Obléhání Orléans: Porovnání verzí

| výsledek = Rozhodující Francouzskéfrancouzské vítězství, ústup angličanůAngličanů

'''Obléhání Orléans''' ([[1428]]–[[1429]]) bylo zlomovým bodem ve [[Stoletá válka|stoleté válce]] mezi [[Francie|Francií]] a [[Spojené královstvíAnglie|Anglií]]. [[Jana z Arku|Johanka z Arku]] zde poprvé vojensky zvítězila. Toto vítězství bylo prvním francouzským úspěchem po zdrcující [[Bitva u Azincourtu|porážce u Azincourtu]] v roce [[1415]]. Počátky tohoto obléhání znamenaly vrchol anglické moci v pozdějších fázích války. Město [[Orléans]] mělo strategický a symbolický význam pro obě strany konfliktu. Konsenzem bylo, že když padne OrleánsOrléans], tak francouzský regent, [[Jan Lancaster|Jan Plantagenet]], provede realizaci snu [[Jindřich V. Plantagenet|Jindřicha V.]] o dobytí celé Francie. Asi půl roku se zdálo, že Angličané zvítězí, ale obležení padlo hned devět dní po příjezdu [[Jana z Arku|Johanky z Arku]].

K obléhání OrleánsOrléans došlo během stoleté války mezi vládnoucími rodinami Francie a Anglie o nadvládu nad Francouzskýmfrancouzským územím. Konflikt začal v roce [[1337]], kdy se [[seznam anglických králů|anglický král]] [[Eduard III.]] rozhodl vznést nárok na francouzský trůn, na základě nároků na dědictví [[Vilém I. Dobyvatel|Viléma Dobyvatele]] a strategického sňatku. Po rozhodujícím vítězství u Azincourtu v roce 1415 získali Angličané převahu a zabrali velkou část severní Francie. Podle [[Smlouva z Troyes|smlouvy z [[Troyes]] z roku [[1420]] se král Jindřich V. stal [[regent]]em Francie.

Mezi červencem a říjnem, se [[Thomas Montacut (4. hrabě ze Salisbury)|Thomas Montacut]], hrabě ze Salisbury, přehnal přes krajinu jihozápadníjihozápadním směrem [[Paříž]]e – [[Nogent-le-Roi]] ,– [[Rambouillet]] a oblastí kolem [[Chartres]]. Poté se Salisbury, místo aby pokračoval na jihozápad do [[Angers]], prudce obrátil jihovýchodně směrem na Orléans. V říjnu byl vyslán [[John de La Pole]], aby se zmocnil oblastí na řece východně od Orléans. [[Jargeau]] padl v 5. října, [[Châteauneuf-sur-Loire]] ihned poté, [[Sully-sur-Loire]] dále proti proudu řeky se zmocnili [[Burgundsko|Burgunďané]]. Orléans tak byla odříznuta a obklopena.

Francouzský velitel [[Jean de Dunois]] sledoval, jak angličanéAngličané stahují smyčku kolem města, a připravil město pro obléhání. Dunois správně předpokládal, že Angličané budou usilovat o získání zhruba 400 metrového mostu vedoucího z jižního břehu [[Loira|Loiry]] do centra Orléans na severním nábřeží. Most přecházel přes říční ostrov Sv. Antonína, který byl optimálním místem pro umístění obléhacích děl, které odtud dosáhly až do centra města. Ústí mostu na orleánskéOrléanské straně byl chráněno branou ''Tourelles''. Dunois rychle postavil velké opevnění na jižním břehu, který spojil s velkou částí svých vojsk, a vytvořil tak velký opevněný komplex na ochranu mostu. Jen kousek od opevnění byl Augustiniánskýaugustiniánský klášter, který mohl být použit jako boční palebná pozice proti pokusům o přiblížení se k mostu.

Obléhání Orléansu formálně začalo 12. října 1428, a anglický útok začal dělostřeleckým ostřelováním 17. října. Angličané napadli Dunaisovo opevnění 21. října, ale byli odraženi. Poté se Angličané rozhodli opevnění poddolovat, ale Francouzi vyhloubili chodby dobyvatelům vstříc, zapálili výdřevy tunelů a ustoupili za bránu ''Tourelles''. Při útoku 24. října padla i tato brána a zdálo se, že Orléans bude ztracena, ale včasný příchod [[Maršál Francie|francouzského maršála]] [[Jean de Brosse|Jeana de Brosse]] s významnými francouzskými posilami zabránil Angličanům v opravě mostu a okamžitém obsazení města. Angličané utrpěli další ránu o dva dny později, kdy byl hrabě ze Salisbury zraněn v obličeji úlomky vymrštěnými po dopadu projektilu z děla. Bojové operace byly přerušeny a hrabě asi týden na to zemřel.

Johanka z Arku opustila [[Blois]] 27. nebo 28. dubna s konvojem zásob, doprovázeným 400–500 vojáky. Johanka trvala na příchod k Orléans ze severu, kde byly soustředěny anglické síly, ale maršálové se bez jejího vědomí rozhodli o přístup obchvatem z jihu. Johanka chtěla okamžitě přejít k útoku na nejbližší opevněnou pozici Angličanů, ale velitel města Dunois, podporovaný maršály, prosadil, aby město bylo nejdříve zásobováno, než vojsko přejde k jakýmkoli protiútokům. Po příchodu do Orléans se Johanka snažila podporovat morálku. Pochodovala pravidelně po ulicích Orléans, distribuovala potraviny pro obyvatele a platy vojákům posádky.

5. května, v den [[Nanebevzetí Panny Marie|Nanebevzetí]] chtěla Johanka udělat největší útok na Saint Loup, avšak francouzští kapitáni si byli vědomi, že vojáci potřebují den odpočinku. Přes noc válečná rada rozhodla, že nejlepším postupem bude zničit anglické hradby na jižním břehu, kde jsou nejslabší.

Operace začala v časných ranních hodinách 6. května. Francouzi překročili řeku Orléans na lodích a člunech a zakotvili na ostrově Saint Aignan. Plánovali přejet na jižním břehu přes provizorní pontonový most k Bastille Saint Jean-le – -Blanc a odříznout je.