Alexandr Sergejevič Dargomyžskij: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kategorie |
m Přidání šablony commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
||
Řádek 4:
| popisek = Portrét skladatele od [[Konstantin Jegorovič Makovskij|Konstantina Jegoroviče Makovského]]
| velikost obrázku = 210px
| široký obrázek =
| barva pozadí = nevokální hudebník
| rodné jméno =
| jinak zvaný =
| přezdívka =
| datum narození = [[14. únor]]a [[1813]]
| místo narození = [[Trojickoje]], [[Tulská gubernie]]
Řádek 14:
| místo úmrtí = [[Petrohrad]]
| původ = ruský
| nástroj =
| hlasový obor =
| žánr =
| povolání = hudební skladatel
}}
Řádek 28:
Na podzim roku 1827 se po vzoru svého otce stal státním úředníkem a profesionálně se hudbou nezabýval. V roce 1835 se seznámil s [[Michail Ivanovič Glinka|Michailem Ivanovičem Glinkou]]. Bez ohledu na věkový rozdíl vzniklo mezi nimi důvěrné přátelství a Glinka přesvědčil Dargomyžského, aby se hlouběji zabýval hudební teorii. Glinka v té době pracoval na své opeře „Život za cara“ a Dargomyžskij se rozhodl také pro kompozici velké vokální skladby. Ke zhudebnění si vybral nejprve drama [[Victor Hugo|Viktora Huga]] ''Lukrécia Borgia'', ale práce postupovala pomalu a skladatel nebyl s výsledkem spokojen. Zvolil proto jiné libreto napsané rovněž podle Viktora Huga, a to jeho „[[Chrám Matky Boží v Paříži]]“. Francouzské libreto napsal kdysi sám spisovatel pro francouzskou skladatelku [[Louise-Angélique Bertinová|Louise Bertinovou]] (1805–1877) pod názvem ''Esmeralda''. Operu dokončil v roce 1841 ale ta dalších osm let čekala na svou premiéru. U petrohradského publika, zvyklého na italskou operu, opera komponovaná v duchu francouzských skladatelů neměla velký úspěch a ani v pozdějších letech nebyla již uváděna. Daleko větší úspěchy sklízel jako učitel zpěvu a skladatel populárních romancí.
[[Soubor:Некрополь мастеров искусств 051.jpg|thumb|left|Hrob skladatele na
V roce 1843 odjel Dargomyžskij na studijní cestu do Evropy. Navštívil hlavní evropská hudební centra a seznámil se s vedoucími osobnostmi tehdejší hudební Evropy: hudebním vědcem [[François-Joseph Fétis|Fétisem]], skladateli [[Daniel Auber|Danielem Auberem]], [[Gaetano Donizetti
Po návratu z cest zkomponoval velkou kantátu se sólisty a sbory na text [[Alexandr Sergejevič Puškin|Puškinovy]] poemy ''Bakchův triumf''. Byla uvedena v roce 1846 v Petrohradě a rok později i v [[Moskva|Moskvě]]. Později tuto kantátu přepracoval do formy opery, ale v této podobě se již nesetkala s větším úspěchem.
Řádek 35:
Začal se také hlouběji zabývat ruským [[folklór]]em. Tento zájem se projevil jednak v jeho písňové tvorbě, ale zejména v opeře ''Rusalka'', kterou začal komponovat v roce 1848. Operu Rusalka komponoval na vlastní libreto podle nedokončené tragedie ve verších A. S. Puškina. Premiéra se uskutečnila 16. května 1856 v Petrohradě a měla mimořádný úspěch. Záhy byla zařazena na repertoár většiny ruských operních scén a svému skladateli získala vynikající pověst.
V roce 1859 byla založena ''Ruská hudební společnost'' a Dargomyžskij se stal členem jejího vedení. Zde se seznámil se skupinou mladých skladatelů okolo [[Milij Alexejevič Balakirev|Balakireva]], která se později stala legendární „[[Mocná hrstka|Mocnou hrstkou]]“ (Могучей кучкой).
Na začátku šedesátých let rozpracoval dvě opery: ''Poltavu'' (podle Puškina) a zpracování ruské legendy o Rogdaně. Žádná z nich však nepřekročila stádium drobných skic a fragmentů. Nakonec pro svou další operu zvolil opět Puškinovu tragedii ''Kamenný host''. Zvolil zcela netradiční kompoziční metodu. Opera není rozdělena na obvyklá hudební čísla, árie, ansámbly a sbory, ale odehrává se v jediném proudu hudby. Práce však nepokračovala podle jeho představ a tak se opět rozjel načerpat síly a novou inspiraci do Evropy. Navštívil [[Varšava|Varšavu]], [[Lipsko]], [[Paříž]], [[Londýn]] a [[Brusel]] a všude se mu dostalo příznivého přijetí. Po návratu do Ruska se vrátil k opeře ''Kamenný host'', ale nepodařilo se mu ji dokončit. Zemřel v Petrohradu 17. ledna 1869 a je pochován v ''Nekropoli mistrů umění'' [[Tichvinský hřbitov|Tichvinského hřbitova]] v blízkosti hrobu Glinky.
Řádek 44:
=== Opery ===
[[Soubor:Dargomyzhsky Romance.JPG|thumb|Rukopis skladatele]]
* ''Esmeralda''. Opera o čtyřech dějstvích podle románu Viktora Huga
* ''Bakchův triumf (Торжество Вакха)''. Opera-balet podle stejnojmenné básně Puškina. Premiéra Velké divadlo v Moskvě, 23. ledna 1867.
* ''Rusalka''. Opera o čtyřech dějstvích na vlastní libreto podle Puškina. Premiéra Petrohrad 16. května 1856.
* ''Mazeppa''. Skici (1860)
* ''Rogdana''. Fragmenty (1860–1867)
* ''Kamenný host''. Opera o třech dějstvích na text Puškina. Dokončena C. A. Kjuiem a
=== Orchestrální skladby ===
Řádek 66:
* ''Variace na ruské téma''
* ''Esmeraldiny sny''. Fantazie (1838)
* ''Dvě mazurky''
* ''Polka'' (1844)
* ''Scherzo'' (1844)
Řádek 82:
=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}
* {{IMSLP|id=Dargomyzhsky,_Aleksandr|cname=Alexandra Dargomyžského}}
* [http://www.ascolti.cz/1813/Alexander%20Sergejevi%C4%8D%20Dargomy%C5%BEskij Toulky operou]
| |||