Pražské slunce: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
- Soubor:Loretánsklý_poklad_Praha,_Monstrance_Zlaté_slunce,_Vídeň_1699-1702.jpg (na Commons smazal commons:User:Jcb, důvod: per c:Commons:Deletion requests/Files uploaded by Dobroš)
Řádek 1:
'''Pražské slunce''' nebo '''Zlaté slunce''' je patrně nejcennější česká barokní [[monstrance]] z ryzího [[zlato|zlata]] s bohatstvím diamantové výzdoby.
 
[[File:Loretánsklý poklad Praha, Monstrance Zlaté slunce, Vídeň 1699-1702.jpg|thumb|Loretánsklý poklad Praha, Monstrance Zlaté slunce, Vídeň 1699-1702]]
 
Zhotovili ji v letech [[1696]] až [[1699]] pro [[pražská Loreta|pražskou Loretu]] vídeňský [[zlatník (řemeslo)|zlatník]] Johann Baptista Khünischbauer a klenotník Matthias Stegner s tovaryši, podle grafického návrhu vídeňského dvorního architekta [[Johann Bernhard Fischer|Jana Bernarda Fischera z Erlachu]] (1656-1723). K její [[výzdoba|výzdobě]] bylo použito 6 222 [[diamant|diamantů]], které stejně jako zlato a stříbro ve své [[závěť|závěti]] ze dne [[20. duben|20. dubna]] [[1695]] pro tento [[účel]] odkázala pražským [[Řád menších bratří kapucínů|kapucínům]] Ludmila Eva Františka hraběnka z Kolowrat, rozená Hýzrlová z Chodů (1616-1695), vdova po [[Vilém Albrecht hrabě Krakowský z Kolowrat|Vilému Albrechtovi Kolowratském z Kolowrat]] (1600-1688). Více než 6500 diamantů bylo původně aplikováno na jejích svatebních šatech, v nichž je vyobrazena na portrétu zavěšeném v ambitu. Monstrance je součástí stálé expozice [[Loretánský poklad|Loretánského pokladu]].