Smazaný obsah Přidaný obsah
m vložen nadpis zdrojů
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy
Řádek 1:
[[Soubor:Carpathian flysch cm04.jpg|thumb|Pohled na flyš v oblasti Karpat]]
 
'''Flyš''' je odborný termín z [[geologie]], kterým se obecně popisuje různě mocný soubor [[sediment]]árních vrstev, které jsou nejčastěji tvořeny z [[pískovec|pískovců]] a [[jíl]]ů.
Termín flyš pochází ze [[Švýcarsko|švýcarské]] [[němčina|němčiny]] kde ''flysch'' označuje horninu náchylnou k sesuvům, podle slovesa ''fließen'' (téct).
 
Flyš je společný název pro [[Sedimentární hornina|sedimentární]] komplexy, tvořené [[pískovec|pískovcem]] a [[jílovec|jílovcem]], případně v menší míře i [[vápenec|vápencem]]. Flyš je sediment, který vznikl v obdobích tektonického neklidu v [[orogeneze|orogénních]] oblastech z přemístěných usazenin, jejichž hlavním transportním mechanismem byly gravitační toky a [[turbiditní proud|turbiditní proudy]]y, tzv. turbidity. Je to synorogenní sediment. Flyši podobné horniny se často označují za ''flyšoidní''. Samotný termín flyš, který je negenetický, se dnes mnoho sedimentologů snaží nahrazovat termíny jako [[turbidit]] atd, které vyjadřují přesný způsob jeho vzniku. Původně termín flyš označoval jen pískovce, slíny, vápence a jílovce chudé na [[Fosilie|fosílie]], které se usadily v předpolí Severních Alp v [[křída|křídě]] a [[třetihory|terciéru]].
 
== Tři hlubší významy ==
* flyš jako [[stratigrafická jednotka]] resp. regionálně geologická jednotka typická pro alpinský typ orogenenních pásem - příkladem jsou [[Alpy]], [[Karpaty]], atd.
* v [[tektonika|tektonickém]] pojetí je jako flyš často označována ukládající [[Vrstva (geologie)|vrstva]] sedimentů, které vzniká v uzavírající se [[geosynklinála|geosynklinále]], za nestálých tektonických a silných [[seismologie|seismických]] podmínek.
* v sedimentologii jako komplex vrstev mořského původu, který dosahuje minimální [[mocnost (geologie)|mocnosti]] 500 [[metr]]ů. Tvořen je pravidelně se opakujícími vrstvami, u kterých se rytmicky střídají klastické sedimenty a to hlavně v podobě [[psamit]]ů až [[pelit]]ů (typ označení rozměru zrna v geologii). Často je tvořen vápnitými i nevápnitými složkami.
 
Svým složením se flyš často blíží [[sediment]]ům z oblastí hlubokomořských [[říční delta|delt]] v abyssálních (hlubokomořských) oblastech, kde se na jejich vzniku podílely [[Turbiditní_proudy|turbiditní proudy]]. O hrubosti a složení flyše rozhoduje pozice v pánvi, jelikož lehké látky jsou schopny [[transport (geologie)|transportu]] na delší vzdálenosti.
 
Vlastnosti hornin tvořících flyš mají výrazný dopad na reliéf a vodní režim ve flyšových pohořích. Pískovce a jílovce poměrně rychle podléhají vodní [[Eroze|erozi]], což má za následek rychlé zařezávání se vodních toků a z toho vyplývající rozčleněný reliéf. Flyšové horniny mají navíc nízkou propustnost vody, což má za následek časté záplavy či [[Svahový pohyb|sesuvy]] během přívalových dešťů. Úrodnost půd vznikajících na flyšovém podkladě je též poměrně nízká.
Řádek 23:
 
== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}
* {{Commons|Flysch}}