Relační teorie sociálních nerovností: Porovnání verzí

'''Relační teorie sociálních nerovností''' jedná se o teorii francouzského sociologa [[Pierre Bourdieu|Pierra Bourdieu]], kde tvrdí, že [[vkus]] a [[estetika]] mohou za [[Sociální nerovnost|sociální nerovnosti]] ve společnosti. Nezáleží na statutstatutu ve společnosti, ale záleží na estetické predispozici, kterou děti získávají ve velmi nízkém věku a tato predispozice děti vede k jejich správné sociální pozici. A k chování které je pro ně přirozené. Zároveň je též vede k averzi k odlišnému chování, než je to jejich.

== [[Pierre  Bourdieu]] (1. srpen 1930-23. ledna 2003) ==

Byl[[Pierre  Bourdieu]] byl francouzský [[Sociologie|sociolog]], [[Antropologie|antropolog]] a [[Filosof|filozof]], autor mnoha teoretických děl. Napsal přes 40 prací, které byly přeloženy do všech světových jazyků. Ve svých dílech se především zajímal o motivy, u kterých vždy obnovil a pozměnil interpretaci. Jinak řečeno Bourdieu se snažil o obnovu pohledu na socilogickásociologická témata. Publikoval různé knihy, například o umění (Pravidla umění), ekonomie[[Ekonomie|ekonomii]], politice nebo [[Média|médiích]] (O televizi). Pohlížel na svět jako systém dominance a podřízenosti, z toho vyplývá jeho teorie sociálních nerovností. Zabýval se i dalšími sociologickými teoriemi zahrnující pojmy jako [[kapitál]], [[Habitus (sociologie)|habitus]] nebo pole.

Bourdieu se ve své teorii snaží ukázat, že estetický soud není přirozený ani individuální u každého člověka, nýbrž je vytvořený na základě výchovy a [[Třída (sociologie)|třídního]] zařazení. Tato estetická predispozice je silně založena na prvních letech života dítěte, kde je ovlivňován sociálním původem. To znamená, že člověk, který se narodil do vyšší vrstvy, vstřebával toto estetické cítění během výuky, nebo z prostředí, které ho obklopovalo doma. Například od rodičů a přátel. Dítě je vychováno v duchu, že tato schopnost je individuální. Právě třídní vrstva je kombinací [[Sociální kapitál|sociálního]], [[Ekonomický kapitál|ekonomického]] a [[Kulturní kapitál|kulturního kapitálu]]. Proto Bourdieu trvdí, že tyto atributy jsou základem pro rozdělení společnosti. To znamená, že kdo nemá estetické cítění, je rovnou brán za něco méněcenného než člověk, který ho má.

Jedná se o dílo publikované v roce 1979. Bourdieu se snažil o rozvinutí sociologické teorie vkusu a stylu života. Tato kniha je založená na francouzských průzkumech, pojednává o vlastním lidu, a tedy o tom, jaké jsou jejich estetické volby a rozhodnutí. Pierre Bourdieu věřil, že právě vkus a životní styl jednotlivých lidí je to, co společnost rozděluje do sociálních tříd. “Dominantní třída představuje relativně autonomní prostor, jehož struktura je definovaná rozdělením ekonomického a kulturního kapitálu mezi svými příslušníky.”''<supref>[1]{{Citace monografie|příjmení=Bourdieu|jméno=Pierre|příjmení2=|jméno2=|titul=Distinction. A Social Critique of the Judgement of Taste|vydání=|vydavatel=Routledge & Kegan Paul|místo=Velká Británie|rok=1986|počet stran=|strany=|isbn=}}</supref>'' Ti, kteří nemají dostatek sociálního, ekonomického nebo kulturního kapitálu, jsou protějškem k dominantní třídě. Umělec a na druhé straně měšťáci, kteří v jeho díle nenaleznou zalíbení. Kulturní kapitál je jedním z rozhodujících faktorů při fragmentaci společnosti. Například [[Volný čas|volnočasové aktivity]], se kterými se můžeme setkat v každodenním životě, rozdělují společnost do několika skupin. Pod kulturní kapitál můžeme zařadit konkrétně návštěvu muzea, kina nebo výstavu v galerii. Lidé, co takto svůj volný čas netráví, upřednostňují jiné aktivity, pozbývají kulturního ducha. Tímto dělením vzniká boj mezi elitou a běžným lidem neboli střední vrtstvou, která elitu nazývá snoby. V jednotlivých skupinách/třídách mezi sebou lidé vytvářejí vztahy. Podle Bourdieuho estetické cítění není vrozené, je to něco, co člověk získává a čemu se učí již od útlého věku. Velkou roli tedy hraje to, do jaké rodiny se dítě narodí a jak je vychováváno. Každý den se pro něco rozhodujeme, tyto rozhodnutí z nás dělají to, kým jsme a kam ve společnosti patříme. Bourdieu po tom ve svém životě neustále navazoval na stejné téma a publikoval další práce o kulturních praktikách například (Fotografie: Obyčejné umění ''a'' Láska k umění: Evropská umělecká muzea a jejich návštěvníci).

== '''BibliografieOdkazy:''' ==