Čad: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značky: možný vandalismus odstraněn infobox editace z Vizuálního editoru |
m Editace uživatele 77.48.108.248 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Horst |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=[[stát]]ě|druhý=stejnojmenném [[jezero|jezeru]]|stránka=Čadské jezero}}
{{Infobox - stát
| genitiv = Čadu
| úřední název česky = Čadská republika
| úřední název arabsky= République du Tchad<br />جمهورية تشاد
| vlajka = Flag_of_Chad.svg
| vlajka velikost = 110px
| článek o vlajce = Čadská vlajka
| znak = Coat of arms of Chad.svg
| znak velikost = 90px
| článek o znaku = Státní znak Čadu
| hymna = La Tchadienne
| článek o hymně = Čadská hymna
| motto = „Unité, Travail, Progrès“
| článek o mottu = Čadské motto
| motto překlad = „Jednota, práce, pokrok“
| mapa umístění = Chad in its region.svg
| mapa velikost = 290px
| hlavní město = [[N'Djamena]]
| rozloha = 1 284 000
| rozlmisto = 20
| procent vody = 1,9
| nejvyšší hora = [[Emi Koussi]]
| výška nejvyšší hory = 3415
| čas = +1
| obyvatel = 10 329 208
| obyvmisto = 80
| obyvrok = červenec 2009
| hustota = 8
| hustmisto = 223
| HDI = 0.392
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = nízký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 170
| jazyk = [[arabština]] (úřední), [[francouzština]] (úřední)
| národnosti = Čadové
| náboženství = [[islám]] (54%), [[křesťanství]] (34%), [[animismus]] (10%), bez vyznání (3%)
| vladni forma =
| státní zřízení = [[prezidentská republika]]
| datum vzniku = [[11. srpen|11. srpna]] [[1960]]
| způsob vzniku = vyhlášení nezávislosti
| funkce1 = Prezident
| vládce1 = [[Idriss Déby]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Albert Pahimi Padacké]]
| měna = [[CFA frank]]
| kód měny = XAF
| HDP/ob. = 1 600
| HDP/ob.misto = 192
| HDP/ob.rok = 2008
| Gini =
| Ginirok =
| ison =
| iso3 = TCD
| iso2 = TD
| mpz = TCH
| předvolba = +235
| doména = td
| commons = Category:Chad
}}
'''Čad''' ([[Arabština|arabsky]]: تشاد - ''Tšād''; [[Francouzština|francouzsky]]: ''Tchad''), oficiálně '''Čadská republika''' je vnitrozemský stát ležící v oblasti [[Sahara|Sahary]] a [[Sahel]]u ve [[Střední Afrika|střední]] [[Afrika|Africe]]. Jeho sousedy jsou [[Libye]] (sever), [[Súdán]] (východ), [[Středoafrická republika]] (jih), [[Kamerun]] (jihozápad) a [[Nigérie]] a [[Niger]] (západ). Úředními jazyky jsou [[arabština]] a [[francouzština]], mírnou většinu obyvatel tvoří [[muslim]]ové. Název státu je odvozen od [[Čadské jezero|Čadského jezera]], které částečně na území Čadu zasahuje.
== Dějiny ==
{{viz též|Dějiny Čadu}}
=== Předkoloniální období ===
Čad představuje velkou směsici národností a kultur. Na jeho území se hovoří více než stovkou různých jazyků a dialektů. Země byla osídlena již brzy po vzniku moderního člověka. Na území Čadu byly dokonce zachyceny pozůstatky nejstaršího známého [[Hominini|hominina]] druhu ''[[Sahelanthropus|Sahelanthropus tchadensis]]'',<ref>{{citace periodika|příjmení=Brunet|jméno=M.|spoluautoři=GUY, F., PILBEAM, D., MACKAY, H. T., LIKIUS, A., DJIMBOUMALBAYE, A. et al.|titul=A new hominid from the upper Miocene of Chad, central Africa|periodikum=Nature|rok=2002|ročník=418|strany=145 - 151}}</ref> později se zde vyskytoval také ''[[Australopithecus bahrelghazali]]''.<ref name="Brunet1996">{{citace periodika|příjmení=Brunet|jméno=M.|spoluautoři=BEAUVILAIN, A., COPPENS, Y., HEINTZ, E., MOUTAYE, A. H. E., PILBEAM, D.|titul=Australopithecus bahrelghazali, une nouvelle espèce d’Hominidé ancien de la région de Koro Toro (Tchad)|periodikum=Comptes rendus de l'Académie des sciences IIa|rok=1996|ročník=322|strany=907 - 913}}</ref>
První stát Kánem-Borno vznik na území Čadu v 9. století. V 15. století začíná arabská expanze a [[islám|islamizace]] země a v 16. století vzniká království Wadaj, které v období své největší moci ovládalo hlavní stezku vedoucí do [[Libye]] a [[Středomoří]] z jihu Afriky. Muslimští obchodníci obchodovali s místním černošským obyvatelstvem a avizovali tak budoucí velké problémy mezi černošským jihem a arabským severem země.
=== Koloniální období ===
V 19. století se stalo území francouzskou kolonií a Francouzi ji přičlenili k [[Francouzská rovníková Afrika|Francouzské rovníkové Africe]]. Dnešní hranice dostala země v roce [[1891]]. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] kolonie odmítla kolaborantskou vládu Francie ve [[Vichy]] a spojila se s [[Svobodná Francie|Svobodnou Francii]] generála [[Charles de Gaulle|de Gaulla]]. Po válce země získala autonomii a v roce [[1960]] úplnou nezávislost.
=== Nezávislost ===
Prvním prezidentem se stal [[Francois Tombalbaye]] a dokonce byla sepsána ústava. V roce [[1966]] však v zemi vypukla [[Občanská válka v Čadu|občanská válka]], ve které se angažovala [[Libye]] podporující muslimský sever země. V roce [[1975]] povolal Tombalbaye na pomoc do země vojáky z Francie. Zanedlouho potom byl však při převratu zavražděn. Severní část země, tzv. Aouzou, kde se nacházejí bohatá naleziště uranu, si přivlastnila Libye a boj mezi různými frakcemi pokračoval do roku [[1984]]. V tomto roce se s pomocí francouzské armády stal prezidentem [[Hissé Habré]]. Prezident stabilizoval zemi a vyhnal libyjské vojáky ze severu země. V roce 1989 byla podepsána smlouva mezi Čadem a Libyí o území Auozou. Prezident Habré vyhrál i volby v roce 1990, ale po půl roce byl sesazen Vlasteneckým hnutím spásy pod vedením generála Idrisse Déby.
=== Novodobé dějiny ===
Déby usmířil rozeštvanou zemi a přinesl mír. V roce [[1996]] a [[2001]] byl opět zvolen prezidentem. Od roku [[2003]] se začala v Čadu těžit [[ropa]] a země měla velmi dobré předpoklady pro období prosperity. Ovšem spory v zemi vedly k obnovení občanské války. Déby přes odpor veřejného mínění a opozičních stran pozměnil ústavu, kde stálo, že prezident může vládnout jen dvě volební období. V roce [[2006]] se stal Déby potřetí prezidentem ve volbách, které opozice bojkotovala. Od roku [[2005]] je Čad ve válce se [[Súdán]]em. Súdánská vláda obviňuje Čad, že poskytuje své území rebelům bojujícím v Dárfúru proti centrální vládě. [[Organizace spojených národů|OSN]] se začala zabývat situací ve východním Čadu, který leží přímo vedle súdánského [[Dárfúr]]u. Podle OSN se konflikt z Dáfúru rozšířil i do Čadu a [[genocida]] v oblasti byla srovnávána s dárfúrskou. Napjatou a nestabilní situaci v zemi dokládají dva neúspěšné puče z let [[2006]] a [[2008]], kdy rebelové obklíčili hlavní město a pokusili se svrhnout vládu. Čadská vláda obvinila z podpory povstalců sousední Súdán. Do Čadu uprchlo asi 200 000 uprchlíků z [[Dárfúr]]u.
== Geografie ==
{{viz též|Geografie Čadu}}
[[Soubor:Mapa Čadu.png|thumb|130px|Mapa Čadu]]
Klima v centrální části země je polopouštní, na severu pouštní, suché horské v pohoří [[Tibesti]] na severozápadě a tropické v nížinách na jihu u [[Čadské jezero|Čadského jezera]]. To je zdrojem obživy pro většinu lidí, leží u něj většina obdělávatelné půdy. Na začátku [[20. století]] bývalo druhým největším jezerem v Africe. Ještě v 60. letech mělo rozlohu 26 000 km², v roce 2000 však jeho rozloha klesla na méně než 1 500 km². V horizontu několika desetiletí asi jezero zmizí úplně. Zemi ohrožuje [[dezertifikace]].
=== Významná města ===
Významnými městy jsou hlavní město [[N'Djamena]], dále pak [[Moundou]], [[Sarh]], [[Bongor]], [[Abéché]] a [[Doba (město)|Doba]].
== Demografie ==
{{viz též|Demografie Čadu}}
Obyvatelstvo je z 31% [[Sárové]], z 26,5% [[Arabové]]. Zbytek obyvatelstva je rozdělen do mnoha etnik mezi které patří například [[Tedové]], [[Mbumové]], [[Masalitové]] či [[Mabové]].
=== Náboženství ===
Přes polovinu všech obyvatel tvoří [[muslim]]ové (53%). Pětina obyvatel jsou [[katolíci]] (20%), o něco méně je [[protestanti|protestantů]] (14%). Zbytek tvoří [[animisté]] (7%), [[ateisté]] (3%) a různá další a nezjištěná náboženství (3%).
=== Kmenové rozdělení ===
Většinu čadské populace (51%) tvoří kmen Muhača (Muchasa) ovládající severovýchodní části země. V druhé polovině osmdesátých let zde byl aktivní program družby se Sovětským svazem a zeměmi východního bloku. V rámci tohoto programu bylo umožněno několika vůdcům tohoto kmene vycestovat i do Československa.{{doplňte zdroj}}
== Ekonomika ==
{{viz též|Ekonomika Čadu}}
Po dlouholeté občanské válce patřil [[Hrubý domácí produkt|HDP]] Čadu mezi nejnižší na světě a čadská ekonomika byla závislá na zahraniční rozvojové pomoci. Po objevení a začátku využívání zásob [[ropa|ropy]] na jihu země se situace začíná zlepšovat. Americké konsorcium za pomoci [[Světové banky]] postavilo ropovod na pobřeží Kamerunu. 80 procent obyvatel zaměstnává [[zemědělství]], ale obdělává se jen 3 % rozlohy Čadu. Vyváží se [[bavlna]], [[dobytek]], [[podzemnice olejná]] a ropa, zejména do [[Spojené státy americké|USA]], [[Tchaj-wan|Taiwanu]] a [[Portugalsko|Portugalska]]. Dovážet se musí prakticky veškeré spotřební zboží, hlavně z Francie a Kamerunu.
== Politika ==
=== Hlavy nezávislého státu ===
11.8.1960-23.4.1962 – (François) N´Garta Tombalbaye – hlava státu; PPT</br>
23.4.1962-13.4.1975 – (François) N´Garta Tombalbaye – prezident; PPT, MNRCS</br>
13.4.1975-15.4.1975 – Noël Milarew Odingar – prozatímní hlava státu; voj.</br>
15.4.1975-12.5.1975 – Félix Malloum N'Gakoutou – předseda Vyšší vojenské rady; voj</br>
12.5.1975-29.8.1978 – Félix Malloum N'Gakoutou – hlava státu; voj.</br>
29.8.1978-23.3.1979 – Félix Malloum N'Gakoutou – prezident; voj.</br>
23.3.1979-29.4.1979 – Goukouni Oueddei – předseda Prozatímní státní rady; FROLIANT-FAP</br>
29.4.1979-3.9.1979 – Lol Mahamat (Mohamed) Choua (Shawa) – předseda Přechodné vlády národní jednoty; MPLT</br>
3.9.1979-10.11.1979 – Goukouni Oueddei – předseda Prozatímního administrativního výboru; FROLIANT-FAP</br>
10.11.1979-7.6.1982 – Goukouni Oueddei – předseda Přechodné vlády národní jednoty; FROLIANT-FAP</br>
7.6.1982-19.6.1982 – Hissène Habré – předseda Rady velení armádních sil severu; FAN</br>
19.6.1982-21.10.1982 – Hissène Habré – předseda státní rady; FAN</br>
21.10.1982-1.12.1990 – Hissène Habré – prezident; FAN, UNIR</br>
1.12.1990-2.12.1990 – Jean Alingué Bawoyeu – úřadující prezident; UDR</br>
2.12.1990-4.12.1990 – Idriss Déby Itno – předseda Vlasteneckého hnutí spásy; MPS</br>
4.12.1990-4.3.1991 – Idriss Déby Itno – hlava státu; MPS</br>
od 4.3.1991 – Idriss Déby Itno – prezident; MPS</br>
== Zajímavosti ==
Od roku 1991 se Čad soudí s [[Rumunsko|Rumunskem]] o podobu státní vlajky, která je totožná.
| |||