Zikmund Korybutovič: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
při bitvě u Grunwaldu mu bylo více jak 10 let |
Opravdu se v 15. st. prováděli pravicové převraty? značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7:
Zikmund Korybutovič se zúčastnil [[Bitva u Grunwaldu|u bitvy u Grunwaldu]] v roce [[1410]] a byl vyslán v čele polského poselstva do Moldavska v roce 1414. Litevský velkokníže [[Vytautas]] (Vitold) dostal od husitů roku [[1422]] nabídku české koruny z rukou [[Vilém Kostka z Postupic|Viléma Kostky z Postupic]]. Vyslal proto do Čech knížete Zikmunda Korybutoviče s vojskem, které dobylo [[Uničov]] v dubnu roku 1422 a postoupilo dále k západu. Sněm v [[Čáslav]]i, který dal Zikmund Korybutovič svolat, jej téhož roku zvolil za českého zemského správce; Korybutovič písemně stvrdil svůj souhlas se [[Čtyři artikuly pražské|čtyřmi pražskými artikuly]]. Téhož roku se podílel na uzavření příměří s vůdcem třetí křížové výpravy knížetem Fridrichem Braniborským a neúspěšně obléhal hrad [[Karlštejn]].
V následujícím roce jej Vladislav II. Jagello povolal zpět do Polska v době kdy se zde připravovala [[Křížové výpravy|křížová výprava]] proti husitům. Korybutovič vyzýval do zbraně, avšak na pomoc husitům; vojska která shromáždil, přitáhla v červenci roku [[1424]] k [[Praha|Praze]]. Poté co Korybutovič vyjednáváním přispěl ke smíru mezi Pražany a [[Jan Žižka|Janem Žižkou]], uvalil na něj a jeho vojsko [[papež]] [[Martin V.]] [[klatba|klatbu]]. V roce [[1426]], již po Žižkově smrti, vedl Korybutovič pražany po boku Prokopa Holého k vítězství v [[Bitva u Ústí nad Labem|bitvě u Ústí nad Labem]]. Pod tlakem svého strýce později Korybutovič požádal papeže Martina V. o přijetí husitů do [[katolická církev|katolické církve]], tím si však definitivně znepřátelil radikální husity. [[17. duben|17. dubna]] [[1427]] se pokusil v Praze o pravicový{{Zdroj?}} převrat a po jeho porážce byl uvězněn na hradě [[Valdštejn (hrad)|Valdštejně]], načež byl následujícího roku vypovězen z Čech.
Korybutovič se přesto nevzdával husitských ideálů; stal se v roce 1428 husitským hejtmanem v Odrách a v roce 1430 potom v[[Gliwice| Gliwici]] (Hlivici). Zde se stal spojencem táborů a zprostředkoval první veřejné slyšení čtyř artikulů v Krakově v březnu 1431. Téhož roku se [[14. srpen|14. srpna]] [[1431]] účastnil [[bitva u Domažlic|bitvy u Domažlic]]. V létě roku 1434 se přes Malbork řádu německých rytířů vrátil zpět do Litvy.
Řádek 21:
* Nikodem Jarosław. Polska i Litwa wobec husyckich Czech w latach 1420-1433. Studium o polityce dynastycznej Władysława Jagiełły i Witolda Kiejstutowicza // Instytut Historii UAM. Poznań, 2004.
:Bartoš František Michálek, Kníže Zikmund Korybutovič v Čechách, Sborník historický, 6, 1959.
:Jurok Jiří, Příčiny, struktury a osobnosti husitské revoluce, nakl. Veduta, České Budějovice, 2006, ISBN 80-86829-22-7. [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Osobnosti husitství]] [[Kategorie:Gediminovci]] [[Kategorie:Narození 15. století|Korybutovič, Zikmund]] [[Kategorie:Úmrtí 1435|Korybutovič, Zikmund]] [[Kategorie:Litevci|Korybutovič, Zikmund]] [[Kategorie:Husitští válečníci]] [[Kategorie:Úmrtí 1. září]]
| |||