Pablo Neruda: Porovnání verzí

Jeho dílo bylo přeloženo do mnoha jazyků a je považován za jednoho z největších a nejvlivnějších básníků 20. století. Psal v mnoha básnických stylech od eroticky nabitých milostných básní, (např. sbírka ''Dvacet milostných básní a jedna zoufalá píseň''), [[Surrealismus|surrealistických básní]], historických eposů až po politické manifesty.

Po druhém jméně své matky byl pokřtěn „Neftalí“. Otec byl proti jeho zájmu o psaní a literaturu, ale on sám měl podporu od ostatních, např. i od budoucí laureátky Nobelovy ceny [[Gabriela Mistralová|Gabriely Mistralové]], která vedla místní dívčí školu. Protože první literární pokusy jeho otec nelibě nesl, rozhodl se publikovat pod pseudonymem. Ve svých třinácti letech, 18. července 1917, vydal v místním deníku ''La Mañana'' esej ''Entusiasmo y perseverancia'', kterou podepsal jako ''Neftalí Reyes''. Toto jméno používal do poloviny roku 1920, kdy v jednom časopise náhodně našel jméno [[Jan Neruda|Jana Nerudy]], s jehož dílem se seznámil až později. Nerudovo příjmení přijal jako svůj pseudonym. Naopak jméno Pablo zvolil podle svého oblíbeného francouzského básníka [[Paul Verlaine|Paula Verlaine]]. 28. prosince 1946 přijal pseudonym Pablo Neruda úředně jako své občanské jméno.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Neruda | jméno = Pablo | titul = Vyznávám se, že jsem žil. Paměti. | vydavatel = Svoboda | místo = Praha | rok = 1976 | počet_stran = 180 | jazyk = česky}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Sedlák | jméno = Marek | titul = Jak se Basoalto stal Nerudou | datum_vydání = 2007-05-30 | datum_přístupu = 2015-01-28 | url = http://skip.blog.cz/0705/neruda-mohl-byt-klidne-treba-sourek | jazyk = česky}}</ref> Původ tohoto pseudonymu se neúspěšně pokoušel vypátrat [[Egon Erwin Kisch]], se kterým se Neruda stýkal ve Španělsku a Mexiku. V letech 1950–1951 Neruda navštívil Československo. Položil květinu ke starému pomníku Jana Nerudy od [[Karel Dvořák (sochař)|Karla Dvořáka]], který tenkrát stál na [[Újezd (Malá Strana)|Újezdu na Malé Straně]] a později byl odstraněn.

Po návratu do Chile získal diplomatickou funkci v [[Buenos Aires]] a poté v [[Barcelona|Barceloně]] ve [[Španělsko|Španělsku]]. Později nahradil Gabrielu Mistralovou jako konzul v [[Madrid]]u, kde se stal středem čilého literárního kroužku. Spřátelil se s takovými spisovateli jakými byli [[Rafael Alberti]], [[Federico García Lorca]] nebo [[Peru|peruánský básník]] [[César Vallejo]].

Dcera, Malva Marina Trinidad, se narodila v Madridu v roce 1934. Po celý svůj krátký život trpěla častými zdravotními problémy (obzvláště vodnatostí mozku). Během tohoto období se on sám pomalu odcizil své manželce a seznámil se s Deliou del Carrilovou, [[Argentina|argentinskou]] ženou, která byla o 20 let starší a která se nakonec stala jeho druhou manželkou. S první ženou se rozvedl v roce 1936. Ta se přestěhovala do Holandska s jejich jediným dítětem, které zemřelo v roce 1943.

O několik týdnů později se začal skrývat a cestoval se ženou od domu k domu, skrýván svými příznivci a obdivovateli po dalších třináct měsíců. Zatímco se skrýval, byl oficiálně sesazen z funkce senátora a v září 1948 byla zákonem Ley de Defensa Permanente de la Democracia (zákon o trvalé obraně demokracie) zakázána komunistická strana. Zákon byl kritiky nazýván Ley Maldita („prokletý zákon“). Tento zákon odstranil přes 26&nbsp;000 lidí z volebních registrů, tudíž potlačoval jejich [[Volební právo|právo volit]]. Nerudův život v ilegalitě skončil v březnu 1949, když uprchl na koni přes [[Andy]] do [[Argentina|Argentiny]].

Ještě před návratem do Chile se Neruda zastavil v [[Peru]], kde pořádal autorská čtení nadšeným davům v Limě a Areqipě a byl přijat prezidentem [[Fernando Belaúnd Terry|Fernandem Belaúndem Terrym]]. Avšak návštěva měla rychlý a nepříjemný důsledek. Peruánská vláda vystoupila proti [[Kuba|kubánské]] vládě [[Fidel Castro|Fidela Castra]] a v roce 1966 byl Nerudovi doručen dopis podepsaný více než stovkou kubánských intelektuálů, kteří jej obvinili ze spolčování se s nepřítelem. Tato záležitost byla pro něj obzvláště bolestná, protože již dříve vyslovil podporu [[Kubánská revoluce|kubánské revoluci]]. Od té doby už nikdy znovu [[Kuba|Kubu]] nenavštívil, dokonce ani po pozvání v roce 1968.

Vzhledem k častějším nepokojům v roce 1973 Neruda, tehdy už smrtelně nemocný s [[Karcinom prostaty|rakovinou prostaty]], byl zničen zvyšujícími se útoky na Allendeho vládu. Vojenský převrat vedený generálem [[Augusto Pinochet|Augustem Pinochetem]] 11. září znamenal konec pro jeho sen marxistického Chile. Krátce poté během prohledávání jeho domu a podzemí ve vesnici Isla Negra chilskými ozbrojenými silami poznamenal:

* V seriálu Simpsonovi je Neruda zmíněn v epizodě Bart prodává duši v 7. sérii (Líza: "Hmm. Ve spisech Pabla Nerudy stojí, že smích je jazykem ducha" Bart: "Já vím dobře, co napsal Pablo Neruda.")