Lev Gumiljov: Porovnání verzí

{{Infobox - osoba}}

'''Lev Nikolajevič Gumiljov''', [[Ruština|rusky]] Лев Никола́евич Гумилёв, někdy přepisováno též jako '''Gumilev''' ([[1. říjen|1. října]] [[1912]], [[Petrohrad]] – [[15. červen|15. června]] [[1992]], Petrohrad) byl [[Sovětský svaz|sovětský]] [[historik]], [[antropolog]] a [[etnolog]], který proslul svými kontroverzními názory na původ ruského etnika.{{Doplňte zdroj}}

Po propuštění začal pracovat ve slavném petrohradském muzeu [[Ermitáž]]. Silně zde byl ovlivněn archeologem Michajlem Artamonovem a jeho studiem tajemného{{Doplňte zdroj}} zmizelého [[Turkické národy|turkického]] národa [[Chazaři|Chazarů]]. I pro Gumiljova se Chazaři a [[Chazarská říše]] stali hlavním předmětem zájmu. Zúčastnil se několika studijních výprav do povodí [[Volha|Volhy]] a na severní [[Kavkaz]]. Vydal několik článků, kde spekuloval o lokaci zaniklého hlavního chazarského města [[Samandar]] či o příčinách zániku Chazarské říše. V 60. letech cítil potřebu si doplnit vzdělání a začal studovat na Leningradské univerzitě.{{Doplňte zdroj}} Doktorskou práci věnoval starým turkickým národům. Poté nastoupil do Geografického ústavu. Jeho teorie byly sovětskou etnologií a antropologí odmítány, ale v čase [[Michail Sergejevič Gorbačov|Gorbačovovy]] [[Perestrojka|perestrojky]] se o nich začalo mnohem více mluvit. Populární se staly po pádu SSSR, v době, kdy se v Rusku začalo dařit různým spekulativním, paravědeckým či konspiračním teoriím.{{Doplňte zdroj}}

V současnosti je hlavním centrem gumiljovovských studií [[Kazachstán]].{{Doplňte zdroj}} Jeho prezident [[Nursultan Nazarbajev]] je velkým obdivovatelem Gumiljova,{{Doplňte zdroj}} nechal po něm v nově budovaném městě [[Astana]] pojmenovat univerzitu (Евразийский Национальный университет имени Л. Н. Гумилёва).

Podle Gumiljova u každé etnické skupiny lze definovat určitý stupeň "vášnivosti" či "životní síly", která určuje její aktivitu. Každá skupina také prochází několika předvídatelnými a zákonitými stádii této síly: zrod, rozvoj, vrchol, setrvačnost, úpadek, proměna v památník velké minulosti.

Současnou Evropu viděl Gumiljov ve vysokém stupni setrvačnosti, na prahu úpadku, či přesněji "na prahu obskurantizace". Naopak arabskou kulturu vnímal na vrcholu své vášnivosti a předvídal její mocné výboje.