Kraňsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+ Furlansko-Julské Benátsko (jedno sídlo) |
doplnění |
||
Řádek 11:
V souvislosti s výboji [[Karel Veliký|Karla Velikého]] proti Bavarům se Kraňsko dostalo pod franskou nadvládu. K roku [[973]] se poprvé uvádí jako samostatné území pod jmény ''Carniola… vulgo Creina'' (název značí hraniční kraj, tak jako [[Ukrajina]]). Od té doby se také datuje kolonizace země [[Němci]]. Od roku [[976]] spadá Kraňsko pod [[Korutanské vévodství|vévodství korutanské]] a stává se objektem zájmu okolních zeměpánů, zejm. patriarchů aquilejských a vévodů rakouských. Ve sporech o korutanské dědictví ve [[13. století]] vystoupil se svým nárokem také český král [[Přemysl Otakar II.]], který se stal držitelem Kraňska v letech [[1269]]–[[1276]]. Po jeho pádu se Kraňsko stalo majetkem tyrolských hrabat a od roku [[1335]] bylo součástí [[Habsburkové|habsburských]] držav.
Za [[Napoleonské války|napoleonských válek]] bylo Kraňsko součástí tzv. [[Illyrské provincie|Illyrských provincií]] náležejících [[Francie|Francii]], po „[[Bitva u Lipska|Bitvě národů]]“ ([[1813]]) se však dostaly zpět pod rakouskou nadvládu. V letech [[1816]]–[[1849]] tvořilo část [[Illyrské království|Illyrského království]], poté bylo do roku [[1918]] jednou z korunních zemí [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]] s titulem vévodství. V rámci monarchie disponovalo zemskou autonomií, jejímž nejvyšším legislativním orgánem byl [[Kraňský zemský sněm]], na kterém od konce 19. století převažovaly slovinské politické strany. Po první světová válkaprvní světové válce se většina Kraňska stala součástí [[stát Slovinců, Chorvatů a Srbů|Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů]] (a s ním pak součástí [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]]), západní části však získala [[Itálie]]. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] Itálie ztratila, ve prospěch Jugoslávie, téměř celou svoji část Kraňska, z níž jí zůstala pouze vesnice [[Fusine in Valromana]]. Od té doby je téměř celé Kraňsko součástí Slovinska.
== Literatura ==
| |||