praha-Beroun; Stručná historie]
* [http://historie-trati.wz.cz/ Historie tratí; elektronická databáze]
113 777

editací