Alí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kategorie |
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 16:
=== Opozice vlastního rodu ===
Ve vlastním rodě musel Alí čelit třem lidem – Talhovi, az–Zuubajrovi a Prorokově manželce Ajše. Po Uthmánově vraždě se všichni tři nacházeli v Mekce, kde požívali práva azylu. Ještě v průběhu roku 656 se však na velbloudech přesunuli do jižní Mezopotámie, kde se jim podařilo ovládnout [[Basra|Basru]].<ref name="tauer45">F. Tauer, Svět islámu, Praha 1984. s.45.</ref> Alí musel kvůli rozjitřeným poměrům opustit [[Hidžáz]], následoval je a podařilo se mu uchytit ve stejné oblasti v [[Kúfa|Kúfě]].
V zimě roku 656 pak přitáhl před Basru a snažil se s odpůrci vyjednávat. Jednání však dopadla neúspěšně a došlo k bitvě, která je známá jako „Velbloudí bitva“.<ref>R. E. Dupuy, T. E. Dupuy, Harperova encyklopedie. Historie vojenství od roku 3500 př. Kr. do roku 1700. Díl I. Praha 1996. s.247n. </ref> Tradiční název má souvislost s Ajšou, která po smrti Talhy a az–Zubajra velela vojsku z hřbetu svého velblouda. Poté, co byla Ajša zajata, se stal Alí vítězem, přičemž ovládl celý [[Irák]]. Ajšu pak propustil na svobodu a zajistil jí bezpečný doprovod do Mediny.<ref name="tauer45"/> Toto vítězství mu zároveň zajistilo podporu řady odpadlých provincií.<ref> Š. F. Haeri, Základy. s.115. </ref> Jediným protivníkem, který stále bojoval, byl [[Mu'ávija I.|Mu´ávija]] z rodu Umajjovců, místodržící [[Sýrie]].
=== Boj s Mu'ávijou ===
Mu'ávija, nejvýznamnější člen rodu Umajjovců, byl [[Guvernér|místodržícím]] v Sýrii téměř dvacet let. Za tuto dobu zde měl vybudovanou silnou pozici. Roku [[656]] se prohlásil mstitelem a rozhodl se s Alím bojovat.
Alí proti Mu'ávijovi vytáhl roku [[657]] a jejich vojska se střetla v bitvě u Siffínu. Bitva, která je proslulá zdlouhavým vyjednáváním, by pravděpodobně dopadla v Alího prospěch, ale opět se projevily Alího negativní vlastnosti nerozhodnost a váhavost. Mu´ávija utrpěl značné ztráty, ale z bitvy se nakonec diplomaticky odpoutal poté, co jeho vojáci v předních řadách nesli na kopích [[Korán]].<ref name="tauer45"/> Náboženští fanatici v Alího armádě pak přestali bojovat, což mělo velký dopad na morálku.
Z nerozhodné bitvy pak vzešlo diplomatické jednání, které měli vést zástupci obou zúčastněných stran. Toto jednání mělo přinést smír. Za Mu´áviju jednal [[Amr ibn al-Ás]], za Alího se zúčastnil [[Abú Músa al–Ašarí]]. Amr ibn al-Ás byl lepším vyjednavačem a podařilo se mu prosadit rozhodnutí, že se uskuteční nová volba chalífy, které se nebude účastnit ani Alí, ani Mu'ávija.<ref name="Tauer"> F. Tauer, Svět islámu, Praha 1984. s.46. </ref>
Toto rozhodnutí se pro Alího stalo nepřijatelným a rozhodl se obnovit boj. Tím porušil dohodu a otevřeně vystoupil proti Mu'ávijovi, čímž ztratil mnoho svých stoupenců, kteří se proti němu vzbouřili. V červenci [[658]] se mu tyto rebely podařilo porazit a obnovit tak kázeň ve svém táboře. V chalífátu však jeho pozice výrazně oslabila. Mu´ávija uzavřel mezitím příměří s [[Byzantská říše|Byzantskou říší]] a získal pod svou kontrolu [[Egypt]] a v červenci [[660]] se v [[Jeruzalém]]ě nechal prohlásit chalífou. K dalšímu boji však již nedošlo, protože [[28. leden|28. ledna]] [[661]] byl Alí zavražděn v [[mešita|mešitě]] v Kúfě členem [[sekta|sekty]] [[Cháridžovci|Cháridžovců]].<ref name="Tauer"/>
Řádek 35:
== Důsledky Alího smrti ==
Alího smrtí skončilo období tzv. volených chalífů a začala éra Umajjovců. Mu´ávija se po rezignaci Alího syna Hasana v létě 661 stal definitivně chalífou.<ref>Š. F. Haeri, Základy Islámu, Olomouc 1997. s.88n. </ref> Ti, kdož věřili v následnictví Alího (šíité) a jeho potomků, museli přejít do ilegality.
Dále došlo k posunu centra chalífátu směrem na sever. Již Alí sídlil v irácké Kúfě, která je dnes posvátným místem šíitů, naproti tomu Umajjovci přesídlili do Damašku, a Medína tak ztratila svůj rozhodující vliv.
Řádek 49:
== Externí odkazy ==
* {{commonscat}}
* {{en}} [http://www.britannica.com/eb/article-9005712/Ali Britannica Online: Ali]
* [http://www.david-zbiral.cz/Shiya.htm#_ftnref2 Karel Matúš: Historické souvislosti vzniku sekty ší’a a vysvětlení jejího dogmatu]
| |||